Slyšíte v tom slově něco ďábelského? Kdepak, pravda je prozaičtější. V roce 1322, kdy se objevují první písemné prameny o tomto místě, se ještě hovoří o Trčúsech, pravděpodobně zkomolením došlo na změnu pojmenování na Čertousy na počátku 16. století. V listinách z roku 1652 je však obec uváděna v německé variantě jako Kartous. Dnes je opět obnovené jméno Čertousy, ale paradoxně ves tohoto jména již neexistuje, naprosto splynula s Horními Počernicemi a název Čertousy je jen určení místní části.

Vznik panské usedlosti

Ves se skládala z částí, jež byly v držení drobné šlechty a pražských měšťanů. Na místě dnešního zámečku stával původně gotický dvůr, který byl roku 1357 prodán pražskému arcibiskupovi, důvěrníkovi Karla IV., Arnoštovi z Pardubic, později tyto nemovitosti přešly do držení Karlovy univerzity. Kolem roku 1400 se objevují záznamy o existenci tvrze v Čertousích, která patřila staroměstskému sladovníkovi Ješkovi Vrabcovi. Za husitských válek, dle historiků, byla však tvrz nejspíše zničena. Zůstaly jen pozemky s hospodářským dvorem, a ty se dostaly opět do držení univerzity. Za třicetileté války byla usedlost zpustošena. Majetkem vysokého učení však zůstala až do roku 1788.

ČTĚTE TAKÉ:

Pravděpodobně někdy v 18. století v Čertousích vyrostl na univerzitních pozemcích barokní zámeček. Neznáme ani přesnou dobu jeho vzniku, ani jméno jeho vlastníka či stavitele. Zde historie cudně mlčí.

Čertouský zámeček

Nejde o žádnou větší stavbu. Zámeček je půvabně nevelký. Má jen jedno patro, ale působí masivněji díky dvojité mansardové střeše s ozdobnou věžičkou. Celá stavba vyrostla na obdélníkovém půdorysu. Vstupní tvář objektu otočená do nádvoří, které ale dnes už neexistuje, je jednoduchá s pěti okenními osami. Průčelí směřující kdysi do rozsáhlého anglického parku – dnes jen houštiny zarostlé kopřivami s torzy zahradních dřevěných staveb – má členitější podobu s vystupujícím rizalitem a štítem.

Jelikož v zdevastované stavbě se ubytovali squatteři, rozhodl se majitel, že zámeček, na jehož opravy pravděpodobně došly peníze, radikálně uzavřít, a tak jsou dnes okna i dveře zazděné, a pozorovatel tak ztrácí představu o vstupu do zámku poté, co místo brány, vrat či dveří zeje jen krutě nepatřičná maltou zahlazená plocha nepravidelného tvaru. Jediné, co zde snad bude funkční, je střecha z červených cihlových tašek a nové okapy.

Celý katastr zámku Čertousy byl zapsán do seznamu státem chráněných nemovitých památek ještě před rokem 1988. V roce 2009 bylo zrušeno prohlášení části areálu za kulturní památku. Tento statut nadále nese jen hlavní budova zámku a část parku v rozsahu parcel číslo 185 a 187. Podle šetření Národního památkového ústavu stav ohrožené památky nadále trvá, majitel minimálně zajišťuje objekt proti chátrání a ústav ho vyzval, aby provedl alespoň zajišťující práce. Tedy laicky řečeno, aby dohlédl na to, že zchátralý zámek přežije alespoň ještě několik zim. Pokud se tak nestane, pravděpodobně pražská lokalita přijde o další z půvabných barokních památek, které působí často na okraji metropole jako nadýchaný krajkový lem její sukně.