VELIKONOČNÍ DNY

Než jsme si uvědomili, že je zima v nenávratnu, již byly stromy v plném květu. A najednou nás do nosu místo mrazu šimrá slunce. Jaro je v plném proudu a nyní nás čekají Velikonoce. Mnohdy jsme si ani nepovšimli, že nás minula Škaredá středa, Zelený čtvrtek a že dnes máme Velký pátek. Po Velkém pátku nás čeká Bílá...

Než jsme si uvědomili, že je zima v nenávratnu, již byly stromy v plném květu. A najednou nás do nosu místo mrazu šimrá slunce. Jaro je v plném proudu a nyní nás čekají Velikonoce. Mnohdy jsme si ani nepovšimli, že nás minula Škaredá středa, Zelený čtvrtek a že dnes máme Velký pátek.

Po Velkém pátku nás čeká Bílá sobota, v neděli Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Přestože tyto svátky slavíme již řadu let, jejich tradice jsou v podstatě zapomenuty. Pojďme si je tedy alespoň trochu připomenout.

A protože máme dnes Velký pátek začneme od tohoto dne. V tento den lidé stávali ještě před východem slunce, aby své tělo očistili v potoce, někdy se i potápěli, což je mělo ochránit před nemocemi. V okolí Volyně se při takové očistě mladí hoši pokoušeli vytáhnout ze dna v ústech oblázek, který následně házeli za hlavu, aby je neboleli zuby. Oproti tomu děvčata stírala v osení rosu, aby se tak ochránila před sluncem.

Ten, kdo by dnes chtěl něco někomu půjčit ze své domácnosti, ať raději počká do zítřejšího dne, neboť podle tradice se na Velký pátek nesmělo nic půjčovat z domácnosti, protože se s takovými předměty dalo čarovat. Nesmělo se ani pracovat na poli ani v sadu, nesmělo se tzv. hýbat zemí či prádlo prát. Říkalo se, že by se pak místo do vody prádlo namáčelo do Kristovy krve.

Den nato, tedy v den Bílé soboty se v mnoha vesničkách doma uhasila všechna ohniště. Pak hospodyňka před kostelem do hraničky vložila vlastní polénko a poté co kněz oheň posvětil, opět odnesla žhavý oharek domů, aby jím mohla zažehnat oheň nový. Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které věřící nosili na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu, neboť se věřilo, že dům ochrání před požárem.

V nedělní den se chystal hod Boží. Světily se velikonoční pokrmy jako je beránek, mazanec, ale i vejce, chleba a víno. Tradice Ve východních Čechách hospodáři ukládala obětoval kus svěceného mazance, vejce a víno zahradě, poli a studni, aby byla dobrá úroda, hojnost ovoce a zdravá pitná voda. Na Šumavě dle tradice zase lidé věřili, že vzpomínka na to, že člověk jedl o Božím hodu velikonočním posvěceného beránka, pomůže nalézt ztracenou cestu zbloudilci v lesích.

A po Božím hodu přichází Velikonoční pondělí. Den, kdy vrcholí velikonoční svátky, odbývá se pomlázka, hodování i zdobení kraslic. V tento den chodívali hoši dům od domu za dívkami s pomlázkami, obvykle z vrbového proutí, zdobenými stuhami. S těmi pak šlehali dívky a ženy, vinšovali a dostávali od nich malovaná vajíčka. Co kraj to jiný mrav a zvyk, někde tedy bylo zvykem, že v úterní den na oplátku chodila s pomlázkou děvčata, jinde chlapce polévala vodou, aby zůstali dlouho svěží.

Takto v kostce vypadali dřívější velikonoční svátky. Většina z nás již slaví jen Velikonoční pondělí a to je přece jen škoda.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Půdní nástavba, zhotovení omítek, štuků, vymalování, obklady, sádrokartony, REKONSTRUKCE RODINNÉHO DOMU.