V posledních letech se konečně prosazuje i na našem trhu sádrokarton. Používá se nejčastěji v souvislosti s tvorbou příček a dělicích stěn, stropních podhledů, podlah, obkladů stěn a při vyrovnávání povrchů. Je o něj zájem v nové výstavbě i při rekonstrukcích, kdy minimálně zatěžuje stávající konstrukci. Práce probíhají bez mokrého procesu. A tak je jediným narušením běžného chodu domácnosti snad jen poněkud nepříjemná prašnost při broušení. Jelikož jde o suchou interiérovou výstavbu, lze pracovat celoročně. Sádrokarton a stěny Pro obložení stěn jsou ideálním materiálem sádrokartonové desky, protože mají čistý, rovný a hladký povrch. Desky se snadno dělí, zmenšují a rozměrově upravují naříznutím kartonu a následným lomem přes okraj. Otvory se vyřezávají pilkou nebo vykrouží speciálním nástrojem upnutým do vrtačky. Na trh jsou dodávané o standardních délkách 200 až 300 cm a standardní šířce 125 cm. Tloušťka se pohybuje mezi 9,5 a 18 mm. Svými dobrými izolačními vlastnostmi navíc šetří náklady na vytápění. Sádrokarton lze snadno zpracovávat. Výsledkem je hladká plocha stěny, kterou můžete natírat (výjimka: nesmí se používat minerální barvy, barvy obsahující vápno a silikátové barvy) nebo tapetovat. Přímo lepený sádrokarton na stěny Tato metoda bez hřebíků a šroubů je vhodná, jestliže jsou stěny pevné a dobré, tj. svislé, suché a bez prachu. Dále tato metoda vyžaduje stěny stabilní a nasákavé. Desky jsou nevhodné pro trvale vlhké místnosti. Musí se počítat s tím, že nelze na stěnu upevnit žádné těžší předměty. Přímé lepení sádrokartonu na plochu zdí neklade žádné nároky na prostor. Před jeho lepením je nutné provést zkoušku přilnavosti stěn. Rovněž se musí provést kontrola, zda je stěna kolmá a rovná (vyrovnat lze lepidlem maximálně do 20 mm). Musí se odstranit zbytky starých tapet a barev. Pokud je vše připraveno je možné přistoupit k samotnému lepení, které je velmi rychlé. Výsledný podklad se natře jediným základním nátěrem. Sádrokarton je možné lepit buď celoplošně pomocí spárovací hmoty nebo tak, že se nanesou hrudky lepidla na rub desky. Při lepení je důležité dbát na dobré přitlačení celé plochy desky ke zdi. Desky samotné lze v lůžku lepidla ještě vyrovnávat (maximálně do 20 mm). Hrudky lepidla pomáhají udržovat určitou vzdálenost od stěny, a tím ventilaci za deskami. Postup při lepení začíná od podlahy. Lepidlo se nanese na zadní stranu desky ve tvaru malých bochánků ve stejném odstupu. Poklepem na desku, např. dřevěnou paličkou nebo držadlem lžíce, je dále zapotřebí desku upravit do svislé roviny. Desky se lepí těsně k sobě. Spěch ani při této práci není dobrým pomocníkem, zapotřebí je pečlivosti, protože pozdější opravy nejsou možné. Stále se musí kontrolovat plocha stěny pomocí křížem položené rovnací latě. Po zaschnutí se stěny musí vyspárovat a zabrousit. - Olga Koníčková -