Garsoniéra na Jižáku přece jen není ideální pro partnerské soužití. Příjemně těsný kontakt, který je v určitém období velmi vyžadovaný, se po nějakém čase se omrzí. A neustále sedání na postel, když chce druhý projít na záchod, hádky o prostor v jedné ze čtyř poliček ve skříni… To nejde věčně. Tak jsme se s mojí tehdejší partnerkou (a dnešní manželkou) rozhodli, že se podíváme po něčem novém, krásnějším a větším. Lokalita – byla nám celkem jedno. Hlavně aby to bylo v Praze (oba tu máme práci), dobře dopravně dostupné a líbilo se nám tam.

Jak ale vytvořit akci Kulový blesk, když chci prodat svůj stávající byt a za stržené peníze koupit byt nový? Nikdo nám přece neprodá byt, když budeme mít jen půlku peněz. Naopak nikdo si od nás nekoupí byt tak, že nám pošle nejdřív peníze a pak teprve podepíše smlouvu. Nebo bude výhodnější ho pronajímat (v naší platové situaci nereálné). Co tedy udělat jiného, než se poradit s odborníkem?

První odborník byl od nejmenované banky, která poskytuje úvěry, hypotéky a spousty dalších produktů, které nezbytně potřebujete k životu. Odcházel jsem od něj s hrstí plnou letáčků a s ujištěním, že nejlepší je prostě si vzít 100% spotřební úvěr (nikoliv hypoteční), že ten nic nezkazí a ON je ten pravý, kdo mi nastaví ty nejlepší podmínky. A 30% úrok je vlastně zajímavý.

Druhý odborník patřil také k bance, ale vyloženě k divizi, která poskytuje hypotéky. Už po telefonu mě překvapilo, že nechce vědět nic o mém problému a jediné co požaduje, je osobní kontakt a přinést s sebou výplatní pásky za posledního půl roku. Když jsem přišel a zeptal se ho na mou konkrétní věc - kdy se musí překrývat nákup s prodejem, pokud se nebude překrývat, co s tím dělat, jestli je výhodnější hypotéka, překlenovací úvěr, stavební spoření a další produkty - zůstal tiše zírat. Pak se omluvil, vzal si moje výplatní pásky a výsledek jeho tiché shrbené práce u počítače byla nabídka na 100 % hypotéku na byt. Bohužel nepochopil ani to. Hypotéka byla na můj stávající byt, tedy ten, ve kterém jsem již bydlel.

Třetí odborník patří do skupiny finančních poradců. Tento mladík, který měl zcela očividně problém i s tím, aby oslovil prodavačku za pultem, si vzal týden na vytvoření systémového řešení. Po čtrnácti dnech se mi omluvil, že problém je komplexnější a že už je skoro u konce. Po měsíci mi představil tři návrhy: 1) měl bych si vzít životní pojistku, kterou mi dokáže zařídit; 2) měl bych investovat do nákupu cenných papírů, což dokáže zařídit; 3) normálně to nedělají, ale sehnal mi nabídky na hypotéku mého bytu (hádáte správě, byl to opět můj současný byt).

Když jsem danému pánovi vysvětlil podruhé svou situaci, omluvil se s tím, že napoprvé to asi nepochopil. Dal si týden na rozpracování. Po třech nedělích mi představil plán, který čítal tři body. Kdo z vás by si vsadil na 1) životní pojistku, 2) investici do cenných papírů a 3) vyřízení 100 % hypotéky (tentokrát na nový fiktivní byt předpokládané ceny), ten vyhrál.

A kdo vyhrál z těch tří „odborníků“? Samozřejmě, že nikdo. Nakonec jsme se stěhovali 4x - do zapůjčeného bytu člověka, který byl dlouhodobě v zahraničí, do sklepa domu, kde manželka pracovala a pak i k rodičům manželky a posléze konečně do vlastního. Na víc než rok se nám staly krabice šatními skříněmi, zásobárnou jídla, skladem knih a synonymem našeho života. Ale to už dost předbíhám.

Příště vás provedu po realitních kancelářích, po bytech „po rekonstrukci“, slunných pokojů a originálních stavebních řešeních. Máte se na co těšit.

Váš Jan Čech, šéfeditor www.dumazahrada.cz