Dnešní vysavače se vyznačují zejména nízkou hlučností a dostatečně velkými papírovými nebo textilními filtry. Také jsou vybaveny mikrofiltry (zabraňují úniku mikroskopických částic prachu) a elektronickým regulátorem sacího výkonu. James Dyson dokonce přinesl na trh vysavač, který sáčky vůbec nepoužívá a prach nefiltruje, ale odstřeďuje cyklónovým principem. Revoluční princip odkoukal z průmyslové výroby a vydělal na něm miliony liber, protože za sáčky prý uživatel v důsledku vydá víc než za vysavač. Dyson však rozhodně nebyl prvním, kdo se v rámci „vysavačového oboru“ snažil posunout vývoj. Příhoda s kapesníkem V roce 1901 už existovalo několik druhů jakýchsi odsavačů, obsluhovaných obvykle dvěma lidmi, z nichž jeden měl na starosti dmychadlo. Toho roku se šel jistý pan Herbert C. Booth podívat na nádraží St. Pancras v Londýně, kde se měl předvádět nový způsob čištění železničních vagónů. Stlačeným vzduchem se odfukoval prach ze sedadel a podlah. Výsledkem byl samozřejmě prach rozvířený ve vzduchu. Booth hned na místě došel k závěru, že by bylo rozumnější prach vysát, než se ho snažit odfouknout. Když se tehdy vrátil domů, lehl si na podlahu, před ústa si dal kapesník a naklonil se těsně nad koberec. Potom vsál ústy vzduch. Na kapesníku se usadila spousta prachu - a to byl první krůček k vynálezu moderního vysavače. Koňský povoz Vysavač se mu podařilo zkonstruovat v roce 1902. Protože v té době mělo jen málo domů zavedenou elektřinu, vyřešil Booth jeho používání zcela originálně. Umístil ho na vůz tažený koňmi a hadicí dlouhou téměř 250 metrů dosahoval z ulice na kterékoli místo v okolních domech. Mělo to jedinou vadu: vysavač byl tak hlučný, že se ostatní koně v ulicích plašili a uháněli pryč. Opravdový úspěch zaznamenal Booth při korunovaci krále Edwarda VII. ve Westminster Abbey v roce 1902. Nabídl své služby a za několik hodin potom, co byla tato nabídka přijata, zářily koberce čistotou. Krále to tak potěšilo, že sám objednal dva vysavače - jeden pro Buckinghamský palác, druhý do královského zámku ve Windsoru. Přenosný vysavač byl vyroben roku 1906, ale tentokrát už nebyl první. V roce 1905 dosáhla prvenství americká firma Chapman and Skinner ze San Franciska. Násada na koště Elektrický vertikální vysavač s vakem na prach vynalezl James Murray Spangler, správce obchodního domu v Cantonu ve státě Ohio. Tento “plechovkový model” vyrobil ze dřeva a z pocínovaného plechu, násady na koště a starého povlaku na polštáře. Jeho vysavač vypadal sice nevzhledně, ale fungoval opravdu spolehlivě. Výroby se ujal roku 1907 W. M. Hoover a roku 1908 byl Model 0 na světě. Vážil „pouhých“ asi 18 kg. Konečně lux V té době se objevuje větší množství výrobců vysavačů. Mezníkem se však stává rok 1912, kdy Axel Wenner-Gren buduje Elektrolux a vyrábí první vysavač Lux 1. V roce 1921 se objevuje Model V - první krok ke snadno uživatelným vysavačům pro běžné domácnosti. Začíná období, kdy se firemní označení „lux” stává synonymem pro vysavač. Švédská společnost Elektrolux začíná pohlcovat ostatní konkurenty od Evropy po Austrálii a Ameriku a v roce 1974 se stává největším výrobcem vysavačů na zeměkouli. -dam-