Kožený sedací nábytek

Kožený sedací nábytek

Kůže jako přírodní produkt patří k oblíbeným a vyhledávaným materiálům již od nepaměti. "Utkala" ji příroda sama, proto je nám velmi blízká, příjemná na dotek i pohled. V počátcích se z ní vyráběly oděvy a některé další praktické doplňky, v pozdější době se stala vyhledávanou v mnoha průmyslových oblastech. Jedním z...

Kůže jako přírodní produkt patří k oblíbeným a vyhledávaným materiálům již od nepaměti. "Utkala" ji příroda sama, proto je nám velmi blízká, příjemná na dotek i pohled. V počátcích se z ní vyráběly oděvy a některé další praktické doplňky, v pozdější době se stala vyhledávanou v mnoha průmyslových oblastech. Jedním z výrazných odvětví je také svět nábytku.

I v současné době, kdy existují nejrůznější materiály s téměř dokonalými i praktičtějšími vlastnostmi, patří kůže i přes některé své nedostatky k preferovaným a vyhledávaným materiálům. Nejčastěji se používá na čalounění sedacího nábytku, výjimkou nejsou ale ani stoly a drobnější zařizovací předměty.

Český trh je těmito koženými výrobky dobře zásobován, otázkou pro běžného zákazníka pak zůstává, jak se v množství produktů orientovat, aby nekoupil "zajíce v pytli". Základním aspektem pro správnou volbu materiálu je informace o tom, kde a v jak zatěžovaném prostoru bude výrobek sloužit. Od toho se pak odvíjí vhodný výběr kvality kůže.

V nabídce jsou kůže vždy v několika kategoriích, přičemž záleží, která z vrstev je zpracovaná. Nejkvalitnější je svrchní kůže hned pod epidermem, je velmi jemná a vláčná a jsou na ní nejvíc patrné přírodní defekty jako např. jizvy, různá hustota vlákna, nestejná barevnost apod. Tyto kůže se výlučně barví do přírodních odstínů (např. béžové, hnědé, zelené, popřípadě modré), povrchově se upravují anilínovým lákem, který vytváří ochranný film. Známe anilínové a poloanilínové kůže. Kůže odštěpená z nejspodnější použitelné vrstvy, tzv. štěpenka, patří k méně kvalitním, vždy je plně probarvená (různé odstíny) a ochráněná protektivními látkami a syntetickými pojivy.

Odkud ji máme
Málo koho asi při výběru kůže napadne, co všechno předchází ještě před jejím zpracováním. Může se to zdát až absurdní, první krůčky kvality materiálu však začínají už od původu hovězího dobytka. Záleží, kde je chovaný a čím živený. Obecně se dělí do čtyř základních skupin.

Hovězí dobytek chovaný pro nejlepší a nejkvalitnější kůži se pase na loukách a pastvinách v severním Německu, Francii, Holandsku či Belgii, druhá skupina dobytka, která pochází z Itálie, Jugoslávie a Španělska, se stále řadí k lepším kusům a je krmena chemickou potravou. Zbytky jídla jsou krmeny krávy v Rusku, Brazílii, Východní Asii a Severní Africe, odkud pochází kůže ze třetí skupiny. Poslední, nejméně kvalitní kůže je z nemocných krav a z jatek. Získaná kůže se zpracovává po vrstvách a ty se následně brousí. Poté, co je kůže zcela hladká a zpracovaná, se do ní opět musí vtisknout její struktura. Samosebou, že póry a další nerovnosti a nedostatky přírodního produktu v materiálu zůstávají.

Představme si průřez kůží. V horní - nejkvalitnější vrstvě je pór nejsilnější, vprostřed slábne a dole se ztrácí nebo vůbec není. Proto jsou na nejcennějších kůžích nejpatrnější její nedostatky, které však vypovídají o její kvalitě. Přírodnost je v tomto směru brána jako výhoda a materiál stoupá na ceně. Z tohoto důvodu se také povrchově chrání bezbarvým ochranným filtrem a pokud není jinak ošetřena, je velmi náročná na údržbu a nedoporučuje se do prostor s velkým provozem.

Pláty ze spodních vrstev vypadají "dokonaleji" (póry končí nebo nejsou vůbec), ale právě proto, že materiál ztrácí na přírodnosti a působí "uměle", řadí se k méně hodnotným a je levnější. Je plně probarvený a povrchově chráněný speciálními ochrannými filmy či impregnací, proto je vhodný do zatěžovaných prostor, např. pro rodiny s dětmi apod.

Nepodceňujte údržbu
Údržba kůže je velmi důležitá. Přírodní produkt pracuje s okolím, mají na něj vliv sluneční paprsky, odpovídá na zatěžování atd. Aby kůže byla dlouho stejná a výrobek sloužil mnoho let, musíme se o materiál pečlivě starat. Proto se musíme při koupi zajímat o kvalitu kůže (tuto informaci vždycky zodpoví prodejce, který by vás měl také informovat o čištění a údržbě).

Obecně však platí, že jemné kůže se čistí pouze suchou cestou (vysáváním), v krajním případě lze použít speciální přípravky na údržbu kůží, které jsou na bázi vody a nealkalického mýdla. Tyto prostředky pak lze použít na odolnější kůže, na něž lze v některých případech použít i vodu s běžným přípravkem. Prostředek není vhodné nanášet hned na postižené místo, ale měl by se nejprve vyzkoušet na méně nápadné části (vzadu dole apod.), aby uživatel nebyl nepříjemně překvapen.

Skvrny by se měly očistit hned, vždy ode švu ke švu (nikdy ne lokálně!), aby se neudělal rozmazaný flek. Případné zaschlé nečistoty se nesmí odstraňovat násilím, zbytky jídla se odklidí tupou stranou nože, dále papírovým kapesníčkem a pak vhodným přípravkem. Pokud jsou skvrny mastné, ošetří se stejným způsobem, nečistí se však zcela (a už vůbec ne násilím!), část tuků se po určité době vstřebá (poté se skvrna dočistí).

Kožený nábytek by měl stát dál od tepelných zdrojů a nemělo by na něj působit sluneční záření, jinak barva začne blednout.
-ram-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme