Chov terarijních zvířat patří ke koníčkům, které můžeme bez přehánění nazvat nadšením. Není sice tak rozšířen, jako třeba chov psů či koček, kdo mu však jednou propadne, bude se této záliby zpravidla držet celý život. Takto chovaní živočichové přinášejí do bytu v poměrně malém prostoru velkou část přírody, péče o ně není časově náročná a jejich pozorování je pro člověka velice zajímavé. Jedním z takových nadšenců je ing. Jaroslav Bastl, který tato zvířata chová profesionálně a ve vztahu k nim vychovává i zapálené školáky. Jeho několik následujících rad je určeno všem, kteří se o tohoto koníčka vážně zajímají a nemají zatím žádné zkušenosti. Co vše lze v teráriu chovat? Hovoříme-li o terarijních živočiších, nejspíše se nám vybaví hadi a ještěři. Ti sice patří k nejtypičtějším, zdaleka ne však jediným představitelům. V poslední době přicházejí do módy atraktivní tropičtí brouci, zejména zlatohlávci, následují motýli či různé kudlanky, stonožky a štíři. Finančně silní jedinci si pak mohou dovolit maličké opičky, případně jiné savce, jako jsou kaloni nebo pouštní tarbíci. Do teraristiky však patří i chov morčete nebo křečka. Kde všude si můžeme zbudovat terárium? Prakticky v každém bytě, ať už se jedná o panelák nebo starou zástavbu. Starší byty však obvykle poskytují pro chov terarijních zvířat příjemnější podmínky, nicméně je spousta tropických a středně teplomilných zvířat, která lze s úspěchem chovat i v paneláku. Vše závisí na vlastnostech a nárocích toho kterého druhu. Co je třeba si uvědomit Při výběru zvířete je nejdůležitější otázka zimování. Měli bychom se zajímat, zda vyžaduje celoročně stabilizovanou teplotu, či chladnější podmínky pro zimní spánek. Nejhůře chovatelná jsou pouštní zvířata nebo ta, která pocházejí z mírného pásma, protože vyžadují velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, aktivním obdobím a přezimováním. Pro začátečníka není rozhodně vhodná například ani suchozemská želva, ač se nám na první pohled může zdát jako nejméně problematické zvíře. Tito tvorové velice často v rukách nadšených amatérů hynou, protože neměli potřebnou péči a zejména vhodné podmínky pro zimování. S čím tedy začít? Velice snadno se chovají různí axolotlové, žabička drápatka neboli Xenopus, relativně dobře chovatelné jsou i ropuchy, které vezmou zavděk i obyčejným akváriem. Z hadů pak bývají snadno chovatelní například hroznýšovití, dále užovka červená a řada korálovek. Jediná jejich potřeba je odpovídající terárium, dostatečný přísun krmiva a čerstvá voda. Máme-li alespoň středně velké terárium o objemu 15 - 20 litrů, můžeme se s klidem pustit do chovu gekonů nebo tropických (nikoliv pouštních) leguánů. Z dalších ještěrů je to pak chameleón jemenský (Ch. calyptratus), který nevyžaduje náročnou péči a snadno se množí. Budujeme terárium K pořízení terária potřebujeme buď šikovné ruce, protože je třeba udělat konstrukci ze dřeva, nebo si ho můžeme koupit od profesionální firmy. Nejvhodnější jsou lepená akvária, ke kterým stačí dokoupit elektrické vytápění. Běžně se používá 25 až 60 wattová žárovka, kterou zavěsíme od stropu v malém květináčku. Lze ovšem zakoupit i profesionálně vyrobená topná tělesa a různé topné kameny vhodné zejména pro pouštní plazy a ještěry z drobného a mírného pásma. Pokud chováme pouštní zvířata, je třeba naše vybavení doplnit ještě o speciální zářivky vydávající UV záření. Podle toho, zda budeme chovat zvíře pocházející z mírného pásma, tropů nebo pouště, je třeba vyplnit dno terária substrátem, pískem, kamenem, či osázet umělými popřípadě živými rostlinkami. To záleží na způsobu chovu a estetickém cítění chovatele. Kde pořídit zvíře? Samozřejmě v odborných prodejnách - tedy akvaristice, ale daleko výhodnější je nákup od soukromého chovatele. Ušetříme tím nejenom část nákladů, ale dozvíme se i mnoho zajímavého o způsobu chovu, původu rodičů, v jakých podmínkách bylo zvíře chováno a co bychom mu měli dopřát. (Kontakty na chovatele je možné získat buď v odborných časopisech, nebo na návštěvě tzv. terabazarů. V Praze se například podobné akce pořádají jedenkrát měsíčně ve Skicentru na Brumlovce.) Krmení Potravu samozřejmě vybíráme podle druhu, všechna zvířata bez rozdílu však potřebují čerstvou vodu. U hadů je krmení jednoduché, živí se malými myškami. Ještěři potřebují různé druhy hmyzu, ke kterým je třeba přidávat biofaktory, což jsou minerálie a vitamíny. To je důležité zejména v době gravidity samice. Jako prevence je vhodné podávat Roboran H, ve kterém obalíme hmyz v kombinaci se skořápkami. Každé zvíře má samozřejmě své specifické nároky, a tak bychom se měli nejen o jeho krmení, ale chovu vůbec poradit se zkušeným chovatelem a prostudovat si odbornou literaturu. -šum-