Zdroje vlhkosti

Vysoká vlhkost netrápí jen obyvatele starých kamenných, anebo nedostatečně odizolovaných staveb, problémem může být i u moderních novostaveb. Primárně může mít vlhkost v bytě celou řadu příčin, z nichž některé lze odstranit jednoduše, jiné vyžadují poměrně složité, technicky a finančně náročné zásahy. Abychom se jí však mohli zbavit, je třeba nejprve zjistit její příčinu. Vlhkost se do obydlí může dostat stavebními poruchami, hodně vody je také spotřebováno, pokud jde o zděný objekt, při stavbě. Dalším zdrojem je vlhkost, která vzniká činností lidí, určité procento produkují navíc rostliny v bytě. Příčinou vlhkých zdí může být také rosný bod. Pokud je ho dosaženo právě ve zdivu, vzduch už nepohlcuje vodní páry, a dochází ke kondenzaci vlhkosti, která může způsobit olupování omítky a vlhnutí a následný rozklad zdiva, případně vznik plísní a hub, díky nimž může dojít ke znehodnocení různých materiálů – houby a plísně poškozují dřevo, vláknité izolační materiály zase ztrácejí kvůli vlhkosti svou izolační schopnost. V krajních případech pak může dojít i k ohrožení celé stavby. Dále může zatékat střechou, špatně usazenými střešními okny a podobně.

Vzdušná vlhkost – jak ji eliminovat

Nejjednodušeji je možné odstranit nadměrnou vzdušnou vlhkost. Ta vzniká nejen dýcháním, ale i při běžném provozu domácnosti – mytím – především sprchováním, vařením či žehlením – při něm bývají největšími producenty páry parní stanice, ke zvýšení vlhkosti může dojít i v případě, že máme v bytě velké množství rostlin. Přílišná vzdušná vlhkost se v domácnosti projeví zarosenými skleněnými plochami, závažnější jsou pak plísně na stěnách či na nábytku, které mohou mít za následek zdravotní problémy, především u dětí. Příčinou problémů, spojených právě s touto vlhkostí, bývá pak nedostatečné větrání. Překvapí také nejčastěji ty, kteří pečlivě izolují plášť, případně střechu či strop domu a navíc vymění okna. To vše má za následek podle míry těchto zásahů markantní snížení přirozené výměny vzduchu, zvýšení vlhkosti, srážení vody na stěnách a změnu teplot v objektu, následně pak dochází k rozmnožování hub a plísní. Je třeba podotknout, že izolace stěn a střechy i výměna oken jsou prospěšné, neboť díky nim snížíme náklady na provoz domu. Abychom však docílili i příznivějšího klimatu, je nutné změnit své chování – tedy dbát na pravidelné větrání, stačí krátká, ale intenzivní výměna vzduchu okny. Dále pomáhají i otevřené dveře z místnosti do místnosti či chodby, protože tak podporujeme cirkulaci vzduchu. V zimních měsících nezapomínáme na dostatečné topení. Dále instalujeme v provozně vlhkých místnostech, obvykle v koupelnách a kuchyních, vysoušeče a ventilátory. Všechny tyto zásady je třeba dodržovat také po prvních několik měsíců po nastěhování do novostavby, větrání a dostatečné topení omezí vlhkost, zabudovanou při stavbě domu. Doplňkovým opatřením by mohlo být za určitých okolností i použití sanační omítky. Pravidlem by v každém případě měla být pravidelná kontrola konstrukce domu (stav střechy, okapů, oken…), ale také míst, kde se obvykle plísně tvoří (rohy místností, stěny za nábytkem, místa styku stěny s podlahou, okolí oken, pod linem, pod tapetami a podobně).

Foto: www.thinkstock.cz