Strašný vichr z hor

Blog

Autor:

Minulý víkend nám proletěla skrz republiku vichřice. Někde s velkými následky, jinde s menšími. Elektrika ale nešla spoustě lidí, co znám. I nám. Vadilo to?

Bylo nedělní ráno. S dětmi v posteli jsme si četli knížky a poslouchali, jak vítr s deštěm bičuje okna naší chaty. Prudké poryvy se snažily vyrvat naši novou střechu z dřevěného sevření, obložení štítů se prohýbalo pod náporem větru. Občas kolem okna proletěla menší větev a bukový les, na který máme výhled, se ohýbal pod silou toho hrozného nepřítele. Pak zhaslo světlo.

Leckde by byla taková situace šílená. Bez elektřiny si mnohé domácnosti nezatopí, neuvaří, nerozsvítí. I my v pražském paneláku bychom měli problém. Jistě, dálkové topení zdánlivě nezávisí na elektřině. Jenže v domě máme tepelný výměník a oběhové čerpadlo. Nejde elektřina = je problém. A všechno ostatní je na elektřinu. Možná i svíčky bychom dlouho hledali.

Mohlo by vás zajímat

Takhle jsme se na chatě prostě ještě chvíli váleli v posteli, děti si hrály s Legem a pak jsme sešli do kuchyně, na plynovém sporáku si uvařili čaj, přihodili polínko do kamen a šli probrat lednici, co se nám tam může rozehřát, tedy co uděláme k obědu. A vzhledem k tomu, že venku ledový vítr srazil teplotu na čtyři stupně, lednici jsme měli zajištěnou i bez proudu a v mrazáku jsme našli akorát přebytek z guláše, který byl použit na oběd. Voda nám teče do domu samospádem a ohřát pár litrů na omytí nádobí není problém.

Největší problém byl, abychom dětem vysvětlili, že naše mobily opravdu nemůžou použít na hraní her, protože už jsou skoro vybité a my chceme mít alespoň možnost někam zavolat.

Kam spějeme?

Spousta lidí se v téhle době najednou ocitla zcela mimo svůj obvyklý osobní komfortní prostor. Zcela zmizely jejich jistoty. Nastal Armagedon. Pokud jste někdy četli třeba Den trifidů nebo Malevil, jistě chápete, o čem píšu. Lidé přestali fungovat a najednou nevěděli, co dělat. Televize nesvítila, Wi-Fi taky zhasnula. Co teď, přežijeme? A navíc – v sobotu byl státní svátek a lidi nemohli před tou přírodní pohromou nakoupit v supermarketech!

Jen pár hodin bez elektřiny a černá hodinka se stala nejdiskutovanější příhodou na dlouhou dobu. V kanceláři, v metru, na sociálních sítích. V pondělí byly krámy v našem okolí vyrabované do posledního rohlíku, jogurtu a samozřejmě másla. Po tak hrůzném víkendu je třeba se trochu zásobit a nacpat si pupek.

Směr k samostatnosti

Blog
Škoda, že investice do kombinovaných lokálních zdrojů energie je tak nesmyslná

Autor:

Celá tahle anabáze mě přesvědčila v tom, že tenhle stát stojí na extrémně chatrných energetických nohách. Centralizované dodávky energií nás dělají nesmírně závislými. Lidé si už ani nedokážou představit, že by neotočili kohoutkem a netekla teplá voda. Elektřina se stala nutností, bez které nelze přežít. A tak jako kdysi, je třeba mít decentralizovanou výrobu elektřiny, sekundární zdroje a akumulátorové stanice, které by udržely v chodu všechny ty naše přístroje, bez kterých se neobejdeme. To slovo decentralizované je důležité, protože jeden spadlý drát nesmí znamenat výpadek proudu pro desetitisíce domácností.

Bohužel energetické společnosti s vidinou biliardových investic do naší sítě raději vymýšlejí, jak co nejvíc zvýšit zisky právě teď a po nich ať přijde potopa. Naše skvělá přenosová soustava (bez ironie) snese srovnání v celosvětovém měřítku. Bohužel jen co do pokrytí a zátěže. Budoucnost ale moc neřeší. Inteligentní přenosová síť, která by mohla decentralizovaně fungovat s obnovitelnými zdroji energie, počítat s akumulátory u elektromobilů jako dalším záložním zdrojem, která by se nezhroutila ve chvíli, kdy hodně svítí slunce… To tu bohužel není. Vždyť kdo si pořídí solární panely na střechu svého domu, nemá ani možnost, jak přebytečnou energii odprodávat. Může dostat bonus na tarif, dostane paušálně pár stovek na účet, ale skutečný rovnoprávný vztah tu není.

Dnes tedy dává asi největší smysl se zcela odstřihnout. Fandím ostrovním domům, které jsou nezávislé. Elektřinu si samy vyrobí, samy spotřebují. Přebytek uloží do akumulátorů a vody. A nějaká vichřice je nezajímá.

Škoda jen, že technologie jsou tak drahé. Kogenerační jednotky se stirlingovým motorem vyjdou na raketoplán. Technologicky zcela jednoduché větrníky také stojí jak balistická raketa. A i když solární panely už zlevnily, jejich návratnost je stále na úrovni jejich životnosti, zvlášť pokud připočteme další potřebné součástky, jako jsou akumulátory, akumulační nádoby na vodu apod. Ale i tak. Fandím jim. Fandím ostrovním domům a už jsem strašně zvědavý na to, až vyrostou ty, které vyhrály v celostátní soutěži.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

Načítám komentáře...