Čím si nejlépe zatopit v krbu?

Čím si nejlépe zatopit v krbu?

Krby či krbová kamna jsou stále oblíbenější součástí našich příbytků. To však znamená kromě příjemného tepla a zážitku z živého ohně také obstarávání topiva. Jaké zvolit?

Jako možné topivo do krbu se nám vždy vybaví nejprve dřevo, neboť ho od dávných dob kromě jiného využíváme i jako palivo. Dnes se díky moderním otopným zařízením s vyšší účinností blíží svou výhřevností spolu s dalšími druhy biomasy fosilním palivům. Není ovšem dřevo jako dřevo, z hlediska výhřevnosti je lepší tvrdé dřevo listnáčů, v našich podmínkách tedy především dubu nebo buku, než dřevo měkké, hoří také déle. Pokud vybíráme topivo do krbu či krbových kamen, záleží i na tom, jak velkými kusy topíme, velká polena hoří samozřejmě déle než menší kusy. Pro tato otopná zařízení jsou vždy vhodnější tvrdé dřeviny.

Dřevo se jako palivo používá buď štípané na polena či menší kusy, slabší větve a další dřevěné zbytky se drtí na štěpky, kterými se často ještě ve směsi s pilinami topí, případně se z nich vyrábí dřevěné brikety nebo peletky. Topení dřevem je čistější nejen z pohledu emisí, při jeho spalování vzniká také jen zanedbatelné množství popela, v kvalitních kamnech či krbových vložkách zůstává přibližně 1 %, a ten lze buď vysypat na kompost, nebo použít přímo jako kvalitní zahradní hnojivo.

Jestliže se rozhodneme pro topení dřevem či některým palivem na bázi dřeva, je třeba mít na paměti určitá pro a proti. V případě rostlého dřeva je jeho určitou nevýhodou náročnost na skladovací prostory, předností je určitě možnost ovlivnit cenu – zatímco cena pelet a briket bude se vzrůstajícím zájmem o ně stoupat, rostlé dřevo nemusíme kupovat naštípané v úhledných hranicích, je možné koupit i odkory z pily, po domluvě s majitelem či se správcem udělat svépomocí výřez v lese či na obecních pozemcích. Jako příležitostné palivo poslouží i odpad z vlastní zahrady.

Polínka, nebo brikety?

Jak už bylo řečeno, pro topení v krbech je nejvhodnější tvrdé dřevo listnatých stromů – jasanu, dubu, břízy, buku či habru, vhodné je i dřevo topolové. Výhřevnost ovšem nezávisí jen na druhu dřeva, ale i na obsahu vlhkosti – s vyšším obsahem vody klesá jeho výhřevnost, část tepelné energie musí nejprve dřevo vysušit, až pak začne ohřívat prostor. U prodávaného palivového štípaného dřeva nepřesahuje vlhkost 15 %. Ceny mohou být různé, od stokoruny za běžný metr při vlastním výřezu, či několika stokorun u odkorů z pily, až po 800 až 1000 korun u sypaného metru tvrdého štípaného dřeva, prostorový skládaný metr bývá ještě o polovinu dražší. Dřevěné brikety se vyrábí z lisovaného dřevěného odpadu s maximální vlhkostí 12 %, jejich cena je vyšší, ovšem pravdou je, že výhřevností se mohou blížit až černému uhlí, liší se však kvalitou. Nejkvalitnější jsou opět brikety z tvrdého dřeva a z kůry, důležitá je ale kvalita lisování, čím vyšší tlak, tím vyšší výhřevnost. Prodávají se obvykle balené po 10 kilogramech do PE fólie, která je chrání proti atmosférické vlhkosti. Jejich cena začíná přibližně na 40 Kč za 10 kg. Jestliže topíme menšími kusy briket, hoří plamenem, pro dlouhodobé vytápění je lepší přikládat celé brikety a snížit přívod vzduchu. Doba hoření kvalitních briket je v průměru asi 4 hodiny, brikety ze stromové kůry hoří až 10 hodin.

Není všechno dřevo…

Ekologie a konečné zásoby fosilních paliv nás nutí poohlížet se ale i po dalších zdrojích paliv. Asi nejvyužívanější je rašelina, z té se vyrábí brikety lisováním pod vysokým tlakem. Mají tvar kvádru, zbytková vlhkost se pohybuje okolo 10 %, popel lze použít jako hnojivo. Výhřevnost je na podobné úrovni jako u dřevěných briket. Dále jsou využívány cíleně pěstované rychle rostoucí či energetické rostliny, nejčastěji konopí či sláma, ale ke slovu přichází také různý odpadový materiál – papír, listí a další suroviny z rostlinné nebo živočišné výroby. Z nich se také vyrábí brikety nebo peletky. Je tak hospodárným způsobem využívána jinak nepotřebná obilní sláma z pšenice, žita, ječmene či kukuřice, případně sláma luskovin, lněné stonky a zbytky řepky, a také listí. Tyto suroviny neobsahují síru ani těžké kovy, obsah popela nepřevyšuje 5 %. Je třeba ale počítat s tím, že slámu nebo listí lze kvůli specifickému způsobu spalování využívat ve větším množství jen v krbových vložkách k tomu určených.

-Dana D. Daňková-
Foto: www.thinkstockphotos.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Bydlení
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

dřevo

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,krby,dřevo.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce bezbariérová koupelny, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC, Celková rekonstrukce bytu.