Životadárná voda, její spotřeba stále stoupá, cena společně s ní, ale samotné vody ubývá. A co s tím? Vezmeme-li, že roční spotřeba na osobu je rovna 20 – 25m3 teplé vody, což znamená, že na den je to 50 – 70 litrů průměrné spotřeby, ve skutečnosti je spotřeba 40 – 150 litrů na osobu denně. Přitom jeden kubický metr teplé vody v hodnotě 80 Kč (bez stočného a vodného), po přípravě a dodávce teplé užitkové vody, přijde ročně čtyřčlennou rodinu na 6 – 8 tisíc ročně. Pokud se jedná o vodu, nejde jen o spotřebovanou energii, ale i o litry. Podíváme-li se na průměrnou roční spotřebu v běžné domácnosti dostaneme se k číslům 200m3 což je 200 000 litrů, spotřebované vody. Spotřeba vody na osobu je zhruba 150 litrů, cena vodného a stočného ve výši 25 Kč/m3, tak zaplatíme, pokud nemáme vlastní studnu, ročně 1 400 Kč. Z toho vyplívá, že pokud se pokusíme snížit samotnou spotřebu vody, bude i naše kapsa o trošku více ušetřena. Ale nejprve si povíme jak se dá snížit spotřeba energie na ohřev vody. Máme hned několik možností: Pokud nevyužíváme centrálního zásobování tepla, je tu možnost ohřívat vodu například solárním zařízením (možnost ohřevu až 70% vody). 30% energie spotřebované při přípravě teplé vody, nám též mohou ušetřit pákové baterie. Tepelné ztráty se také zvyšují díky usazování vodního kamene na ohřívacím tělesu, proto by teplota vody neměla přesáhnout 55 – 60oC, vyšší teploty urychlí korozi rozvodů vody a tím uspíší usazování vodního kamene a následně zvýší spotřebu energie. Také bychom měli věnovat pozornost svým vodovodním kohoutkům a neváhat ihned vyměnit těsnění, když náš kohoutek si začne zpívati kap, kap. Přestože si myslíme, že pár kapek nás nevytrhne, šeredně se mýlíme.Takových deset kapek teplé vody za minutu znamená ztrátu 40 litrů za týden což je rovno 3 kWh energie. A tak zbytečně, díky kapajícímu kohoutku, nám prokapá mezi prsty 220 Kč ročně (Při ceně užitkové vody 80 Kč/m3 + vodné a stočné 25 Kč/m3). Dalších 30 – 40% teplé vody se dá ušetřit, když dáme přednost sprchování před koupelí (při sprchování se dá spotřeba snížit až na jednu třetinu). Pokud nebudeme nádobí mýt pod tekoucí vodou rovněž ušetříme. Pokud však ne, spotřeba energie může být, v lepším případě, až trojnásobná. Při dodržování těchto v celku jednoduchých zásad , můžeme ušetřit 30 – 40% spotřebované energie, což se rovná 7 – 10% z celkové potřeby domácnosti. A jak a kde snížit spotřebu samotné vody, litrů vzácné tekutiny? Začít šetřit můžeme již a především na toaletě (místnost, kde se spotřebuje nejvíce vody) a to tím, že si pořídíme takové zařízení, které bude dobře těsnit uzávěrku vody a dobře regulovat její průtok. Dobré zařízení se dá sehnat ve výši 100 Kč, což není žádná závratná suma, kterou by si čtyřčlenná rodina nemohla dovolit a ještě k tomu se taková investice rodině již za měsíc vrátí. Koupelna je druhou místností, kde se hned po toaletě, spotřebuje nejvíce vody. V této místnosti ušetříme především, když si místo koupele (spotřeba až 100 litrů vody) dopřejeme sprchu, která je úspornější. Při sprchování je spotřeba vody přibližně 30 litrů. Větší úspory při sprchování lze dosáhnout instalací stop-ventilu a úsporné hlavice (možno dosáhnout 30-40% úspory). Dále se dá uspořit voda při praní, pokud využijeme plnou kapacitu pračky. V koupelně nadále zůstaneme, neboť i u umyvadla je značná a mnohdy zbytečně vysoká spotřeba vody. U umyvadla se nejvíce promrhá vody při čištění zubů, holení atd.,pokud tyto činnosti provádíme při puštěném kohoutku. Tímto způsobem za minutu proteče pět litrů vody. Ušetřit vodu