Jeden známý holandský spisovatel napsal, že na hezkých věcech jsou nejlepší vzpomínky, které nám na ně zůstanou. Jak plynou dny, měsíce a roky, sbíráme věci, které nám život přináší. Některé kousky se mohou zdát celkem nezajímavé a mají cenu pouze pro nás. Jiné jsou obecně uznávanou hodnotou. Ale všechny tyto věci mají jedno společné, a to, že je schraňujeme s láskou. Iveta – umělecká ředitelka by se pod tyto slova mohla klidně podepsat, neboť její byt, který spojuje obytnou funkci s pracovní, je plný takových věcí a především květin, ke kterým má právě kvůli tomu, že je dostala darem, osobní vztah. Na bytě Ivety se rozhodně nezapře její profese. Vše má zde své místo a je uspořádáno do harmonického celku. Byt je vymalován šedou barvou v kombinaci s bílou, což působí velmi decentně. K šedivé výmalbě Iveta vybrala velikou šedivou knihovnu, která ke stěně zapadla, a vytvořila tak její neodmyslitelnou část. Ostatní nábytek zvolila v barvě třešně a ve stejné barvě je i plovoucí podlaha pokrývající většinu místností jejího bytu. Výjimkou je podlaha v kuchyni, kam Iveta zvolila podlahovinu imitující mramor, která ladí k mramorovým obkladům použitým v celé kuchyni. Kuchyň je opět řešena do šedivě bílé kombinace, ale již v opačném pořadí, bílá zde nad šedivou převládá. Přestože kombinace těchto barev působí velmi elegantně a decentně, nebýt květin, které celý byt oživují, působila by možná až příliš sterilně… „Rčení, že 'méně je někdy více' jsem nikdy moc neuznávala, ale doma mám ráda pořádek. Práce mi nezadržitelně proniká i domů. Baví mě tolik, že je škoda ji omezit na kancelář. Ale i tak stále hledám rovnováhu mezi papírem, tužkami a počítačem. Proto jsem volila tuto kombinaci a květiny využila k rozjasnění celého prostoru,“ vysvětluje nám Iveta. Někdy opravdu stačí jen málo a vše je úplně jinak, než se na první pohled může zdát. Chmurně vyhlížející byt díky vhodně použitým květinám působí najednou harmonicky a příjemně. A v bytě paní Ivety o ně opravu není nouze. Je vidět, že Iveta ví, kam co dát, aby to splnilo svůj efekt a bylo v rovnováze. „Dvě malé rostliny vždy naaranžuji k sobě a pokud mám, řekněme, jednu převislou, tak za ní umístím bohatou kytici vzpřímených květin nebo rostlin. I na mých solitérách je vždy něco dvojakého. Například Vanda je ozdobná květem i vzdušnými kořeny a růžový Streptocarpus na okně má malé kvítky vyvážené ohromnými listy,“ vášnivě hovoří o svých květinách Iveta, pro kterou mají zvláštní význam. „O rostliny se starám ráda a pečlivě. Nejen proto, že jsou krásné, ale i proto, že si přesně pamatuji, kdo mi kterou daroval, nebo kde a proč jsem si je koupila. Pro mě jsou mnohem víc než zelenými věcmi, jsou také mými vzpomínkami. Vdechují domovu nový život,“ dodává Iveta na konec naší návštěvy.