Poválečné roky v Evropě charakterizovala především touha po bezpečném a poklidném životě. Díky finanční a materiální pomoci Spojených států amerických se válkou zničené krajiny ekonomicky poměrně rychle vzpamatovaly. V módě a názorech na pokrokovost určovaly i v Evropě trend Spojené státy. Auta, ledničky, televizory, pračky a magnetofony se staly všeobecně dostupnými, zaplavily domácnosti a zaujaly místo oblíbených společníků pro volný čas. Výsledky válečného snažení a vývoje v oblasti plastů byly v tomto období aplikované na civilní účely – každý den se tak rodily nové objevy, jako například nylonové punčochy nebo sedací nábytek z plastu. Plastické hmoty jako polyester nebo polyamid jsou lehko tvarovatelné, mají malou hmotnost, mohou nahradit nebo imitovat jiné materiály, a tak se ideálně hodí pro průmyslovou produkci spotřebního výrobku. Módní kruhy zaznamenaly ještě výraznější změny a spolu s designem nerecyklovatelných produktů umožnily i triumfální nástup plastických hmot, které se staly výzvou pro designéry. V roce 1957 byla založena první profesionální asociace průmyslového designu Associazione per il Disegno Industriale (ADI). Její průkopníci jako Achille Castiglione, Marco Zanuso, Ettore Sottsass a Gió Ponti vytvořili pevné základy pro mezinárodní reputaci italského designu, který byl brzy považován za vzor kreativního, imaginativního přístupu k problémům designu výrobku. Mimo italských návrhů upoutal pozornost i skandinávský design. Jednoduchý a velmi kvalitní nábytek designérů Arneho Jacobsena nebo Hansa Wegnera vytvořil novou interpretaci skandinávské tradici zpracování dřeva a na rozdíl od mnohých tehdejších krátkodobých a eklektických návrhů vybudoval most mezi modernizmem a padesátými roky. Hnutí Ulmská škola, kterého základy v roce 1955 položila škola designu v německém Ulmě, přijalo přísně racionální přístup bauhausu. Představitelé tohoto směru ve spolupráci se společností Braun vyvinuli koncept corporate identity, kterého cílem bylo pokrýt nejen celou škálu produktů, ale i všechny sféry společnosti. Jihoamerický design nábytku se vytvořil díky výrazné konkurenci mezi firmami Herman Miller a Knoll. Zatím co Herman Miller spolupracoval s Charlesem Eamsem a Georgem Nelsonem, firma Knoll kromě jiného uvedla i designy Eera Nelsona a Harryho Bertoiu. Téměř v tom samém čase vytvořil Eams a Berylia první židle z drátěného pletiva. Rozdělení židle na ergonomický sedák a podstavec, který často působí křehkým dojmem, představovalo novou linii, kterou v mnoha svých návrzích z padesátých let sledoval především Charles Eams. Tyto kolážovité kombinace kontrastních prvků jsou uměním období, v kterém byli představiteli podobných trendů i Joan Miró, Alexander Calder nebo Jean Arp. -las-
Po stopách židle aneb masové výrobky
info
Zuzana Zimová
27. 9. 2002
clock
3 minuty
Poválečné roky v Evropě charakterizovala především touha po bezpečném a poklidném životě. Díky finanční a materiální pomoci Spojených států amerických se válkou zničené krajiny ekonomicky poměrně rychle vzpamatovaly. V módě a názorech na pokrokovost určovaly i v Evropě trend Spojené státy. Auta, ledničky, televizory,...
user