Komoda vstoupila do interiéru zejména francouzských ložnic již před několika stoletími. U nás zdomácněla velmi rychle a jen si poupravila jméno na prádelník. Najde své místo i dnes? Není komoda v době polyfunkčních stavebnicových typů nábytku přece jenom trochu anachronismem? Mnohý současný polyfunkční stavebnicový nábytek nese znaky toho, čemu v oblečení říkáme "unisex", což mnohým lidem nemusí vyhovovat. Proto je komoda vhodná pro ty, kteří touží i v interiéru po návratu ke klasickým hodnotám. Stylově je možné ji ladit v souladu s moderním pojetím bytu, stejně jako využít kontrastu starožitného nábytku a jednoduchých minimalistických tvarů. Široké zásuvky Už v době největší obliby - v osmnáctém století - se komody "křížily" s jinými druhy nábytku a tak vznikaly prazvláštní hybridy. Základním znamením, podle kterého bylo možné rozeznat, že jedním z rodičů křížence byl prádelník, jsou široké zásuvky přes celou přední fasádu. Psací komoda k nim připojila výklopnou psací desku, komodový bufet zase skříňky a postraní police na ukládání nádobí a komodový sekretář dokonce vysoký nástavec na pera, inkoust a dopisy. Deska na hodiny Současné pojetí interiéru si s umístěním nábytku z hlediska jeho původního určení dělá ještě méně starostí než historie. V některých domovech převzaly funkci komod zabudované skříňové systémy často obsahující zásuvky, jinde jsou to šatny. Přesto prádelníkům zůstala nenahraditelná hodnota solitéru, který vynikne všude, kde je mu věnován prostor. Nemusí to být jen v ložnicích. Výhodou prádelníků využitelnou v každé místnosti je například horní odkládací deska. Dříve bývala často mramorová a obvykle sloužila k umístění hodin nebo drobné plastiky. K podobným účelům může sloužit i dnes. Drobný rozdíl Prodejci současného moderního nábytku často zaměňují komodu s příborníkem. Komodou je pro ně zkrátka vše, co je nízké a má zásuvky. Tyto dva typy nábytku si v minimalistickém pojetí mohou být opravdu velmi podobné, ale jejich funkce se zcela liší. Příborník patří do jídelen, kromě zásuvek mívá i jednokřídlé skříňky a vrchní plocha původně nesloužila k odkládání dekorativních předmětů. Měla v historii praktickou funkci plochy na servírování studeného menu, odkud si každý bral jídlo na talířek. Proto později vznikl rozměrný bufet zdokonalený nástavci, pojímajícími ještě více servírovacích mís plných delikates. Dřevotříska a plasty Tradičním materiálem pro výrobu komod zůstává přírodní dřevo, ať už v masivu nebo v podobě podýhované dřevotřísky. Dvacáté století však vneslo do nábytku barvy, takže výjimkou nejsou prádelníky červené nebo výrazně žlutě lakované. Do hry dále vstoupil kov a plasty, proto komodu jako solitér s vývojově prastarými kořeny je dnes možné sladit s interiérem jakéhokoliv stylu - včetně chladného hi-tech. (doc)