Venku zima až praští, po většinu dne zataženo, vše zelené je schováno pod bílou sněhovou duchnou. Jediná zeleň, kterou se v zimě můžeme potěšit, je ta u nás doma v květináči. Pro její zdárný růst musíme vytvořit ty správné podmínky, proto se již při výběru rostlin zajímejme o to, v jakém klimatu rostou ve své domovině a jestli jsme jim schopni podobné prostředí vytvořit i u nás. Uvažujeme-li tedy o koupi zajímavé hrnkové rostliny, která by snášela klima našeho přetopeného příbytku, může padnout volba na nějakou z čeledi bromeliovitých. Pojďme se tedy podívat, jaké tyto rostliny jsou a co pro zdárný růst potřebují…. Nenáročná Neoregelia Neoregelia pochází z Amazonie a vyhovují jí teploty okolo 20oC, zvláště pokud má pravidelnou péči ve formě rosení. Neoregelia má maličké kvítky schované v růžicích listů. Jasně růžový vnitřek růžice je však mnohem zajímavější. Některé odrůdy mají podélně pruhované listy. Tento korunní klenot je na pěstování nenáročný: stačí dostatek světla, ne však přímé slunce, mírná zálivka a měsíční přihnojování. Tvarově rozmanité Tillandsie Rostliny rodu Tillandsia jsou tvarově velmi rozmanité. Většinou mají růžici jemných listů a velmi výrazné květenství. Velmi dobře snášejí sucho. Často rostou epifyticky na jiných rostlinách, aniž by je jakkoli poškozovaly. Tillandsia vyžaduje dostatek světla a teplotu mezi 12 a 27oC. Jelikož pochází z džungle, nesnáší přímé slunce. Calandiva s květy připomínajícími růže Calandiva se vyznačuje drobnými květy, které připomínají květ růže. Kvete přibližně šest týdnů. V poslední době se stává skutečným hitem. Je k dostání v pěti barvách: růžové, bílé, bílorůžové, oranžové a purpurové. Vyžaduje umístění na světlém místě, například na okně (je možné ji pěstovat i na přímém slunci), kořenový bal musí být rovnoměrně vlhký, během vegetace přihnojujeme jednou za tři týdny. Vriesea a Guzmánie V posledních letech se staly velmi populárními dvě bromeliovité rostliny – Guzmania a Vriesea. Guzmánie má poměrně široké listové růžice, které mohou mít v průměru až 50 cm. To, co guzmánii zdobí, nejsou květy, ale barevné listeny, které mohou zářit poměrně širokým spektrem barev, od světle žluté, přes oranžovou, až po tmavě červenou. Většina odrůd má tmavě zelené listy, ale existuje i odrůda, která má listy bílé na okraji se zeleným proužkem. Pokud pro ni budeme hledat vhodné místo v bytě, vyhovuje jí světlo až polostín. Dobře se cítí ve vlhku a při teplotě vyšší než 20oC. Zalévat se doporučuje měkkou vodou, a to jak do květináče, tak i do listové růžice. Druhá s oblíbených bromeliovitých - vrísea - je guzmánii velmi podobná. Vriesea splendens pochází z Jižní Ameriky. Někdy se jí kvůli plochému a oranžovočervenému květu říká „hořící meč“. Květ vyrůstá ze středu listové růžice. Listy jsou asi půl metru dlouhé, nápadně pruhované. Jako žádná tropická rostlina, ani vrísea nemá ráda chladno, nesnáší ale ani přímé sluneční záření. Aby mohla dobře kvést a měla patřičně vybarvené listy, které jsou její chloubou, potřebuje dostatek světla. Zeminu v květináči musíme stále udržovat vlhkou, voda na zálivku by měla být odražená. Rovněž střed listové růžice by měl být stále plný čisté vody. Protože vrísea pochází z tropů, kde je zvyklá na vysokou vlhkost vzduchu, nic nepokazíme, budeme-li ji často rosit. -td- ve spolupráci s Holandskou květinářskou kanceláří