S tím, jaký bude letošní podzimní trend v bydlení, jsme se již seznámili v článku Trendy bydlení 2003, a tak je na čase prozradit si, jaké rostliny ho nejlépe doplní, které vnesou do našeho domova přívětivé ovzduší. Nezničitelná Oblíbená Sansevieria s dlouhými tuhými listy je ideální do suchého prostředí dnešních bytů. Daří se jí na plném slunci, stačí jí trocha vody a potřebuje přesadit, pouze když jejím zbytnělým kořenům začíná být květináč malý. Zničit se ji obvykle nepodaří ani zahradnickým antitalentům.

Domácí strom Kmínky, ze kterých vyrůstají růžice listů Dracaena fragans lemon lime, se dovážejí z Afriky a tropických oblastí Ameriky jako kořeny a bezlisté větvičky. Název dracény se odvozuje z řeckého slova drakania, což znamená dračice, proto jí také v češtině říkáme dračinec. Vyrůstají v nenáročné pokojové rostliny se zelenými listy až 50 cm dlouhými, přičemž v přírodě dorůstají tyto rostliny až do výšky 6 m. Lze je použít jako domácí stromky na dobře osvětleném stanovišti (ne však na přímém slunci), zálivka by měla být mírná. Musíme dbát na to, aby květináč nikdy nestál ve vodě a aby kořenový bal nikdy úplně nevyschnul. Rostlina oceňuje rosení dvakrát týdně, pokud není na přímém slunečním světle.

Koloušek Domovinou parožnatky je Afrika, Asie a Austrálie, kde roste na stromech. Ve volné přírodě žije tak, že se kořeny přichytí na kmeny nebo větve stromů a potom se živí rozkládajícími se zbytky rostlin, které se hromadí v dutinách jejího hostitele. Proto o ní nemůžeme říct, že by parazitovala. Při prvním pohledu na ni by člověk jen těžko rozpoznával, že se vlastně jedná o kapradinu. Nejpozoruhodnější jsou její nezvykle tvarované šedavé listy, které připomínají paroží. Platycerium superbum je příbuzná odrůda většího vzrůstu. Rostlinu můžeme pěstovat klasicky v květináči. Parožnatka sice potřebuje dostatečné množství světla, vždyť uživit takové listy není nic jednoduchého, ale nesnáší, když na ni slunce praží přímo. Protože je to kapradina, má ráda vysokou vlhkost, a tak se ráda nechá rosit. Pokud jde o zálivku, rostlinu je třeba minimálně jednou týdně asi na 30 minut celou ponořit do odražené vody. Lázeň může obsahovat také živiny. Stále zelený Z dálky vypadá Zamioculcas trochu jako chomáč hrubého peří. Kožovité listy jsou celé tmavě zelené a vyrůstají na tuhých stoncích. Svým tvarem je tato rostlina ideální do vysokých květináčů nebo váz. Díky svému vzhledu se stal módní rostlinou. Zamioculcas je velmi nenáročný na péči a bude se mu dařit stejně na světle jako ve stínu, nikoliv však na přímém slunci. Hlavní zásada, kterou by se měl pěstitel řídit, je uchránit rostlinu od přílišného chladu a přemokření. Zamioculcas snese spíše více sucha než vláhy a zdaleka mu nevadí, pokud jej majitel občas zapomene zalít. Přihnojovat není potřeba častěji, než jednou za dva týdny. Při takovéto péči vydrží Zamioculcas mnoho let. Nikdy přitom nezevšední, neboť mu budou stále vyrůstat nové stonky. Jedním z mála způsobů, jak můžete této rostlině ublížit, je přelití.

Bez starosti Crassula (česky tlustice) pochází z jižní Afriky a Jižní Ameriky. Je potomkem obrovitého baobabu, v přírodě dorůstá až několika metrů jako strom. Jako pokojové rostliny se pěstuje na tři sta odrůd, včetně „Horn Tree“. Tento miniaturní strom má ztloustlé, dužnaté listy. Dobře snáší suchý vzduch, přímé slunce a půdu chudou na živiny. Jediné, co nesnáší, je voda stojící v misce pod květináčem. Občas zalijte a víc se nestarejte.

Miláček Dieffenbachie jsou oblíbené pro své nápadné, zelené, žlutobíle skvrnité listy. Nesnáší přímé slunce, ale vyžadují světlé stanoviště, jinak se ztrácí kresba listů. Potřebují pravidelnou zálivku, avšak nesnáší přemokření. Škodlivě na ně působí i chlad a průvan, teplota v místnosti by neměla klesnout pod 15oC.