Chátrající památky: Sedlec je Schwarzenbergova ostuda

Zámek v Sedlci
Zvětšit fotografii

Autor:

Jen kousek od sedlecké Kostnice, kousek od Kutné Hory stojí v obci Sedlec zámek. Je v majetku Karla Schwarzenberga. Ten bohužel o tento majetek nejeví zájem, a tak je z památky ruina.

Sedlec u Kutné Hory je pro každodenní cestující motoráčkem z Hlavního nádraží Kutná Hora do zastávky Kutná Hora – město jen předzastávkou před jejich cílem. Turisté však mají toto místo spojené s dvěma nezapomenutelnými památkami – Santiniho katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, prohlášenou za památku pod ochranou UNESCO, a se světoznámou Kostnicí Sedlec, která je součástí hřbitovního kostela Všech svatých.

O to je alarmující skutečnost, že v Sedlci na dohled od těchto turistických magnetů hyzdí kulturní výspu památné Kutné Hory hroutící se zámek.

Středověká minulost

Na počátku byla ves jména Sedlec. Patřila jakémusi šlechtici Miroslavovi, který zde založil v roce 1142 cisterciácký klášter. Miroslav pak celou ves cisterciákům odkázal. První klášterní budovy a kostel byly postaveny v románském slohu, později přestavěny ve stylu gotickém, někdy v letech 1280 - 1320. Pak přišlo období husitských válek. Do Sedlce přitáhl v dubnu 1421 Jan Žižka z Trocnova s husitským vojskem. Přepadli klášter, dobyli ho a vypálili, přičemž povraždili několik set mnichů nejen ze Sedlce, ale také kartuziány z pražského Smíchova, kteří se zde skrývali.

Pověst vypravuje, že Žižka svým vojákům rozkázal, aby velebný chrám Nanebevzetí Panny Marie ušetřili. Všichni poslechli až na jednoho, ten toužil po chrámových pokladech. Vyhodil hořící pochodeň na střechu svatostánku, a ta se vzňala. Žižka se začal ptát, kdo to udělal, tu vystoupil z řady muž a hrdě se k svému činu přihlásil. Domníval se, že za to získá odměnu. Žižka se rozzlobil a nechal nenechavce, aby se zlatem zalkl. Roztavený drahý kov mu nalili do hrdla.

Klášter i s kostelem byl zničen. Po ukončení husitských válek sice došlo k obnově kláštera a přilehlých budov, ale teprve na přelomu 17. a 18. století se znovu zaskvěla monumentální stavba katedrály Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, tentokrát ve stylu gotizujícího baroka z rukou Jana Blažeje Santiniho-Aichla.

Další chátrající památky:

V polovině 18. století byl postaven nový barokní konvent – sál určený ke shromažďování mnichů, a obydlí laiků bylo přebudováno na proboštství. Po dvaceti letech od dostavby byl klášter zrušen a jeho majetek přešel na náboženský fond.

Na konci druhého desetiletí 19. století získávají koupí do svých rukou tyto nemovitosti spolu s celým sedleckým panstvím Schwarzenbergové. Bedřich Karel ze Schwarzenberga nechává v roce 1820 přebudovat budovu proboštství na zámek. Gotické prvky jsou potlačeny a nová zámecká stavba získává podobu klasicistního paláce. Na jeho nádvoří však nikdy nepřijíždějí vzácní hosté na vyhlášené plesy. Tento Schwarzenbergský nemovitý majetek slouží jen jako na první pohled okázala budova, která však v sobě skrývá pouze kanceláře a byty panských úředníků. Schwarzenbergové Sedlecký zámek vlastnili až do roku 1945, kdy se ho ujal stát. Ten v něm zřídil kanceláře státního statku a o jeho údržbu se příliš nestaral. V roce 1993 získal v rámci restitučních pohledávek schwarzenbergský majetek zpět jeden z posledních významných potomků slavného rodu Karel Schwarzenberg, současný známý politik a ministr zahraničí naší vlády.

Cenný historický komplex

Zámek v Sedlci

Autor:

Na první pohled by se mohlo zdát, že zámek v Sedlci není nijak zajímavou stavbou, ale opak je pravdou. Jde o celek převážně jednopatrových budov postavených kolem téměř čtvercového nádvoří. Jednotlivé části jsou různého stáří, a tak oko odborníka zde najde stavební vývoj od gotiky až po klasicismus. Nejnápadnější je klasicistní průčelí, ale zachovaly se i gotické portálky, součást původní barokní fary, a pozůstatky dvojlodního kostela svatého Filipa a Jakuba. Ten byl sice zbořen v roce 1817, ale zůstala zachována velká část obvodových zdí a dolní část věže vestavěná do budovy bývalé fary. Její severní strana je románského původu. Na pilířích ohradní zdi se dokonce zachovaly zbytky barokních soch. Uprostřed dvora pak stojí neorenesanční sýpka z konce 19. století. Nemovitou kulturní památkou je celý areál od 3.5.1958.

Novodobé osudy

Kolemjdoucím se může zdát, že dvacet let je památka ponechána svému osudu a stále vypadá velmi zchátrale. Kníže Schwarzenberg se však ohrazuje s tím, že do údržby už investoval 2 miliony korun, z toho 1 milion korun stála oprava střech. Jenže ve skutečnosti se již některé střešní krytiny propadly a část sídla, gotického původu, musela být dokonce z důvodu velké devastace zbořena.

Zámek v Sedlci II

Autor:

Poslední kontrola z Národního památkového ústavu navštívila Sedlecký zámek 30.11.2012 a konstatovala, že památka je ponechána bez využití a bez základní údržby. Přes dílčí práce je její stav nadále alarmující a je třeba urychleně stavby opravovat ve velkém rozsahu, což se však neděje. Celá plocha zámku s hospodářským dvorem je pouze obehnaná plechovým plotem a zajištěna proti volnému vstupu.

Karel Schwarzenberg si pravděpodobně s navráceným majetkem neví příliš rady. Sedlecký zámek se pokoušel prodat i pronajmout prý za tržní cenu, jejíž výši neprozradil, ale marně.

Záchrana alespoň části zámeckého areálu

Akademický malíř a restaurátor Jan Chejn chodil léta kolem zanedbávané památky a mrzel ho její neutěšený stav. Vždy si přál opravit nějakou starou budovu, která v sobě skrývá tajemství minulosti. A pak dostal nápad. Součástí Sedleckého zámku byl i pivovar, který byl postaven v roce 1864 ve stylu anglické novogotiky. Začal si dopisovat s Karlem Schwarzenbergem a byl tak houževnatý, že vlastník nakonec svolil k prodeji pivovaru. Od roku 2010 je tedy jeho majitelem Jan Chejn, a ten se vehementně snaží o jeho opravu a znovuzprovoznění. Vždy jednou za čas pořádá u pivovaru Den otevřených dveří (naposledy to bylo letos na Velikonoce), aby veřejnosti ukázal, jak s opravami pokročil. Při této příležitosti nabízí i pivo, prozatím dovážené z jižních Čech, ale v budoucnosti by ze Sedlce u Kutné Hory měly pocházet značky – světlá čtrnáctka Sedlec a tmavý Kostnický ležák.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Kauza
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Celková rekonstrukce bytu, Kompletní rekonstrukce bytové jednotky.4+1, Koupelna.