Jak a proč se stěhovala Slovanská epopej

Slovanská epopej
Zvětšit fotografii

Protože mě téma Slovanské epopeje dlouhodobě zajímá, sešel jsem se s restaurátorem Moravské galerie v Brně, akademickým malířem Igorem Fogašem, aby mi objasnil, co se to s Epopejí děje v posledním roce a kdo může být viníkem současného neutěšeného stavu.

Co si myslíte o dění kolem Slovanské epopeje?

O obrazy v této kauze vlastně ani tak moc nejde, spíše o peníze, které lze vydělat jejich prostřednictvím, a o splnění politických závazků. Přiznávám, že po výtvarné stránce mi Slovanská epopej k srdci příliš nepřirostla, navíc si ani nemyslím, že by až tak vystihovala Slovanstvo jako takové. O to ale teď nejde. Jde o to, že Slovanská epopej má určité místo v kulturním vývoji tohoto národa a nezachází se s ní jako s památkou, což je zvláštní. Měla umístění, které sice nebylo ideální, ale plátna nebyla v přímém ohrožení. Ideální ani být nemohlo, protože nikdo nepodpořil město Moravský Krumlov v tom, aby opravilo zámek tak, jak mělo v plánu.

A místo opravy nakonec muselo zámek prodat…

Právě… Takže teď jde hlavně o to, jak to vlastně bylo, kdo inicioval, že se zámek v Moravském Krumlově prodal soukromé firmě. To je ten podstatný moment.

Slovanská epopej

Takže jestli tomu dobře rozumím, ten, kdo schválil prodej zámku, je zároveň i viníkem dnešního stavu.

Co na to říct? Dejme tomu, že to byl ten startovací moment. Nevěřím tomu, že by Galerie hlavního města Prahy jako správce Epopeje nevěděla předem o prodeji objektu, ve kterém je uložený majetek města Prahy…

A jestliže o tom věděli, tak potom nevím, která z těch možností je horší…

To je pravda. A teď je na tom všem jasně vidět hlavně to, že o ty obrazy v podstatě vůbec nejde, protože najednou je veřejnost vůbec nemusí vidět, najednou mohou být obrazy srolované a mohou tak zůstat třeba rok. Přitom je snadno prokazatelné, že to srolování jim škodí.

Na čemž se shodnou úplně všichni…

Ano, ovšem s výjimkou GHMP a pražských radních. Takže pro mě to znamená hlavně absolutní selhání managementu a odborníků z GHMP, protože ti odborníci měli přesvědčit management, že přesun vůbec nepřichází v úvahu do doby, než bude připravený adekvátní prostor. Stěhování, navíjení na transportní válce a veškerá další riziková manipulace se dá opodstatnit pouze faktem, že je kam to přestěhovat, a pokud jde o Epopej, tak samozřejmě také tím, že by podmínky v novém prostoru byly stejné nebo lepší než na zámku v Moravském Krumlově. A v neposlední řadě jde i o to, aby byl celý soubor pláten umístěný v novém prostoru trvale. Takže by to rozhodně nemělo být tak, že se to bude každého půlroku balit a zase někam převážet. To je to nejhorší, co by dnes někdo mohl Epopeji naplánovat. Ta zima, která byla v zámku, obrazům škodí daleko míň než to, co se děje a zřejmě bude dít. A pokud obrazy skutečně skončí srolované na dlouhé měsíce až léta, tak ani nechci domýšlet, k čemu to povede…

Přiznám se, že když jsem viděl ty fotografie přepravních válců, tak mi bylo okamžitě jasné, co se asi stane s vymrzlou malbou na lodní plachtě, pokud ji takhle ohneme, a to vůbec nemluvím o plastikové fólii, v důsledku které při změně teploty vznikne nebezpečný kondenzát…

Můžu vám říct, jak jsme to dělali v Římě, když jsme převáželi takové velké věci. Bedna se vyložila z auta a jeřábem se oknem vpravila do sálu, to okno se zavřelo, sál se naklimatizoval a čekalo se, až se bedna srovná s parametry mikroklimatu v sále, a pak se teprve bedna otevřela. A ne že nějaký „chytrák“ dopraví bednu do přízemí, pak teprve zjistí, že se s ní nevytočí na schodišti do prvního patra, tak ji zase vynese ven, nechá ji tam otevřenou a vystrčí oknem v patře nechráněný obraz zabalený v nějaké fólii a ten do ní dává venku na dvoře. A to v únoru! To je postup, který je naprosto neobhajitelný, a já se ptám, proč se to provedlo právě takhle, když to nebylo nutné. To aby ušetřili?

Nechal byste se k něčemu podobnému donutit?

V žádném případě. To bych prostě nepodepsal a neudělal.

V tom případě je to ale na nich, protože ti, co s tím manipulovali, měli oprávnění nakládat s takovým dílem a tedy i veškerou odpovědnost. Proč i já na první pohled vidím, že ten válec má malý průměr, přestože se restaurováním obrazů nezabývám?

Protože jste prakticky myslící člověk, kterému je jasné, že každý materiál má své limity. Sto let stará malba nemůže bez úhony vydržet namotávání na válec o průměru 50 cm. A když si vezmete, kolikrát to balili a zase rozbalovali…

Slovanská epopej

Alfons Mucha prý také nechal vyrobit transportní válce…

Slyšel jsem, že některé z teď použitých válců měly být původní, ale tehdy byla úplně jiná situace. Malba byla relativně čerstvá a měla svou pružnost, kterou s léty ztratila. Takže pokud se dnes někdo po stu letech zaštiťuje tím, že Alfons Mucha dobře zvládal technickou stránku malby, užívá nesprávný argument, protože malba od té doby zestárla a svou původní pružnost ztratila.

Takže to vypadá, že lze zřejmě s úspěchem rozporovat všechna tvrzení GHMP, pokud jde o Epopej.

V jednom ze svých posudků jsem rozebral tři základní teze, kterými GHMP argumentuje, a já exaktním způsobem velmi jednoduše prokazuji, jak to s jejich pravdivostí skutečně je. Bylo řečeno, že mikroklima ve dvoraně Veletržního paláce je vhodnější. To je k smíchu, protože se ukázalo, že to nebyla pravda už v okamžiku, kdy to bylo vyřčeno. Jestliže až teď řeší GHMP problémy s mikroklimatem ve Velké dvoraně Veletržního paláce, tak ještě před rokem vůbec nevěděli, co říkají…

Nebo to řekli účelově…

Což je ještě horší... Pojďme k dalšímu tvrzení managementu GHMP: obrazy jsou v celkově dobrém stavu. Ano, jsou v poměrně dobrém stavu! To ale není zásluha GHMP, ta tím vlastně přiznává, že se krumlovští starali o Epopej dobře. Nejstarším z obrazů je právě letos sto let, těm nejmladším bude osmdesát čtyři. V roce 1930 byla Epopej dokonce vystavená na Výstavišti v Brně, takže podle mě nic nebránilo tomu uvažovat o možnosti umístit dílo opět v některém z pavilonů brněnského Výstaviště, samozřejmě s podmínkou zajištění vhodných klimatických podmínek…

A jak se vůbec tehdy na Epopej nahlíželo?

Česká moderna ji od počátku tvrdě kritizovala už pro její charakter zakotvený myšlenkově i formálně v 19. století.

Jaké byly osudy Epopeje v předchozích letech, se dozvíte exkluzivně v pokračování tohoto rozhovoru.

Foto: www.isifa.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Kauza
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

Alfons Mucha

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,stěhování.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Celková rekonstrukce bytu 80m2 3kk, Rekonstrukce bytového jádra, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC.