Spotřeba energie je jednou z hlavních a stále rostoucích finančních položek za bydlení. Ceny elektrické energie, zemního plynu nebo tepla pravidelně rostou a nikomu z nás se nelíbí pozorovat rostoucí náklady při hrazení účtů. Naštěstí ale existují možnosti, jak snížit celkovou spotřebu energie a tím pádem i související finanční náklady. Připravili jsme pro vás sérii článků, kde postupně představíme jednotlivá opatření, jak snížit spotřebu energie v domácnosti bez toho, abychom si snížili pohodlí, tedy službu, kterou nám má energie poskytovat. Některá z opatření si vyžadují počáteční investici, většina z nich ale vyžaduje především naši pozornost tomu, jak energii spotřebováváme, respektive, jak obsluhujeme jednotlivé spotřebiče.

V prvním článku se věnujeme problematice vytápění. To totiž představuje až 60% celkové spotřeby energie a má nejvyšší podíl na spotřebě energie průměrné domácnosti. Existují zde proto výrazné možnosti úspor energie.

Průměrná roční spotřeba tepelné energie v běžné domácnosti 42,4 GJ, respektive 11 745 kWh.

Příklad konkrétní spotřeby energie

Místa úniku tepelné energie
v rodinných domech
v bytech v obytných domech
okna a vnější dveře
30 – 40 %
40 – 50%
obvodové stěny
20 – 30%
30 – 40%
stropy a střechy
15 – 20%
5 – 8%
podlahy
5 – 10%
4 – 6%

Vlivy na velikost spotřeby energie a možnosti jejího snížení: Dodatečné zateplování obvodových stěn Snížení tepelných ztrát izolováním stěn domů závisí na výchozím stavu domů. Obvykle přináší úspory 10 - 20% spotřeby energie.

Vnitřní izolace stěn a podlahZvýšení tepelného odporu stěn a podlah lze dosáhnout tepelnými izolacemi, reflexními foliemi apod., což přináší úsporu energie o 8 až 15%.

Regulace vnitřní teplotyTeplota v místnosti se zásadně snižuje omezením výkonu topidla (přivření ventilů), ne větráním!!! Přiměřená teplota v obytné místnosti je 20 až 21oC a každý stupeň navíc znamená zvýšení spotřeby energie o 6%. V místnosti, kterou nikdo neobývá, stačí udržovat teplotu 16oC.

Termostatické a termoregulační ventilyVýměna špatně fungujících ventilů přináší až 15% úspor tepelné energie. Výměna pěti ventilů, která stojí asi 4000 korun, se úsporou tepla při ceně 300 Kč/GJ vrátí zpět za necelé dvě a čtvrt topné sezóny.

VětráníZ důvodu výměny vzduchu je třeba větrat, ovšem jen krátce a důkladně (jen aby se neochladily stěny a vnitřní zařízení).

Těsnění oken a dveříNetěsné spáry snižují vnitřní teploty asi o 2oC a každý metr takové spáry propustí za topnou sezónu kolem 50 kWh tepla (utěsnění spár sníží spotřebu energie o 8 - 15%). V běžném bytě je 50 metrů spár, kudy uteče za rok teplo (cena za dodávané teplo 300 Kč/GJ) asi za 2700 korun. Při instalaci těsnění v ceně 40 Kč/bm se prostředky vrátí zpět za necelé tři čtvrtiny topné sezóny.

Seřízení okenního těsnění se ale vyplatí i u moderních plastových oken již po dvou sezónách provozu.

Únik tepla oknemProstup tepla oknem, tj. sklem a rámy činí: jednoduché okno 30%, dvojité okno 15%, trojité okno 8%.

Překážky cirkulace teplaJe nevhodné zakrývat zdroj tepla (radiátory) jakýmikoliv překážkami - záclonami, poličkami atd. Jejich odstraněním lze ušetřit 10% energie.

Teplota předmětů a vnitřních stěnTeplota vnitřních povrchů má důležitý vliv na tepelnou pohodu - vliv izolace stěn. Teplota vzduchu 21oC je při teplotě stěn 17oC příjemnější, než 24oC teploty vzduchu při 14oC teploty stěn.

Vlhkost vzduchu a tepelná pohodaJe vhodné udržovat vlhkost vzduchu na úrovni 50 - 65% pomocí odpařovačů vody, květin, akvárií, mechárií apod. Při vlhkosti vzduchu 30% a teplotě 23oC máme stejnou tepelnou pohodu jako při teplotě 21oC a vlhkosti vzduchu 60%. Ušetříme přitom 12 % tepla.

Lidský činitelNejvýznamněji ovlivňuje spotřebu tepelné energie uživatel bytu tím, že zbytečně otevírá okno, nereguluje teplotu přivřením ventilů atd.

Při dodržování uvedených zásad lze ušetřit asi 15 - 30% energie spotřebované na vytápění, to znamená 8 - 17% z celkové spotřeby energie v domácnosti.

-Juraj Krivošík, SEVEn-