Archimedes kdysi sdělil světu: Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tímto tělesem vytlačené. Jeho zákon platí i tehdy, uzavřeme-li kapalinu - respektive vodu do pružného obalu, který dovoluje přijmout tvar ležícího člověka. Mořská nemoc Neinformovaní lidé se většinou bojí toho, že by se matrace mohla protrhnout a několik hektolitrů vody by se vylilo na podlahu v ložnici a postupně prosakovalo k sousedům o patro níž, aniž by majitel mohl dělat cokoliv jiného než takové spoušti pasivně přihlížet. Dále se děsí nestability vodní hladiny, která je i na palubě luxusní jachty příjemná jen do prvních příznaků mořské nemoci. Považují zkrátka vodní postel za extravaganci, která je dílem směšná, dílem nebezpečná a pořizují si ji zejména lidé, kteří už nevědí, co by udělali, aby se odlišili. Spaní na břiše To všechno je však omyl. Vodní postel je ke svým uživatelům přátelská a výrobci výše jmenované faktory nekompromisně vyřadili ze hry. Voda v matraci podpírá tělo v celé jeho styčné ploše, takže je kostra zcela uvolněna. Každý spáč změní během noci až osmdesátkrát polohu a postel zcela přesně kopíruje přivrácenou stranu těla, včetně bederní oblasti. Podobné výhody neposkytuje konvenční matrace ani náhodou a výhody vodní postele ocení i milovníci spaní na břiše, včetně těhotných žen. Postel pro sportovce K vodním postelím měl svého času potřebu se vyjádřit dokonce Anatomický ústav Masarykovy univerzity v Brně, když po delším zkoumání konstatoval, že vodní postel jako princip prospívá vhodnému rozložení páteře při spánku a lze ji doporučit jako terapeutickou metodu. Tamní odborníci ji pak doporučili zejména vrcholovým sportovcům, a to nejen díky vodě, ale i vytápění lůžka. Obava z energetické náročnosti není opodstatněná, protože lze ušetřit na vytápění celé místnosti. Je přece praktičtější zahřívat postel než okolní prostor. Typy postelí V současné době se používají dva základní typy konstrukce vodní postele. Klasická se skládá z jedné nebo dvou oddělených matrací naplněných teplou vodou, uložených v pevném rámu (jakémsi bazénku). Druhý typ se nazývá hybridní a má rám z pěnové hmoty obepínající matraci uzavřenou v pěnovém pouzdře. Kombinuje vlastně vodní matraci s matrací tradiční konstrukce. Celková hmotnost vodních matrací se pohybuje kolem dvou set až čtyř set kilogramů, takže vzhledem k rozměru (průměrně 205 x 235 cm) je její váha rozložena tak, že splňuje parametry nosnosti všech typizovaných stropů. Vodu není nutné vyměňovat, ale stačí ji jednou za rok ošetřit speciálním kondicionérem. Prach a roztoči Často lidé namítají, že podobnou postel není možné odvětrat. Běžný spáč totiž vyprodukuje za noc až jeden litr potu. Tento problém však řeší speciální podložka pod prostěradlo, kterou je možné prát v pračce. Vodní matrace však nepohlcuje prach a roztoče a chová se velmi hypoalergenně. Posledním problémem mnoha potenciálních zájemců o vodní matrace je otázka, kterou lidé obcházejí jak jen mohou, přestože bývá docela zásadní. Dotýká se totiž intimního života. Kromě zmíněného Archimedova zákona zde zcela spolehlivě funguje Pascalův zákon, který říká: Tlak v kapalině se šíří stejnoměrně všemi směry. Dále je užitečné neopomenout zákon akce a reakce. Jenže to už přece není třeba rozvádět. -das-


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK: Vodní postele