Předpokladem úspěšného pěstování domácích rostlin je výběr vhodného druhu. Budeme–li uvažovat, jakou rostlinu si pořídit, neměli bychom se nechat zmást jejím tvarem, barvou květů a jinými vnějšími znaky, ale především dbát na to, jaké podmínky rostlina vyžaduje a jaké jí můžeme ve svém obydlí nabídnout. Jde zejména o nároky na světlo vlhkost a teplotu. Tepelné podmínky Zde bychom si měli dát pozor, zda jde o rostliny, kterým svědčí teplo po celý rok, například fíkus, dracena či yuca nebo potřebují chladnější přezimování jako třeba většina subtropických rostlin. Z hlediska tepelných nároků existují rostliny teplomilné, obvykle tropické, kterým vyhovuje celoroční teplota mezi 20 až 26oC. Dále jsou rostliny vyžadující zimní teplotu od 16 do 18oC a konečně rostliny, které potřebují přezimovat zhruba při teplotě 6oC. Chceme–li svůj byt zpestřit teplomilnými rostlinami, které navíc i pokvetou, měli bychom pamatovat, že mnohé z nich nás potěší svými květy jen po předchozím snížení teploty na 5 až 14oC po dobu jednoho až čtyř měsíců. Jedná se většinou o některé druhy begónií, bugenvilea, cibuloviny a kvetoucí sukulenty. Je proto vhodné mít k dispozici jednu, byť třeba menší místnost, kde můžeme mít po dobu několika měsíců sníženou teplotu. Kvůli úspěšnému pěstování subtropických dřevin, jako je třeba citroník nebo pomerančovník, je takovýto prostor přímo nezbytný. Světlo Rozdílné jsou i nároky na osvětlení. Některým rostlinám prospívá umístění co nejblíže okna, pokud možno na jižní straně, jiným naopak vyhovuje zastíněný kout, kam nepřicházejí přímé sluneční paprsky. Dlouhotrvající osvětlení vyžaduje například pelargónie, krátké světelné rozmezí naopak svědčí kamélii nebo vánočnímu hnízdu, které by při příliš dlouhém osvětlení vůbec nevykvetly. U všech rostlin pak platí obecná zásada, že při dobrém, pokud možno rozptýleném osvětlení, vyrůstají jedinci pěkného pravidelného tvaru s dobře vybarvenými listy, zatímco rostliny, kterým se rovnoměrného osvětlení nedostává a světelné paprsky k nim pronikají víceméně z dálky, mají chabé stonky a nepřirozeně světlé listy. Vzhledem k tomu, že ideální světelné podmínky jsou v málokterém bytě, je vhodné uvažovat o umělém přisvícení. Existuje již poměrně velké množství automatických spínačů, které nám v požadovanou dobu a na určitý čas zapojí světelný zdroj. Vlhkost Je dalším důležitým faktorem ovlivňujícím úspěšný růst naší domácí zahrádky. Poměrně suché prostředí snášejí jen některé druhy pouštních trav či některé sukulenty. Většina rostlin však potřebuje k úspěšnému rozvoji alespoň průměrnou relativní vlhkost, která se pohybuje okolo 50 %. Jak známo, ústřední topení značně vysušuje vzduch a zejména v panelových bytech bývá v zimních měsících vlhkost minimálně o 20 % nižší. Je proto vhodné umístit na radiátory odpařovací nádoby, které prospějí nejenom rostlinám, ale i nám. Náročnější pěstitelé nebo astmatici si pak mohou vybrat z široké nabídky různých zvlhčovačů, které jsou vybaveny vlhkoměry s nastavitelnou volbou vlhkosti. Některé jsou značně účinné, nic se však nesmí přehánět. Nadměrná vlhkost způsobuje růst plísní, a proto bychom vlhkomilné rostliny vyžadující vlhkost nad 65 % měli raději pěstovat ve vestavěných skleníčcích, popřípadě v demižonech. Zálivka Na úspěšný růst má vliv i kvalita vody. Ta by v žádném případě neměla obsahovat chlór, proto bychom ji měli nechat v konývce alespoň den odstát nebo předem převařit. Je známo, že nejvhodnější je voda měkká. Existují různé změkčovače, které někteří pěstitelé s ne vždy plnou důvěrou využívají. Dříve se prodávala magnetická násadka na konývku, která se vyráběla v bývalé NDR. Dnes se na různých výstavách, např. PRAGOTHERM, dají sehnat rovněž magnetické změkčovače, které se ovšem montují přímo na potrubí a jsou podstatně dražší. Na druhé straně prospějí nejenom našim květinám, ale třeba i pračce, protože podstatně snižují zanášení potrubí minerálními látkami. Složení zeminy Konečně záleží i na kvalitě půdy. I rostliny koupené v květináči často přesadíme do něčeho ozdobnějšího a i když je necháme v původním obalu, tak nás každopádně čeká tato procedura obvykle po roce, kdy rostlina bude potřebovat prostornější nádobu. (Obvykle používáme květináče asi o dva centimetry větší.) Některé rostliny potřebují speciální půdu, kterou si buď koupíme ve specializované prodejně nebo si ji sami podle návodu namícháme. Běžně však stačí podomácku vyrobená směs z kompostové a pařeništní zeminy s příměsí písku. Téměř vždy můžeme běžné pokojové rostliny pěstovat ve směsi rašeliny a jílovité půdy, kterou doplníme minerálními hnojivy. Jednotlivé druhy rostlin mají svá doporučená hnojiva a dávkování je uvedeno na návodu. Pokojové rostliny jsou vhodným doplňkem moderního bytu a dokáží nás alespoň částečně sblížit s přírodou, které se v poslední době čím dál tím více vzdalujeme. Aby však splnily svůj účel, musíme se u odborného prodejce nejprve informovat na jejich nároky a srovnat je s tím, co jim můžeme ve svém bytě nabídnout. Podle estetického hlediska vybíráme teprve následně z doporučené skupiny. -šum-