lze, a nejen v koupelně, instalací moderních pákových baterií, které umožňují rychlejší nastavení všech stupňů teplé vody, čímž ušetří až 30% vody. Správné utěsnění je též velmi důležité, může nám ročně ušetřit až 300 Kč. Nyní se pro změnu podíváme do kuchyně, kde se nejvíce vody spotřebuje při mytí nádobí – u dřezu. Zde platí podobné pravidlo jako u čištění zubů, nemyjme nádobí pod tekoucí vodou, tímto přístupem omezíme spotřebu vody až o 50%. Dále se v kuchyni hodně vody spotřebuje při vaření. Zde snad je jen jeden způsob jak ušetřit, nevařit ve větším množství vody, než je skutečně potřeba. Pokud opravdu dodržíme zde popsaná pravidla můžeme tímto způsobem ušetřit až 40% i více spotřebované vody. Nezapomínejme na heslo, které platí i zde: „Kdo šetří, má za tři.“

Mluvili jsme o spotřebě vody a spotřebě energie při její přípravě, proto bychom se měli také podívat, jak to vypadá s roční spotřebou čisté energie v podobě přímého tepla, paliva či elektřiny. Podíváme se kolik jí spotřebuje běžná domácnost v ČR ( průměrná spotřeba) a opět si povíme, kde se dá na její spotřebě ušetřit i bez toho, že bychom museli doma mrznout, méně svítit či zůstávat hladový. Jak tedy vypadá průměrná spotřeba v běžné domácnosti? V České republice se průměrná spotřeba energie pohybuje na hranici 75 GJ, což se rovná 277kWh. Pokud si tuto spotřebovanou energii převedeme na paliva, z kterých se při jejich spalování vyrábí, přijdeme na to, že 1 GJ se rovná 73 kilům hnědého či 40 kilům uhlí černého a 30 m3 zemního plynu. Pokud se tedy poohlédneme trochu nazpět a pro příklad užijeme ohřátí jednoho litru vody o 20 °C, zjistíme, že ohřátí vody spotřebuje stejnou výši energie jako naložení 42 q cementu na dva metry vysoké nákladní auto, mluvíme o spotřebě 0,24 kWh či 84 kJ. Nejvíce spotřebované energie, vždy kolem 80% se spotřebuje na vytápění a právě ohřev vody. Spotřeba v bytech ročně je 60 – 90 GJ, v rodinných domcích 90 – 120 GJ. Průměrnou spotřebu tepelné energie spotřebované v běžné rodině při vytápění činí 42,4 GJ což je 11 645 kWh. Jak a kde tedy snížit spotřebu energie a zároveň se nenechat omezovat? Věřme nebo ne i to je možné. Stačí si jen dát pozor na pár základních věcí a opravdu můžeme mí „za tři“. Řešení se nabízí hned několik: Jedním z nich je dodatečné zateplení obvodových stěn, tímto způsobem lze ušetřit 10 – 20% tepelné energie. Také izolací vnitřních stěn a podlah lze uspořit 8 – 15% energie Pokud chceme snížit teplotu v místnosti snížíme jí přivřením topného tělesa nikoli nárazovým větráním. Přiměřená teplota v bytě by měla být 20 – 21 °C, každý stupeň navíc znamená zbytečné zvýšení ztráty energie o 6%. Pokud již větráme, měli bychom větrat krátce, tak aby nevychladlo vnitřní vybavení a stěny. Pokud máme špatně fungující termostatické a termoregulační ventily, tak i takto zbytečně ztrácíme energii a jejich výměnou můžeme ušetřit 15%. Investice se nám zhruba za dvě topné sezóny vrátí. Důležité je také mít dobře utěsněné dveře a okna, pokud dobře netěsní snižují vnitřní teplotu o 2 °C, což na každý metr znamená spotřebu kolem 50 kWh tepla za topnou sezónu, dobrou izolací dosáhneme snížení spotřeby o 8 –15%. Energie u okna uniká i sklem a rámy, proto záleží na jeho kvalitě. Například pokud máme okno jednoduché unikne nám 30% energie, když dvojité tak 15% a pokud máme okno trojité snižujeme spotřebu až na 8%. 10% energie můžeme též ušetřit pokud z topného tělesa odstraníme veškeré překážky (závěsy, poličky, apod.). Dále je vhodné udržovat v bytě stálou vlhkost vzduchu a to na úrovni 50 – 65%, dosáhneme to