Světlo, vzduch a trochu tepla díky zelené a šedé – může to vypadat jako paradox, ale rostliny a prostor mohou společně vytvářet příjemné místo k životu. Rozplývá se bytový architekt Jan nad rostlinami, které mu pomohly zútulnit i jeho domov. Jak jsme poznali, má Jan navzdory svému povolání pozoruhodně neutrálně zařízenou domácnost. Jen nejnutnější kusy nábytku přímých tvarů, vše přehledně uspořádáno a vše převážně laděno do ocelové šedé. On sám k tomu dodává: „V celé mé kanceláři panuje tvůrčí nepořádek. Doma mám rád hodně volného prostoru, doslova i obrazně. Dlouhou dobu jsem měl domov zařízený velmi minimalisticky, ale najednou mi to začalo připadat příliš strohé. Ve své domácnosti byste se měli cítit opravdu doma. Když prohlížím všechny ty knihy o zařizování interiérů, vidím, jak se trendy za poslední roky změnily. Je úžasné, jak se vkus a preference lidí vyvíjejí. Šedá ocelová registratura, kterou mám už velmi dlouho, vypadá stále skvěle a jsem s ní spokojen. Šedá barva může být chladná i teplá zároveň. Abych ale dodal svému bytu na větší osobitosti a i trochu více na té přátelské atmosféře, oživil jsem ho rostlinami. I u výběru rostlin je vidět, že Jan volil ty, které nehýří barevnými květy a zajímavě žíhanými listy, ale střídmě interiér doplňují o svěží zeleň, nebo ty, které mají listy zbarvené do sametově šedé – stříbrné, jako například parožnatka, která se opravdu velmi dobře hodí pro kombinaci s šedou barvou a u Jana našla své místo na starém malířském stojanu, který povznesla na zajímavý solitér. Podle Jana by měl interiér, aby nám v něm bylo co nejpohodlněji, vypovídat o tom, čím jste byli, čím jste a čím se stanete v budoucnu. Rostliny jsou ideální způsob, jak udržet prostor vzdušný a zároveň dodat místnosti vzhled, jaký chcete. „Šedozelené listy vypadají krásně ve světlé, prostorné místnosti, a pokud vyberete rostliny s listovím, skrz které je vidět, vyvarujete se dojmu zaplněnosti. Jsou pro zařizování interiéru přímo nepostradatelným prvkem. Další výhodou je, že jsou zelené rostliny poměrně nenáročné na péči – k tomu, aby byly živé a zdravé, nepotřebují mnoho, a díky nim nezůstane náš domov statický. Společně s jejich růstem se stále mění i vzhled interiéru,“ popisuje Jan. Úžasný zelený koberec vytvořený z různých druhů nízkých zelených rostlin, kterým Jan oživil část volné podlahy, je v místnosti nepřehlédnutelný a svěží. „Pokud naaranžujete různé druhy zelených rostlin v blocích na podlahu, můžete vytvořit živé, zelené umělecké dílo. Pokud máte dostatek místa, je radost experimentovat,“ hned komentuje Jan. Rostlina, kterou architekt na zelený koberec využil, se jmenuje Soleirolia. Je charakteristická maličkými zelenými lístky vytvářejícími kompaktní tvar. Je poměrně nenáročná, vyhovuje jí světlé stanoviště a stále vlhký kořenový bal. Postačí jí vydatná zálivka jednou týdně. U Jana jsou květináčky s drobnými rostlinami naaranžované na podlaze. Pro zjednodušení zalévání jsou proto položené na velké pozinkované tácy. Obývací pokoj zdobily subtropické stromové kapradiny – Dicksonia, které vytvářejí společně s elegantními modrošedými květináči dominantní a přitom svěží prvek celého prostoru. „Palma je v obývacím pokoji velmi efektní. Její největší výhodou je, že nepotřebuje nic, než dvakrát týdně vydatně zalít, a to je pro mě velmi důležité. Mít doma nějakou náročnější rostlinu, tak ji asi brzy utrápím.“ Rada floristů: Subtropické stromové kapradině (Dicksonia) prospívá nejlépe teplota nad 14 °C a nesvědčí jí přímé sluneční světlo ani blízkost tělesa ústředního topení, pokud poblíž není umístěna velká nádoba s vodou na zvlhčování vzduchu. Zalévat by se měla vydatně, ale ne příliš často. Čím světlejší místnost, tím rozložitější bude koruna. Aloe a kaktusy v bytě Jana pak dotvářejí jednotlivá zákoutí, která by bez nich trochu zapadla. „Tato je jedna z mála rostlin, jejíž jméno si pamatuji. Připomíná mi dívku z barbarského kmene: trochu zvláštní, ale svým způsobem fascinující,“ říká Jan o květině, která zdobí jeho pracovní stůl. Tato květina původem z Malajsie se jmenuje Tacca, ale kvůli černým květům s elegantními převislými tyčinkami se jí říká také netopýří nebo čertovská květina. Tato svým způsobem podivná, exkluzivní rostlina má ráda teplé a vlhké místo a bývá na trhu dostupná od února do dubna, avšak ne vždy. „Květiny vhodně v interiéru umístěné a sladěné jak mezi sebou, tak i s ostatním zařízením místnosti dokáží úplné zázraky,“ dodává na rozloučenou Jan a mně nezbývá než souhlasit. -td- Holandská květinářská kancelář Tipy od floristů V bytě Jana jsme také viděli kapradiny Asplenium, které mají dlouze kopinaté listy sleziníku rozvíjející se ze středu rostliny, který vypadá jako malé ptačí hnízdo. Má ráda mírnou zálivku a dostatečně světlé stanoviště, kde se její listy nebudou ničeho dotýkat, aby se nepoškodily. Pravidelně je třeba odstraňovat zvadlé listy, čas od času je dobré této kapradině dopřát sprchu. Sukulentní Aloe nepotřebuje téměř žádnou péči. Postačí ji vydatně zalít a nechat zcela vyschnout. Rostlina tak bude mít kompaktní růžice ztlustlých, kožovitých listů. Jediné, co může tuto dekorativní a velmi nenáročnou rostlinu původem z Afriky poškodit, je mráz. Kaktusy existují v rozmanitých tvarech a barvách, ale prostý kulový kaktus, jako je Ferocactus, může být také velmi atraktivní: zelený, robustní, poněkud bizarní, ale velmi pohodový společník, který nevyžaduje žádnou pozornost. A co je skutečně zvláštní, ale pravdivé, je, že kaktusy pokvetou, pouze pokud se na zimu dají na velmi chladné místo a vůbec se nebudou zalévat. Rostlinou, která dobře snáší suchý vzduch v domech s ústředním topením, je Platycerium (parožnatka), roste na stromech v Africe, Asii a Austrálii, ale bude se jí dařit i v květináči. Zalévá se do dutiny za zakroucenými listy a před další zálivkou je třeba nechat substrát trochu vyschnout. Preferuje světlé, avšak ne slunné stanoviště.