To bývalo dříve spíše výsadou malé skupiny lidí, kteří nevyznávali vše nové, a tudíž moderní, ale upřednostnili věci obvykle již použité, a tedy s „osudem a duší“. Dnes je retro velmi módním, a proto rozšířeným stylem, hodí se ale do každého příbytku?

„Mé jméno je osobitost“

Pokud budeme chtít odpovědět na otázku, do jakého prostoru se retro hodí, musíme začít u osoby majitele. Retro styl dnes už dávno není jen výsadou několika málo jedinců, ale doplňuje pestrou směsici stylů, v nichž zařizujeme příbytky či rekonstruujeme domy. Heslem dneška je „pohoda“ a „zábava“. Bavit by proto, alespoň pokud jde o obecný vkus, měl kromě jiného i styl zařízení domu či bytu. A oproti jiným stylům má retro velkou výhodu právě ve své variabilitě a mnohotvárnosti, to své si v něm tedy dnes najde opravdu každý. Protože obnovenou historií může být biedermeier stejně jako funkcionalismus, chalupnický či ryze etno styl, ctící národní obyčeje a tradici, retro si poradí s léty dvacátými i šedesátými minulého století, stejně jako s renesancí. Co člověk, to jiné možnosti. Ovšem nenechme se mýlit tím, že co je retro, je osobité. Osobitost získá každý příbytek až otiskem osobnosti majitele.

Baroko, nebo moderna?

Historické styly se v čisté podobě v moderních interiérech dnes už příliš neobjevují. Pokud existuje takto zařízený bytový interiér, jde buď o dědictví po předcích, nebo zálibu majitele. U veřejných institucí může jít o mobiliář pocházející z původního vybavení, případně to může být nábytek nový v historickém stylu. Ovšem základní prvky těchto stylů se čas od času do interiérů vracejí ve vzorech, materiálech a zdobných prvcích pod značkou „neo“ – z historizujících stylů jsou to nejčastěji neorenesance, neorokoko, neobaroko… V současné době jsou například módní neobarokní výrazné barevné květinové vzory kombinované s pruhy, výrazné barvy a jejich kombinace – modrá s bílou, růžová s černou, černá s bílou, fialová se žlutou a podobně. Nezbytné jsou zlaté či stříbrné akcenty.

Stálicí na historickém interiérovém nebi je funkcionalismus, z něhož vychází současný moderní styl. Je svěží, elegantní, dokonalý, interiéru dodává na rozdíl od rozpustilého baroka poklidnost a vzdušnost.

Vlajková loď retra – léta šedesátá

Šedesátá léta minulého století jsou často označována jako období společenského uvolnění, změny životního stylu, heslem byla svoboda, nové hudební styly, představiteli květinové děti. Civilizovaná společnost prožívala významné změny. To vše se muselo odrazit také ve vybavení interiérů, nábytku, vzorech, doplňcích. A protože je toto období spojeno s víceméně optimistickými atributy, vracíme se k němu s oblibou stále.

Charakteristickými znaky tohoto období jsou syté barvy, výrazné kontrastní vzory zdánlivě neslučitelné – geometrické i abstraktní či florální motivy, oblé tvary nábytku, výrazné doplňky někdy téměř až kýčovité. A především plasty, a to nejen u nábytku, doplňků a nádobí, ale i u textilií, především syntetických kožešin.

Rustikální návraty

V době současného stavebního boomu si nepořizujeme pouze novostavby, velmi často rekonstruujeme podkroví historických městských domů nebo starší domky na venkově. A zde byl rustikální nábytek často původním vybavením. Je tedy nadmíru žádoucí se k němu vrátit. Ovšem v tomto případě musíme citlivě dbát na to, jaký typ venkovského mobiliáře zvolíme. Selská jizba se jistě nehodí do každého domu. Na druhé straně restaurovaná kredenc či příborník po babičce a k němu v podobném duchu vyrobená dřezová skříňka zútulní téměř jakýkoli takový interiér. A když máme šikovné ruce nebo seženeme šikovného truhláře, můžeme si takový nábytek „s patinou“ vyrobit svépomocí. A bude vypadat úplně „jako starý“.

Historický mišmaš

Kombinovat různé styly se může zdát obtížným, ovšem není to tak úplně pravda. Snad v každé domácnosti se najde nějaký historický kousek – stolek, židlička, pár hrnečků po babičce či praprababičce. Ve výjimečných případech třeba naopak kompletní sbírka růžového porcelánu, která nás může uvést do nerudovského problému „kam s ním“, neboť růžový porcelán nelze jen tak uklidit, ten si zaslouží být vystaven. Těchto „odkazů po předcích“ se nemusíme vůbec bát. Naopak nás mohou vést k tomu, že pro takové historické kousky najdeme v interiéru místo, případně pořídíme další kus nábytku na jejich umístění. Historické hrnečky ale mohou vypadat hezky i ve společnosti dalších doplňků třeba na skleněné poličce v moderním obýváku. V interiéru spolu ale mohou existovat ryze moderní kusy ve stylu high-tech a stará špajzka s patinou. V moderní kuchyni, vybavené nejnovějšími spotřebiči, budou vypadat přirozeně formy na pečení, váhy, mlýnky na kávu, mnohé ještě funkční a také dále používané, i jídelní stůl starý 100 let s čistou masivní deskou bez ubrusu zapadá bez problémů do dnešní doby, vyznávající přírodní materiály a dokonalé opracování.

-Dana D. Daňková-Foto: Sanu Babu, Holandská květinářská kancelář, Dana D. Daňková