POTŘEBUJÍ VÍCE PÉČE

Pokojové rostliny potřebují o trochu více péče než rostliny volně rostoucí v přírodě. Neboť v interiérovém prostředí žijí v nepřirozených podmínkách. Musí se spokojit jen s omezenou úživnou plochou, čili s prostorem, ze kterého mohou čerpat živiny. Měli bychom se tedy snažit o to, aby takto malý prostor byl alespoň...

Pokojové rostliny potřebují o trochu více péče než rostliny volně rostoucí v přírodě. Neboť v interiérovém prostředí žijí v nepřirozených podmínkách. Musí se spokojit jen s omezenou úživnou plochou, čili s prostorem, ze kterého mohou čerpat živiny. Měli bychom se tedy snažit o to, aby takto malý prostor byl alespoň bohatý na živiny, které rostliny pro svůj růst potřebují. Tudíž je zapotřebí zajistit přísun všech nezbytných prvků ve vhodném množství. Nic se však nesmí přehánět. Nedostatek každého z nich vede k poruchám růstu a vývoje a naopak nadbytek - především u mikroelementu - pak může vyvolat otravu.

Rostlina živiny přijímá kořeny, což je značně složitý fyziologický proces, který souvisí s látkovou výměnou. Pro jeho průběh i normální funkci kořenů je nezbytný přístup vzduchu, příznivá teplota prostředí, optimální kyselost půdy a živných roztoků (pH), složení a koncentrace solí v půdě.

Fyziologická úloha jednotlivých živin je v životě rostlin různorodá a každý prvek, který rostliny přijímají, plní jinou funkci. Ke svému zdárnému a přirozenému vývoji tedy potřebují ještě kromě uhlíku, vodíku a kyslíku, přijímaných z ovzduší a půdy, další prvky jako je dusík, fosfor, draslík, síra, vápník, železo, hořčík, bór, měď, zinek, mangan, molybden a kobalt, který mohou získat jen ze živného nebo půdního roztoku. A právě tyto prvky se dělí podle potřeb rostlin na makroelementy, do nichž spadá dusík, fosfor, síra, draslík železo, vápní, hořčík, které rostlina využívá v poměrně značném množství, a na mikroelementy mezi než se řadí bór, měď, zinek, molybden, kobalt, které jsou pro ni prospěšné jen v minimálním množství.

A protože tyto prvky nemohou získat rostliny z omezeného prostředí přirozeným způsobem, musíme jim je dodat my - hnojením, zejména v období intenzivního růstu, kdy potřebují dostatečnou výživu pro tvorbu zelených výhonů, listů, květů i plodů.

A jakýže má ten či onen prvek pro růst rostlin význam? Například draslík zvyšuje schopnost protoplazmy vázat vodu. Nedostatek tohoto prvku se u rostlin projevuje odumíráním okrajů listových čepelí. Na listech se objevují hnědožluté skvrny. Hnojení draselnými hnojivy zvyšuje odolnost rostlin proti chorobám a poklesu teplot, urychluje tvorbu nadzemních orgánů.

Vápník zvyšuje odolnost rostlin proti chorobám, podporuje rozvoj mohutného kořenového systému a vytváření kořenového vlášení. Nedostatek vápníku v živném roztoku vede k odumírání konečků kořenů i nadzemní části rostliny.

Hořčík je součástí chlorofylu, aktivizuje v rostlinných tkáních řadu fermentů důležitých pro dýchání a fotosyntézu. Při jeho nedostatku se narušuje chlorofyl, u rostlin dochází k mramorování listů, které blednou a vytvářejí se na nich skvrny.

Železo je nezbytné při oxidačních a reprodukčních procesech, při nichž se vytváří chlorofyl. Při nedostatku železa listy blednou, získávají žlutozelené zbarvení a dochází k narušení tvorby kořenů a celkového růstu rostliny.

Mangan má význam pro oxidační a reprodukční procesy, podporuje tvorbu chlorofylu a dýchání rostlin.

Bór zlepšuje zásobování kořenů kyslíkem. Při jeho nedostatku rostliny slaběji kvetou, odumírají jim růstové vrcholy a přestávají růst kořeny. Nedostatek bóru brzdí přijímání vápníku.

Molybden ovlivňuje vývoj rostlin. Při jeho nedostatku dochází k narušení výměny dusíku a vody v rostlinách. Listy získávají matné nebo žlutozelené zbarvení, rostliny vadnou.

Měď přispívá k látkové výměně, zvyšuje odolnost rostlin vůči některým houbovým chorobám.

Zinek působí na tvorbu chlorofylu a růstových látek. Při jeho nedostatku se na listech rostliny objevují světle zelené skvrny.

Nakonec ještě pár rad, jak a kdy provádíme hnojení. Zapamatujme si, že nehnojíme rostliny nemocné, ve stadiu klidu a krátce po přesazení. S hnojením je dobré začít dva - tři týdny po přesazení, když již kořeny dobře prokořenily celý půdní bal. Častěji se přihnojují rychle rostoucí rostliny než rostliny rostoucí pozvolna. Nejvíce pak hnojíme v období bujného růstu, u kvetoucích rostlin od výskytu poupat až do konce kvetení. Hnojíme roztokem stálé koncentrace.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,pece.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Montáž sádrokartonových podhledů a ohýbané příčky, Půdní nástavba, Půda v novém kabátě........