Exotické ovoce vypěstované ve vlastním květináči přijde vždy k chuti. Připočteme-li k tomu skutečnost, že není chemicky ošetřeno, můžeme ho spotřebovat i s kůrou. Hlavním důvodem, proč si pěstujeme své vlastní citróny, mandarinky a ostatní nažloutlé plody, je však radost z úspěšného díla a v neposlední řadě i estetická hodnota citrusových rostlin obalených plody. Citrusářství je koníček velice krásný a pro majitele skleníků atraktivní. Malé sklizně se ale můžeme dočkat i ve stísněných prostorách bytu, musíme však vědět, jak na to. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na jednatele Svazu pěstitelů citrusů ing. Jiřího Částka, který nám do začátků poskytl nejobecnější informace. Hlavní zásady pěstování Především musíme rostlině vytvořit podmínky, které se co nejvíce blíží jejímu životu v subtropické přírodě. Ideální je vlastní zasklený balkón nebo alespoň dobře osvětlené okno ložnice či chodby, kde můžeme přizpůsobit teplotu jednotlivým ročním obdobím a popřípadě i denní periodě. Velice důležité je období vegetačního klidu trvající od poloviny listopadu do druhé poloviny února, kdy by se teplota měla pohybovat mezi 3 až 10oC. Pokud se nám toho podaří docílit, přestaneme citrus téměř zalévat. Je-li teplota o něco vyšší (maximálně však 16 až 18oC), dodáváme menší zálivku, současně však musíme dbát, aby rostlina měla dostatek světla. V zimě zásadně nehnojíme. S tím začneme až na jaře, kdy by se měla teplota zvýšit na 20 až 24oC. V té době také rostliny obvykle přesazujeme. Během vegetačního období je pro citrusové rostliny nejvhodnější teplota mezi 22 a 26oC, v době květu spíše nižší. Světelné podmínky Citrusy patří k rostlinám, které jsou velice náročné na světlo, na druhé straně je ale musíme (zejména v létě) chránit před přímými slunečními paprsky. Rostliny na balkóně nebo v oknech vystavených prudkému slunci musíme zastínit. Citrusáři doporučují tzv. toulavý stín. Jednostranně orientovaný dopad světla v bytech způsobuje nerovnoměrný vývoj rostliny. Tomu můžeme zabránit buď pravidelným a postupným otáčením nebo vhodným prořezáním koruny, přihýbáním větviček a vyvazováním. Přesazování Při každém přesazení doporučujeme použít o dva až čtyři centimetry větší květináč, aby rostlinka mohla přizpůsobit kořenový bal své výšce. Dosáhne-li takové velikosti, že je další zvětšování květináče neúnosné, vyměňujeme vždy na jaře alespoň vrchní vrstvu zeminy. Ta by měla být spíše lehčí, humózní a s větším přídavkem rašeliny. Většinou se míchá stejný díl kompostu, rašeliny a písku. Můžeme si však koupit již namíchaný substrát. Výživa Pro pěstování citrusů v domácích podmínkách je nezbytné jejich přihnojování. Živiny obsažené v půdě vydrží po přesazení zhruba dva měsíce, a pak je třeba dodat nové. V době aktivního růstu přidáváme hnojivo v předepsaném množství prakticky do každé zálivky. Většinou se používají tekutá hnojiva jako třeba Hydropon, Vegaflor, Harmavit, OBM, Kristalon aj. Vhodná jsou pomalu rozpustná hnojiva jako například Silvamix či Plantacote, která se přidávají ve formě tablet během přesazování. Přihnojovat můžeme rovněž slabým roztokem tekutého hnojiva o koncentraci jednoho až dvou promile na listy. Vůbec nejvhodnější jsou však přírodní hnojiva, jako je kravinec. Vhodná je i zálivka kvašeného slepičího nebo holubího trusu. Bývá ale velice agresivní, a proto musíme být při jejich podávání mimořádně opatrní a dodržet předepsané ředění. Většinou se doporučuje jeden díl hnojiva na 100 dílů vody. V zimě nehnojíme vůbec. Problémy Prvním příznakem, že rostlina není v pořádku, jsou žloutnoucí a posléze opadající listy. Příčin ovšem může být celá řada. Je to způsobeno buď teplotním šokem, nedostatkem světla nebo naopak spálením od slunce, přelitím či nedostatkem některých stopových prvků, zejména železa a zinku. Vhodný ozdravný postup spočívá v přesazení do lehké a vzdušné humózní zeminy, popřípadě odstranění poškozených částí kořenového balu a zkrácení koruny. Rostlinu pak můžeme umístit do průhledného polyetylénového pytle, který necháme nahoře otevřený. Další nepříjemnosti nám mohou způsobit škůdci. V bytech jsou rostliny napadány zejména sviluškou a puklicí, které se objevují převážně v zimě. Problém je v tom, že většina chemických přípravků je jedovatá. Nemůžeme-li rostlinu kvůli mrazům vynést ven, měli bychom ji alespoň ošetřit v oddělené místnosti, kde nespíme ani nejíme. Pro zvýšení účinku chemické ochrany se rostlina ještě uzavírá na dobu pěti dnů do igelitového pytle a po vyjmutí omývá. Ošetření opakujeme po týdnu alespoň třikrát za sebou. Abychom se dočkali plodů Vypěstovat si rostlinku ze semínka není nic složitého, na plody bychom však museli čekat desítky let a to ještě s nejistým výsledkem. Z toho důvodu se citrusy množí hlavně roubováním. Některé, zejména citroníky, se dají řízkovat. Takové rostliny mívají sice kratší životnost, ale mají tendenci hodně plodit a nemusí se roubovat. Zkušení citrusáři si ale rostlinky sami roubují. Jako podnož často využívají kubánských pomerančů, které lépe snášejí domácí teplejší prostředí. Po naroubování zapěstují novou korunku, kde se zaštipováním a řezem vytvoří rozvětvení, které obvykle plodí. Pro studené prostředí je vhodná podnož Poncirus trifoliata nebo citranže. Začátečníkům však doporučujeme navštívit specializovanou prodejnu, kde si po konzultaci s odborníkem mohou vybrat z celé řady roubovaných citrusů doporučených pro pěstování v bytech. S nimi by si měli odnést domů i vhodné hnojivo, postřik proti škůdcům a v neposlední řadě odbornou literaturu. -šum-