Kampak na nás Čechy s nějakým Romeem a Julií, to je příliš soft. Když se nedohodneme, tak se nedohodneme! Odskáčou to oba domy, ten sousedův i ten můj, to uznávám, koukat se na to nedá a v hospodě si ze mě dělají šprťouchlata, alespoň ale všichni vidí, že já na to nafouknutí původního baráku mám! Já ano, na rozdíl od toho packala a zoufalce za zdí. A když on červenou, já zelenou! Rozhodla to Maruš, ona se s Miluškou od vedle nesnáší, a ta její červená jí pije krev. A zelenou jsme udělali pěkně jedovatou, ať mají vztek! Alespoň si tu naši vilu na návsi teď nikdo nesplete… (Toho se měl dožít Ladislav Stroupežnický, to by ta jeho komedie dostala jinačí grády.)
Tuhle fotografii mi poslal přítel až z dalekého Hradce nad Moravicí. Krásné, že…
… stejně jako pomsta dobrému vkusu z Horažďovic.
Někteří majitelé řadových domků trpí opravdu nezvladatelným puzením o odlišení a podtržení nádhery právě toho svého milovaného řaďáčku. Na to by snad ještě skotské střiky několikrát denně stačily…
… tady by však už terapie musela asi hodně přitvrdit. Vždyť tohle se odehrává na návsi!