Designové panoptikum

Designové panoptikum

Která barva letí? Jakým designem spolehlivě usmrtíte interiér? To jsou otázky, které si klade řada lidí, pokud stojí před prázdnými prostorami, z nichž by jednou měl být byt. Nábytek totiž není vlasový přeliv. Špatná volba stojí peníze... a vlasů se to vlastně taky týká - na konci anabáze mohou být šedivé. Ředitel...

Která barva letí? Jakým designem spolehlivě usmrtíte interiér? To jsou otázky, které si klade řada lidí, pokud stojí před prázdnými prostorami, z nichž by jednou měl být byt. Nábytek totiž není vlasový přeliv. Špatná volba stojí peníze... a vlasů se to vlastně taky týká - na konci anabáze mohou být šedivé.

Ředitel italského designového studia Alchimia si kdysi zařídil byt z jejích vlastních produktů. Po roce zjistil, že se v něm nedá bydlet. Studio totiž navrhovalo tak výrazné postmoderní objekty, že když se jich sešlo víc v jednom pokoji, připomínal panoptikum. Jediné řešení bylo byt znovu "vybydlet" a začít opět zařizovat.

Geniální šílenství
Protagonisté italské "nové vlny" šedesátých a sedmdesátých let využívali reálie pokleslé masové kultury a rehabilitovali ji tím. Kombinovali pestré barvy, imitované povrchy, laciné materiály s hříšně drahými a přebujelé tvary s historickými odkazy. Patřili k prvním, nad jejichž nábytkem si mnoho lidí pokládalo otázku: Nezešílel tu někdo?

"Jak po takové injekci volnomyšlenkářské kreativity ještě zaujmout?" ptali se designéři. Připomíná to situaci člověka z aforismu jednoho polského spisovatele. Vypadala asi takto: "V Puritánově na pláži objevil se exhibicionista. Jak se tu vyžít? Nahý být může. Tak v geniálním šílenství vyskočil z kůže."

Jsem Napoleon!
Ital Alessandro Mendini si kůži ponechal a raději zaměstnával mozek něčím novým a neotřelým. Vytvořil křeslo Proust. Mělo tvar známý z doby Ludvíka XV. a zběsilý potah pokrytý barevnými flíčky. Řeklo by se kýč jako vyšitý. Jenže ono, stejně jako například řada Knížákových trpaslíků, vědomě chtělo být kýčem, takže se vlastně stalo uměním. V galeriích moderního designu vypadá pompézně, ale zkuste si dát taková čtyři výrazná křesílka do obývacího pokoje. Jednak vás dohromady přijdou asi na milion a jednak budete za půl roku tvrdit, že jste Napoleon, z okna křičet "dále od hradu dále", povídat si z vysavačem a zdravit věšáky. Zkrátka: teplá, studená a do klece. Bohnice vás neminou.

Voskové figuríny
Současní designéři se uklidnili. Došlo jim, že jen málo lidí žije v galeriích a panoptika obývají obvykle jen voskové figuríny. Jedni šli cestou inspirace předválečným funkcionalismem a začali vytvářet jednoduchý a elegantní nábytek, který se snadno kombinuje s jakýmkoliv stylem, a proto je nadčasový. Druzí se zamilovali do vlnících se organických tvarů a pestrých barev. Takové kousky jsou snesitelné a dokonce velmi zajímavé, pokud dostanou prostor a hrají v interiéru prim.

Božská kocovina
Je to jako třeba se šperky. Když si dáma vezme do společnosti k jednoduchým šatům zdobný náhrdelník z příjemné kombinace briliantů a safírů usazených do decentní platiny, svědčí to o jejím vkusu a solventnosti (nebo šťastné ruce při výběru milence). Jestliže se ověsí jako vánoční stromeček, také to sice svědčí o solventnosti, ale okolí si zcela jistě položí otázku "Pane Bože, neměl jsi náhodou při rozdělování bonity bankovních účtů takovou docela malilinkatou opičku?", ale myslí tím "Že ty jsi byl totálně na mol?", což se pochopitelně pánům v letech neříká už ze slušnosti.

Horký šlágr
Božské a moudré rozhřešení by v této otázce mohlo znít: nechte designérům design, architektům návrh bydlení i výběr nábytku (samozřejmě po konzultaci s vámi) a sobě už jen příjemné bydlení. Pro společnosti jako je Moroso, Polyform, Kartel nebo Frighetto přece navrhují skuteční umělci. Jenže i oni vědí, že si z jejich kolekce vyberete jeden dva kousky, abyste vypointovali interiér. Když Javier Mariscal navrhl křeslo Alessandra, které září šesti barvami, určitě si byl jistý, že vše ostatní musí být v pokoji bílé. Pokud jsou pohovka a křesílka Victoria & Albert - mimochodem horký šlágr tohoto roku - vlnící se a zběsile červené, nesvědčí to o nevkusu autora. Je jím přece profesor designu na Královské koleji umění v Londýně Ron Arad, který se vůbec netouží (obrazně řečeno) potkat v jednom pokoji s Mariscalem.

Trendy jsou rudé
Nenechte se do ničeho nutit, dokonce ani současnou módou. Mimochodem, pohovky a křesla mohou být přece decentní, jenže trendy říkají něco jiného. Lepší jsou červené... červenější - řvavě rudé! Život je velká barevná party a špičkový designéři to vědí.

(doc)

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,design.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Půdní nástavba, Rekonstrukce koupelny, malířské práce, sádrokartonové podkroví, Sádrokartony, podlahy, izolace, zednické práce.