Nesmrtelné tapetování

Zařízení interiéru se během doby mění. Vyřezávaný nábytek vystřídalo zařízení s jednoduchými liniemi, těžké koberce nahradily lehké laminátové podlahoviny, pec je už dávno vyměněná za sklokeramickou desku... A tak můžeme pokračovat dál. Jen u stěn bychom se mohli zastavit. Ty se z různých důvodů už dlouhá desetiletí...

Zařízení interiéru se během doby mění. Vyřezávaný nábytek vystřídalo zařízení s jednoduchými liniemi, těžké koberce nahradily lehké laminátové podlahoviny, pec je už dávno vyměněná za sklokeramickou desku... A tak můžeme pokračovat dál. Jen u stěn bychom se mohli zastavit. Ty se z různých důvodů už dlouhá desetiletí zdobí podobně - tapetování se řadí k nejoblíbenějším možnostem.

Trocha historie nikoho nezabije
Používání papírové tapety navazuje na jiné materiály, které se před vynalezením papíru po staletí používaly k podobným účelům. Byla to například zdobená kůže, kožešiny, gobelíny nebo malby. Papír původně sloužil jako nosný materiál pro malbu a až později se na něj začaly tisknout vlastní dekory.

Vyvíjely se souběžně se všemi kulturními obdobími vývoje společnosti, historická tapeta nese v sobě styl a charakteristiku různých uměleckých směrů své doby a dokresluje atmosféru každé epochy. Původní tkané závěsy a koberce, které zdobily stěny feudálních sídel, se začaly sešívat do celistvých pásů látek, napínaly se do rámů a pokrývaly se jimi celé stěny. Od 18. století se tapety začaly používat také v měšťanských domech. Stěny se potahovaly lněným plátnem a výzdoba se prováděla s pomocí šablon. V druhé polovině 18. století se od textilních tapet začalo ustupovat a do popředí zájmu se dostával papír. Archy ručně vyráběného papíru (s rozměrem cca 0,5 x 0,7 m) se slepovaly do pásů, na které se pomocí šablon tiskly vzory.

Revoluční zvrat ve vývoji tapet na přelomu 18. a 19. století přinesl vynález papírenského stroje. Papír se od té doby mohl vyrábět v nekonečně dlouhém pásu, také se objevila nová surovina - namísto dosavadních výhradně textilních vláken se k jeho výrobě začalo využívat dřevo.

V 19. století se díky mnoha technickým objevům začaly používat nové stroje i techniky. Tapety se tiskly klihovými barvami z válcových forem, původně ručně vyřezávaných, po té z plstěných ploch. Po druhé světové válce se výroba tapet mnohonásobně zlepšila i rozšířila. Dnes se tiskové formy připravují s pomocí nejmodernějších metod od elektronických scanerů až po laserové rytí tiskových válců, k tisku se používají různé techniky. Díky tomu si dnes můžeme koupit tapetu s jakýmkoliv i velmi náročným vzorem.

Rozdělení tapet
Tapety můžeme rozlišit podle způsobu výroby, použitého materiálu a z toho vyplývajících vlastností a podle motivu. Zatímco použitý materiál je víceméně srozumitelný, technologie výroby může být už náročnější. V zásadě rozlišujeme dvě velké skupiny: jednovrstvé a dvouvrstvé tapety.

Jednovrstvé tapety jsou tvořeny jedním pásem papíru nebo plastické fólie s příslušným tištěným vzorem a jsou buď ražené nebo neražené. Dvouvrstvé tapety se skládají ze dvou pásů papíru (nebo papíru a jiného materiálu), které jsou k sobě slepené. Nosná deska je tedy vždycky papírová, což je z jediného důvodu - aby se vždycky mohlo pracovat stejnou technikou při jejich pokládání na zeď. Vrchní vrstva je pak upravovaná různě a podle způsobu můžeme zvolit otíratelné tapety - lícová strana je odolná proti vlhkosti natolik, aby se při lepení nepoškodila. Otírají se prachovkou případně mírně zvlhčenou houbou. Další jsou omyvatelné tapety, na nichž je možné odstranit některé skvrny slabým roztokem mýdla nebo saponátu s pomocí měkké látky nebo houby. Poslední možností jsou vysoce omyvatelné tapety, které mají takovou odolnost vůči vlhkosti, že je lze klasicky omývat a můžeme z nich odstraňovat i silnější znečištění.

