Obývací pokoj se dnes pere s kuchyní a jídelnou o roli sociálního středu bytu. Vždy tomu tak nebývalo. Kuchyň měla roli technického zázemí a centrem života byl salon. Když se lidé nechtěli potkat, prostě se zvedli a odešli do svých soukromých komnat. Snobské salony Baroko zbožňovalo dělení na pokoje soukromé a společenské. Ložnice šlechtických sídel měly vlastní předpokoje a celek vlastně tvořil samostatný byt. K hlavnímu salonu vedlo dlouhé schodiště a majitel přesně věděl, kterými chodbami se bude ubírat návštěva, takže je obvykle vyzdobil nákladnými uměleckými díly i kdyby na to padly veškeré úspory... i kdyby v soukromých pokojích musel spát na slamníku. Baroko bylo poměrně snobské. Podobné dispoziční členění se udrželo až do devatenáctého století. Nová funkce Se separací jednotlivých členů rodiny "zametl" až funkcionalismus třicátých let dvacátého století. Zboural stěny a vytvořil tak zvanou polyfunkční místnost, často s přímým vstupem do zahrady, takže navíc vhodně propojil interiér s exteriérem. Z tohoto řešení čerpají architekti i dnes. Hlavní obytný prostor prorostl s pracovnou nebo s kouty s dalšími funkcemi, které původně bývaly oddělené. Prostor byl nezřídka členěn i výškově a pojmul schodiště vedoucí do patra, které kdysi stávalo na chodbách. Role ženy V druhé polovině dvacátého století se stala polyfunkční obytná místnost ještě polyfunkčnější. Změnila se totiž sociální role ženy. Manželky se nechtěly vyčleňovat z komunikace a běžného rodinného života tím, že budou stát u plotny zavřeny za zdí kuchyně. Ne každý si mohl dovolit kuchařku a střídat se v přípravě pokrmů s mužem by v mnoha rodinách mohlo končit katastrofou. Ženy si vynutily přenesení kuchyně do hlavní obytné místnosti. Vznikly kuchyňské "ostrůvky" s připojenými snídaňovými pulty a takový funkční celek volně přecházel v část se sedací soupravou, dále pracovnou, knihovnou... Role pokojů se smazaly. Z praktických důvodů zůstává do dnes uzavřena jen ložnice. Prostorná studia První vlaštovkou skutečně polyfunkčních obývacích pokojů byla americká "studia" budovaná v bývalých továrnách a skladech. Výška prostoru dovolovala i vertikálního využití prostoru, takže vznikaly efektní mezonetové byty s terasami. V Anglii vznikají podobné byty na břehu Temže v bývalých docích a v Praze jsou plánovány v Holešovicích (tradičně tovární čtvrti) na břehu Vltavy. Pro zbudování obývacího pokoje, vyhovujícího dnešním nárokům ve stylu maximální komunikace a chápání rodiny jako v pravém slova smyslu sociální jednotky, však není nutné koupit tovární sklad. Stačí zjistit, které stěny nejsou nosné a zbavit se jich. Důvěrně uzavřené by měly zůstat jen pokoje, které předpokládají vysokou míru intimity - toalety, koupelny a ložnice. -jap-