Je to pravidlo – na jaře vytáhnu traktůrek, aby se vyhřál na prvních slunečních paprscích, dopřeju mu dávku nového oleje, doliju benzin, vyměním svíčku, nasadím nabitý akumulátor a…

Tady se to v detailech liší. První verze je, že se nestane nic. Prostě nejde natočit. Ani na klíček, ani na táhlo. Prostě se mu nechce. To se stalo předloni. V servisu mi vyměnili svíčku, těsnění pod hlavou, vzduchový filtr, olej a pár dalších maličkostí.

Druhá verze je ta, že se něco rozbije. Minulý rok, pokud si vzpomínáte, jsem při prvním výjezdu s traktůrkem trefil spadlý kámen ze zídky a rozštípnul nůž, utrhnul stavěcí kolíky a dokonce i ohnul unášeč. A tak jsem vyrazil s traktůrkem do servisu. Tam vše opravili, vyměnili svíčku, filtr, olej...

Tento rok jsem očekával, že se stane něco podobného. Už předminulý víkend jsem traktůrek vytáhl a klíčkem se sice nenastartoval, ale stačilo jednou zatáhnout za lanko a už frčel. Posekal jsem nejdůležitější části zahrady. Tento víkend jsem se jal dodělat zbytek. Tráva v květnu roste rychlostí centimetr za den, takže i ta místa, která byla už jednou posekána, zase krásně povlávala ve větru.

Co vám budu povídat. Zahradu jsem posekal tak ze 3/4. Pak najednou spadl výkon, motor chcípal a nedokázal zvládnout ani nejmenší zátěž. Z výfuku se táhne akorát smrad. Můj soukromý úsudek – těsnění pod hlavou, které je v něm jen dva roky.

Takže zase mi nezbývá, než zajet na chatu v týdnu, naložit traktůrek na vozík a vyrazit směr servis. Nebo že by byl čas vytáhnout z peněženky padesát tisíc (minimálně) a koupit nový traktůrek? Hmm… Být redaktorem není zas tak výdělečné povolání. Bohužel.