Tapety s ražbou
Papír se vyznačuje tím, že při zvlhčení se jeho plocha zvětší zbobtnáním vláken, které tvoří jeho strukturu. Rozdíl suchého a vlhkého pásu je asi 2%. Po vyschnutí se pás tapety téměř vrátí do původního rozměru. Tato zdánlivě nepříznivá vlastnost je základem úspěšného tapetování, protože díky smršťování při vysychání se na zdech dokonale vypne.

U jednovrstvé tapety, která má kromě tisku také ražbu, se po navlhčení lepidlem a po vyschnutí ztratí výraznost raženého vzoru. Plná stabilita se docílí právě spojením dvou pásů - vrchní, lícový je z kvalitního bezdřevého papíru, schopného kvalitního potisku a spodní vrstvu tvoří méně kvalitní bezdřevý papír. V převažující většině jsou však ražené i jednovrstvé tapety, u nichž je ražba přibližně 1 mm, na rozdíl od dvouvrstvých tapet, kde je v průměru okolo 4 mm.

Využití
Kde všude může tapeta být? Odpověď na tuto otázku je velmi snadná a výstižná. Všude. Základní podmínkou je pouze suchý podklad, vlhké zdi se zatékající nebo vzlínající vodou není možné tapetovat.

Byt je naší vizitkou. Nemá být chladný a účelný, ale naopak. Musí mít příjemné a vlídné prostředí. Rozhodneme-li se tedy pro tapetování je velmi důležité zvolit správný barevný odstín i vzor, v potaz musíme vzít také velikost místnosti, tvar, rozměry a situování oken a dveří, druh osvětlovacích těles, podlahovou krytinu a viditelné konstrukční prvky jako např. pilíře, výklenky, sloupy atd.

Tapetu pak volíme podle účelu místnosti a jejího zařízení. V nabídce je velké množství moderních vzorů i těch, které napodobují minulá léta. Důležité je barevné ladění, správnou volbou totiž můžeme do jisté míry korigovat některé opticky nepříznivé dojmy a proporce prostoru. Do malých místností se hodí světlé tapety s teplými odstíny, protože místnost prosvětlují. Ideální jsou v místnostech, jejichž okna vedou na sever, severozápad či severovýchod. Světlou tapetu také volíme k tmavému nábytku a naopak ke světlému je vhodný tmavší odstín. Ten se může použít do velkých prosvětlených místností, kde působí příznivě přitlumením nadměrného prosvětlení a také opticky zmenšuje prostor.

V místnosti nemusíme použít na všechny stěny stejnou tapetu, ale můžeme je mezi sebou kombinovat (dva vzory nebo dva odstíny). Platí pravidlo, že k výraznému vzoru volíme doplněk bez motivu (ale v barevném ladění). Oblíbené jsou neutrální tapety, jejichž vzorem může být imitace tkaniny nebo jemný motiv.

V úzkých a vysokých místnostech jsou vhodné vzory, které působí protikladným dojmem, což znamená, že na úzké a vysoké stěny můžeme použít proužkovou tapetu položenou do vodorovných pruhů (nikde ne do kolmých!). Tmavé barvy opticky snižují výšku, na čelní stěně dlouhé úzké chodby ji zkracují nebo výrazně ukončují.

-ram-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,tapetování,tapety.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: rekonstrukce koupelny a WC, Celková rekonstrukce bytu 80m2 3kk, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů.