Přestože se většina z nás těší na horké letní dny, jakmile slunko vysvitne, začínáme se před vtíravými paprsky schovávat do stínu. Do určité míry za to mohou odborníci, kteří nedoporučují příliš se slunci vystavovat, a pak i naše pocity – častokrát nesnesitelné horko nás zahání do příjemného stínu. Když rtuť v teploměru vystoupá ke 30oC rozehřejí se stěny našich domovů natolik, že se přes den těžko dýchá, pohyb je takřka vyloučen a v noci oko nezamhouříme. Proto se před nesnesitelným vedrem bráníme různě – kromě klimatizace s níž je spojena i určitá přestavba je nejjednodušším řešením zastínění oken – a to jak zvenku, tak i zevnitř. Chráníme se doma Nejrozšířenější způsob zakrytí oken jsou záclony a závěsy. Ty kromě své prvotní funkce také esteticky doplňují celkový vzhled místnosti a podle barvy, vzoru i způsobu zavěšení mu dodávají jeho podobu. Umožňují zastínění vertikální, proto se často doplňují horizontální clonou – roletami. Oblibu si získaly kvůli „skladnosti“ - po srolování zaberou minimální prostor a stanou se z nich úhledné nepřekážející roličky. Rozeznávají se podle způsobu ovládání, které může být pružinové, řetízkové nebo elektrické. Do popředí zájmu se v posledních letech dostaly také takzvané římské roletky. Je to roleta rozdělená na několik pravidelných horizontálních dílů, které lze nezávisle na sobě shrnovat či stahovat. Rolety se vyrábějí z klasických textilií s nejrůznějšími dezény a v široké škále barevných odstínů, zájemci si mohou pořídit také takzvané plizované rolety – látka je poskládána do harmoniky, která díky úpravě stále drží. Další rozšířenou možností interiérového zastínění jsou žaluzie. Rozeznáváme je podle způsobu uchycení lamel – vertikální a horizontální. První z nich se nejčastěji uplatňuje v kancelářských prostorách a veřejných interiérech, ti kdo si je oblíbili, si je pořizují také domů. I tady, jsou-li vybrány s citem, dokážou suplovat závěs či některé dělící prvky. Podstatné jsou vodící lišty, ty by měly být tvarovány do prostoru - potřebujeme-li žaluzií vymezit prostor, nebo podle tvaru okna. V běžném interiéru se nejčastěji používají textilní lamely, které by měly mít antistatickou úpravu a maximálně izolovat hluk. Mnohem častější využití nacházejí v domácnostech horizontální žaluzie. Ty se vyrábějí přímo na míru oken, do kterých se následně instalují. Existují textilní nebo hliníkové žaluzie, méně používané jsou žaluzie ze dřeva. Ty mohou být v nejrůznějších odstínech či barevně lakované, tak aby vizuálně sjednotily interiér. Hodí se zejména tam, kde by hliníkové či textilní žaluzie působily nevhodně, tedy především do interiérů, kde je použito hodně dřeva. Jejich jediné minus při instalaci je nutnost více místa, aby je uživatel mohl vytáhnout nad okno. Za to však navozují pohodovou a příjemnou atmosféru, přičemž jejich majitelé se mohou těšit z vyšší tepelné izolace. Venkovní zastínění Venkovní stínění pomocí rolet bylo v naší zemi známé už ve dvacátých letech minulého století. I když dodnes jsou ještě na některých místech vidět původní mechanizmy (stále ještě dobře funkční), současnost nabízí vedle tradičních materiálů plastové či hliníkové provedení. Nedávno se na našem trhu objevila také nová technická látka Screen, tkaná z jemných vláken pokrytých polyvinylchloridem. Přestože je látka průhledná, podle hustoty tkaní, může zachytit až 90% slunečního tepla, přitom v místnosti je stále dostatek světla. Rolety se ovládají buď klasicky ručně, nebo si můžete pořídit stahování a vytahování na elektrický pohon, který lze navíc doplnit dálkovým ovládáním. Někdy je možné je ovládat také pomocí některých systémů, které tuto funkci mají jako doplňkovou (např. bezpečnostní systémy, ovládací systémy osvětlení atd.). Vedle toho, že rolety nás chrání před slunečními paprsky, poskytují zároveň soukromí i ochranu obyvatelům a to po celých 24 hodin denně, proto se často doporučují také jako mechanická zábrana proti zlodějům. Další venkovní zábranou proti slunci jsou výsuvné markýzy. Stíní především na terasách či nad sezením v blízkosti domu. K jejich výrobě se používají textilie, které kromě standardních vlastností (vypsáno v bloku) musí být opatřeny vodě odolnou a proti plísňovou úpravou. Plní tedy zároveň funkci slunečníku i deštníku. Markýzy se vyrábějí na rozměr dodaný zákazníkem, ovládají se stejně jako rolety, přičemž mohou být doplněny o vlastní „rozum“. Ten myslí za uživatele, a tak jakmile vysvitne slunce, markýza se sama vysune, v dešti se naopak schová. Tradičním venkovním zastíněním jsou klasické dřevěné okenice, které navíc v zimním období fungují jako tepelná izolace. Současná doba těmto vděčným okenním doplňkům přeje, k dostání jsou s překrásným kováním a jak jinak než v bohaté škále odstínů. Dům s otevřenými okenicemi vždycky působil přívětivě, zavřeme-li je, fasáda jakoby posmutní - avšak okolním zvědavým očím dává jasně najevo, že dovnitř jen tak nikoho nepustí.


Materiály použité ke stínění proti slunci musí: - být stálobarevné - mít antistatickou úpravu - být netřepivé - minimálně podporovat hoření - pohlcovat hluk a světelné i tepelné záření -se pohodlně ovládat - snadno udržovat - esteticky doplňovat celkový charakter místnosti
-Ivana Králová-