Člověk většinou nežije ve svém bytě či domě sám, od nepaměti se obklopuje vedle květin také zvířaty. Už před tisíciletími si vybral za svého spolubydlícího také kočku, šelmu, která lidem dovolí, aby žili v její blízkosti. Toto přátelství se dochovalo dodnes a jistojistě s námi půjde i do dalších tisíciletí. Aby však toto soužití plnilo své poslání ke spokojenosti lidské i kočičí, měli bychom dodržovat určitá pravidla. O jaké zásady jde, nám tentokrát poradila členka Českého svazu chovatelů ze ZO 1/1 ochrany zvířat paní Ivana Stejskalová. Domek nebo malý byt v panelovém domě Kočka se dá chovat kdekoliv. Nepotřebuje vždy ke svému štěstí velkou zahradu. Rozhodneme-li se přivést tuto šelmičku do miniaturního bytu, je to možné, ale musíme si vybrat takové zvíře, které zde bude spokojené. To znamená buď kotě nebo dospělou kočku či kocoura, zvyklé na podobné prostředí. Nelze doporučit určité plemeno, jak je tomu například u psů, protože kočky jsou velké individualistky. Co jedna kočka považuje za normální, to by jiné kočce téhož plemene nevyhovovalo. Vybírejme podle povahy V zásadě platí, že do bytu, zvláště malého, se hodí zvíře klidnější povahy. Bohužel se to nedá poznat v raném mládí kočičky. Všechna koťata si hrají a velké odlišnosti mezi nimi nenajdeme. Zvířecí náturu můžeme rozpoznat přibližně až ve věku tří - čtyř měsíců. Říká se, že perské a britské kočky jsou klidnější, orientální a evropské naopak temperamentnější. V zásadě je to pravda, ale najdou se výjimky. Při výběru zvířecího partnera bychom neměli opomenout ani povahu majitele. Někomu vyhovuje divočejší zvíře a přežije, když se mu kočka vyšplhá po zácloně a přejde po garnyži, jiný má raději "pecivála". Veterinární zásady Pokud jsme zvíře získali od slušného chovatele, mělo by být očkované, odčervené a bez vnějších i vnitřních parazitů, jako jsou třeba blechy. Stejný standard zaručují i útulky, ale při velkém množství zvířat, které těmito zařízeními prochází, je dobré kočku po několika dnech pobytu doma znovu nechat vyšetřit veterinářem. Pokud se sami ujmeme opuštěného zvířátka z ulice, nemusíme se obávat, že od něj chytíme nějakou zákeřnou chorobu. Je-li to třeba, měli bychom ho hned po příchodu domů vykoupat a odblešit. Použít můžeme odblešovací šampón a dostatečné množství vody. Když má kočka blechy, najisto bude mít i střevní parazity, musíme ji tedy odčervit a také prohlédnout uši. Jestliže jsou v pořádku, tak s ní po takovém týdnu, 14 dnech, poté co si na nás trochu zvykne, jdeme na očkování. S nalezeným zvířátkem také musíme mít více trpělivosti i co se týká hygieny. Takovou kočičku je dobré zpočátku držet v malém omezeném prostoru, jako je například koupelna s oknem nebo předsíň, kde bude mít svoji kálecí misku, aby se dobře zorientovala. Teprve až si bude jistá, že trefí na nočník, je možné postupně přidávat další části bytu. -šum-