Změna stavebního zákona byla zapotřebí. Tolik nesmyslů, které se v něm vyskytovaly, už dávno volalo po nápravě. Navíc zjednodušení stavebního řízení bylo opravdu zapotřebí. Kupříkladu postavit si na zahradě skleník a potřebovat k tomu stavební povolení… Uznejte sami, že to byla pěkná pitomost.

Jenže pan Foldyna zcela očividně šel při přípravě zákona na ruku stavebním firmám. Omezil totiž přístup spolkům (dříve občanským sdružením) ke stavebnímu řízení. Tedy vlastně neomezil. On ho úplně zrušil. Podle něj je stavební řízení technická záležitost a do toho nemají spolky co mluvit, ty se mohou vykecat v rámci posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Jenže…

Cesta do pekel je lemována dobrými úmysly

Jaký byl důvod? Je veřejným tajemstvím, že mnohé spolky byly vytvořeny účelově, aby mohly vydírat stavebníky. Pokud jim zaplatí, stáhnou připomínky. Pokud nezaplatí, budou mu stavební řízení protahovat do nekonečna. Čolků je dost.

Tenhle dobrý úmysl ale vylil vaničku i s dítětem. Spolky totiž bojovaly i proti nesmyslným stavbám. Stavbám, které výrazně omezovaly život v okolí. Vezmu to na svém příkladu, protože sám jsem předsedou takového spolku.

Místo tří pater třináct

Bydlím v paneláku, který je přilepený k třípatrové budově, dříve bance. Je to stará, nevzhledná a totálně nefunkční budova. Ano, její doba využitelnosti je dávno za hranicí. Jenže koupila ji zahraniční firma a oznámila nám jako SVJ (tehdy jsem byl i předseda SVJ), že banku hodlá zbourat a postavit tam multifunkční budovu. Jelikož jsme dotčení, museli nám svůj záměr odprezentovat a ukázat, jak šťastni vlastně budeme, že to tam postaví.

Vezmu ve zkratce jimi prezentovaná pozitiva:

  • Bude to krásnější
  • Odhluční to náš dům od rámusu na hlavní ulici
  • Plánují, že by tam mohla být i školka
  • Bude tam supermarket
  • Bude tam spousta malých obchodů

Ve zkratce to, co by nám to opravdu přineslo.

  • Zhoršený výhled z oken. Kupříkladu do třetího patra by měli lidé výhled z kuchyně pouze do betonové zdi vzdálené čtyři metry.
  • Parkovacích míst bude méně než bytů, tudíž budou lidé parkovat venku, kde již dnes je málo míst (spojeno s tím je i snížení počtu parkovacích míst na ulici).
  • Nutnost zásobování supermarketu vjezdem přímo pod okny našeho paneláku, a to v úzké jednosměrné ulici.
  • Vjezd do garáží opět přímo pod okny paneláku – ovšem na druhé straně.
  • Extrémní zvýšení dopravy v pohybu (zákon řeší jen dopravu v klidu).
  • Vysoká spodní voda by znamenala po dostavení zcela jistě zvýšení průsaku vody do našeho suterénu.
  • Extrémní hluk a prašnost a silné ovlivnění statiky našeho domu vlivem stavby, protože náš panelák je s bývalou bankou spojen do výše prvního patra a máme společné sklepy. Dům by tak stál vlastně uprostřed stavby.

Samozřejmě, že případná stavba se nelíbila i dalším společenstvím, která bydlí v přilehlé ulici a která by to zasáhlo výrazně také. Ale jelikož nejsou osoby dotčené, nemohly by se řízení účastnit. A tak jsme vytvořili občanské sdružení, které se postupně rozrostlo do širokého okolí a dnes zastupuje odhadem dva tisíce lidí.

Co na to zákony dnes? Například zákon č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

§ 3

i) dotčenou veřejností

1. osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech,

2. právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob,

j) podporující podpisovou listinou - listina s podpisy nejméně 200 osob.

To znamená, že pokud se dnes rozhodne nějaký stavebník, že dům v ulici zboří a místo něj tam postaví šestipatrové garáže, lidé si musí všimnout, že na vývěsce EIA (internet) je takový záměr, musí v termínu 30 dní sehnat ověřené podpisové archy a na ně 200 podpisů, protože založit právnickou osobu, tedy spolek prostě nestačí. Ten musí fungovat tři roky.

Novinka z pera pana Foldyny pak do zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), přidává (vlastně ubírá) možnost bránit se ve stavebním řízení. Takže lidé se mohou bránit pouze v rámci ekologie. Takže třeba v tom, že bude nadměrná hlučnost nebo že někde sídlí vzácná krtonožka, ale nesmysly ze stavebního hlediska rozporovat nemohou.

Pan Foldyna na toto téma říká, že stavební řízení je omezeno technickými normami, které se prostě musí dodržet, a to je vlastně zákon, takže pokud stavebník nepřekročí zákon… To je samozřejmě logické. Dejme si to však do souvislosti například s novými stavebními předpisy v Praze, kde se například povoluje výrazně méně garážových stání, než je počet bytů v domě. Nebo se podle nich může postavit schodiště v domě v takovém sklonu a takové šířky, že to odporuje bezpečnosti, požární bezpečnosti a bohužel i rozumu. Proti tomuhle se postavili sami projektanti a inženýři činní ve stavebnictví (ČKAIT). Podívejte se na hromadu nesmyslů, které objevili.

A to není všechno. Pro nás je třeba důležitá informace o tom, jak vysoká může být nová stavba. Ta by neměla přesahovat výšku okolních domů. Tedy zdánlivě. Ona může mít zdánlivou střechu ve stejné výšce. Jenže stačí tam udělat dvoumetrový odskok (třeba terasu) a pokračovat nahoru klidně o další tři patra. Chápete? Stavebník vedle vás může místo pětipatrové budovy postavit budovu osmipatrovou. Auta majitelů bytů pak budou postávat venku, protože garáže budou poloviční, a až tam začne hořet, hasiči se ani nedostanou nahoru, protože schodiště bude úzké, a žebřík do nejvyššího patra se nedostane, protože v pátém patře bude římsa.