Čtenáři časopisu a webu Dům a zahrada architekta Josefa Smolu znají. Mimo jiné z velkého profilového rozhovoru ZDE. Patří mezi architekty, které lze bez nadsázky označit za otce-zakladatele pasivního stavění v Česku.

Architekt Smola je známý také tím, že si nebere servítky při hodnocení veřejných staveb, které odporují představám o energetické úspornosti budov nebo kazí renomé pasivním domům či dřevostavbám. V minulosti poukázal na neúsporný provoz tak vychvalovaných veřejných budov, jako je nová budova Fakulty architektury ČVUT v Praze od Aleny Šrámkové či naproti stojící Národní technická knihovna od ateliéru Projektil Architekti.

Nejnověji se architekt Smola zaměřil na lesovnu Na Flekačkách u Písku od ateliéru e-MRAK (Martin Rajniš, Martin Kloda, David Kubík, autorská spolupráce David Pavlišta a Eliška Janečková): z jiných realizací tohoto ateliéru připomeňme novou Poštovnu na Sněžce či dřívější spolupráci Martina Rajniše na revolučním projektu Obchodního domu Máj či zdařilého Obchodního centra Nový Smíchov.

Architekt Smola v článku na www.pasivnidomy.cz vyčítá Lesovně na Flekačkách, že:

  • je „názornou encyklopedií porušení prakticky všech pravidel konstrukční ochrany dřeva i obecně technických požadavků a norem“,
  • projekt nesplňuje kritéria výběrového řízení, v němž zvítězil,
  • „stavba je staticky nestabilní“,
  • jsou používána „necertifikovaná, amatérská“ a nekorektní konstrukční řešení,
  • stavba je „zdravotně závadná, z hlediska parametrů chráněného vnitřního prostředí pro uživatele zdraví nebezpečná“,
  • „v kancelářích je v létě vedro, nedýchatelný vzduch a vzhledem k nefunkčním žaluziím i tma, takže se i v létě celý den svítí“,
  • je energeticky neúsporná („energetická náročnost není z přístupných informací ověřitelná, dle zkušeností autora článku s energeticky efektivními stavbami se bude pohybovat podle realizované koncepce někde kolem 200 kWh/m2/rok, to je v kategorii G - mimořádně neúsporná“),
  • po reklamacích investora navržené řešení opravy „již tak špatné parametry stavby ještě zhoršovalo“,
  • stavba financovaná z veřejného rozpočtu překračuje vysoutěženou cenu („doposud známé cca 2,5násobné zvýšení nákladů“).

Celý článek Josefa Smoly najdete ZDE.

Posuďte sami, zda jsou jeho argumenty přesvědčivé…

Zajímavé na celé záležitosti je, že z hlediska estetiky byl projekt v řadě článků v odborném i neodborném tisku chválen. A uváděn jako příklad, jak se také dá z veřejných peněz zajímavě a novátorsky stavět.