Když jsem kupoval náš rodinný dům, bylo mi divné, že při jedné z prohlídek jsem uhlídal prodávajícího, jak vytírá sklep. Nevěnoval jsem tomu žádnou pozornost. Zajímal jsem se o jiné (a o něco důležitější) věci: např. zda mi nesleví, kdy se odstěhuje, kam dává fekálie apod. na sklepní záhadu jsem přišel až pár měsíců po podpisu kupní smlouvy a předání domu.

Mí čtenáři si možná pamatují, že náš rodinný dům leží v mírném svahu. Je sice podsklepený, ale suterén je pod úrovní terénu (asi půldruhého metru) jen na straně do zahrady. Do ulice je suterén skoro celý nad zemí (protimluv, já vím, ale technicky to tak je, náš sklep se nenachází na nadzemním, nýbrž podzemním podlaží).

Kudy teče?

Základy jsou z betonu. Neodvažoval bych se tvrdit, že jsou nějak zásadně izolované od okolní zeminy, ale jsou zevnitř suché. Mají jen jednu slabinu: malý otvor, průvlak, kterým do suterénu ústí vedení vody ze studny. A ten je technicky vyřešen špatně: během silného deště či tání sněhu tímto otvorem vniká do základů voda.

Spoušť

Přívalový déšť 20. července 2011 byl obzvláště vydatný. Přišel jsem večer z práce (stavil jsem se ještě v obchodě, v restauraci na večeři a četbu konkurenčních časopisů atd. - byl jsem slaměným vdovcem, rodina je na prázdninách). Provedl jsem rutinní prohlídku sklepa. A objevil spoušť.

Ve sklepě bylo 2 cm vody, voda dál zurčela a přitékala. Venku hustě lilo (byť déšť už dávno nebyl přívalový).

Převlékl jsem se, vzal fotoaparát (my bloggeři musíme fotit, i když máme práci a chce se nám spát) a jal se spoušť likvidovat. Omluvte sníženou kvalitu fotografií: musel jsem u focení vytírat a u vytírání fotit, musel jsem pracovat s citlivostí 3200 ISO, takže se vloudil také šum - který jsem trochu, ale ne zcela, odstranil ve fotoeditoru.

Rozprava o metodě

O metodě pouze stručně: jako nejlepší nástroj při opravdu veliké potopě funguje hrablo na sníh. S ním naberete a přemístíte do kýblu nejvíce vody. Když už hrablo nabírá zanedbatelné množství, následuje lopatka (ale musím se s ní ohánět). Vrcholem je hadr a klasické ždímání. Kýbly vynáším ven (společnost mi onoho 20. července dělal reflektor reagující na pohyb umístěný na fasádě a báječně nasvěcoval bambusy v předzahrádce - a také hustý déšť).

Tak tohle všechno jsem absolvoval, abych zjistil, že voda stále přibývá. Co s tím? Vložil jsem pod rouru, kterou vtéká voda do sklepa (viz obrázek), vědro od barvy. A pokračoval v odvodňování. Bylo to celkem 31 kýblů (čárkoval jsem na zeď viz další obrázek).

Jenomže: vědro se záhy naplnilo. Vilil jsem ho, udělal čárku a odešel se umýt. Nedalo mi to a asi po hodině (byly dvě hodiny ráno) se vrátil na inspekci. Vědro bylo zase plné. Vylil jsem ho a šel domů. No future. Pokračování zítra.

Na druhý den jsem před odchodem do práce ještě vynesl pár kýblů a vyměnil přeteklé vědro. A odešel šéfredaktorovat. No future!

Večer jsme měl setkání s přáteli v pivnici. No future. Dorazil jsem domů po půlnoci. Bál jsem se jít do sklepa - byl jsem docela unaven na to, abych ždímal hadr, ale šel jsem. A ejhle. Voda nikde. Přestala téct a vsákla se. Šel jsem klidně spát.

Řešení?

Musím s tím něco udělat. Vím. Tchán mi nabízel, že spolu potrubí odkopeme a nějak problém vyřešíme. Odmítl jsme nabídku. Je to asi metr pod povrchem země, pod betonovým povrhem dvorku. To bychom bez mechanizace a know how, jak problém efektivně vyřešit, nezvládli. Zavolám odbornou firmu... Po víkendu.

Takovéhle firmy se špatně googlují. Jaké klíčové slovo? Odvodňování? Rozhodil jsem sítě. Jíž asi půdruhého měsíce budu potřebovat zbudovat kanalizační přípojku - určitě to zvládne tatáž firma, tak ji hold najdu, vyberu a povolám už teď.

Pokud někdo víte, jak díru utěsnit, napište...