Jestli existuje nějaký skutečně mezinárodní svátek, je to Den matek. V něm se zrcadlí jedinečnost a nepostradatelnost ženy ve společnosti. Z pramenů historie Svátky, které tak či onak vzdávaly hold ženám, mají ve světě dlouhou tradici. Už ve starém Řecku vzdávali poctu ženám – dárkyním života. I později se svátek matek uznával například v Anglii, kde se uctívala tzv. Mateřská neděle (Mothering Sunday). Myšlenka, aby se tento den oslavoval mezinárodně a pravidelně, vznikla ve 20. století. Mělo se tak dít na počest Anny Reevers Jarvisové, která celý život bojovala za práva matek. To bylo v roce 1907 a o pět let později vyhlásil tehdejší prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek na druhou květnovou neděli. V našich končinách měl Den matek poněkud pohnuté osudy. Začal se slavit v roce 1923 na popud Alice Masarykové, ale s příchodem komunismu ho vytlačil Mezinárodní den žen. Jen v některých rodinách se tradice květnové neděle udržovala navzdory oficiálním nařízením vládnoucí ideologie. Svobodně jsme se k oslavování květnového Dne matek vrátili až po roce 1989. Něco mají však všechny svátky společného, ať jsou starověké, ideologické nebo tradiční. K jejich oslavám patří květiny. Ať už jsou to klasické kytice nebo v poslední době se rozmáhající aranžmá. Růže – květina mnoha tváří Jen těžko bychom hledali tak univerzální květinu jakou je růže. Neexistuje příležitost, k níž by se nehodila. Kyticí růží můžeme také velmi snadno vyjádřit, co k matce cítíme, protože je v ní láska i úcta, vděčnost i důvěra. Je to možná proto, že je to květina mnoha tváří. Pokud darujeme jeden květ, který je nápaditě dozdobený, rozhodně neurazíme, pokud darujeme kytici, můžeme si být jisti, že v každém případě vzbudí nadšení. Je to také květina, kterou je možné dobře kombinovat s ostatními řezanými květinami, například liliemi, eustomami a dalšími. Růže je možné aranžovat do moderních vazeb nebo romantických kytic, ponejvíce záleží na barvě. K romantickým patří pastelové barvy, jako například světle žlutá, růžová či červená. V moderních aranžmá vynikají světle zelené květy růží nebo nové netradiční odrůdy jako například Hocus Pocus, která má červenohnědé květy se žlutými proužky. Nešťastný karafiát Tak jako se vytratil Mezinárodní den žen, ztratily svou pozici také karafiáty. Pro mnoho lidí je to květina, která symbolizuje období komunismu. A mnoho lidí také překvapí, že je to květina, kterou je možno aranžovat tak nápaditě, že ve výsledku jen ztěží poznáte, že se jedná o karafiáty. Velkokvěté karafiáty vznikly dlouholetým šlechtěním, které bylo zakončeno v USA, odtamtud se vrátily zpět do Evropy. Jak již bylo řečeno, karafiáty u nás, ale například i v Německu ztratily v posledních desetiletích své postavení, a proto se květináři snaží nalézt nové cesty jak tyto květiny používat. V poslední době jsou například k dostání v netradičních barvách, například v zelené a ty se floristům přímo nabízejí, aby je využili pro svá malá umělecká díla. Nevinnost lilie Symbolem ztělesnění matky – Panny Marie – je lilie. Znamená nejen nevinnost, ale i nezištnou lásku, přesně takovou, jakou jsou matky ochotny dávat svým dětem. Proto se lilie báječně hodí jako květiny, kterými chceme maminky v tento den obdarovat. A nejen to, upoutají také obrovskými květy a omamnou vůní. Často se proto používají do exkluzivních aranžmá, s úspěchem také například do svatebních kytic. Aby lilie kvetly co nejdéle, floristé doporučují přidat do vody výživu pro řezané květiny. Někdy se může stát, že se pošpiníme jejich pylem, který lehce odstraníme použitím izolepy. Vděčná gerbera Velký květ tvaru slunce hýřící množstvím barev, sametové okvětní lístky. Co si pod touto charakteristikou představíte? Samozřejmě gerberu. Tyto květiny mají široké uplatnění, hodí se do menších aranžmá, svatebních kytic, ale také do aranžmá, která se vypichují do aranžovací hmoty, například různých mističek nebo košíčků. -Holandská květinářská kancelář-