Topná sezóna pro mnohé z nás skončí vypnutím kotle a teprve na podzim - na začátku topné sezóny si vzpomeneme, že bychom si ho měli nechat zkontrolovat a vyčistit, a to mnohdy až ve chvíli, kdy nám kotel nefunguje tak, jak by měl. Na podzim je ale už většina servisních techniků značně vytížena, a tak čekáme a čekáme, až se na nás také dostane, přitom by stačilo vzpomenout si včas a třeba právě teď v létě, kdy kotel nepoužíváme, podrobit ho důkladné kontrole, aby nám pak dobře sloužil. Letní péče o kotel a celou vytápěcí soustavu Především ve starších domech může nastat nějaký větší problém, a to především pokud majitelé ještě nevyměnili starý kotel za novější. Máme zde na paměti, že i když je náš starý kotel ještě funkční, tak již má o mnoho nižší účinnost - takže zbytečně plýtváme plynem. Rozhodneme-li se v takovém případě ke koupi nového, určitě neprohloupíme. Nový plynový kotel si při současných cenách plynu „na sebe vydělá“ poměrně rychle. Pokud ale patříme mezi ty, kteří kotel sice vyměnili, ale ponechali si starý otopný systém s velkým potrubím bez čerpadla, pak je třeba uvědomit si skutečnost, že je v něm potřeba udržovat velké množství vody, při jejímž ohřevu opět spotřebujeme zbytečně mnoho plynu. Letní období je přímo ideální pro to, něco s tím udělat. Takové rozvody se vyplatí vyměnit za potrubí s menší dimenzí a zavést nucený oběh. Další vhodnou investicí při letních rekonstrukčních pracích jsou nové radiátory. Kdysi nebyla jiná možnost než použití článkových radiátorů z ocele nebo litiny. Poté se v prodeji sice objevily deskové, ovšem ty nedosahovaly dnešních parametrů. Deskové radiátory, které jsou na trhu nyní, svým nízkým objemem přispívají k šetření nákladů na ohřev topné vody. Při porovnání: Při článkovém radiátoru (500/160) jen jeden článek obsahuje více než 1,1 l vody. Při 30 článcích to znamená cca 30 l jen v samotném radiátoru. Nové porovnatelné radiátory obsahují jen tři litry vody. Při rekonstrukci rozvodů nebo radiátorů je výhodou, že není třeba odstavit vodu. Zavedení vhodné regulace je dalším pádným argumentem pro změny u topných systémů v čase letní „odstávky“. Stará topení nemají žádnou regulaci, což zvyšuje náklady o 30 - 40 %. Regulovat systém můžeme podle vnitřního pokojového termostatu (po dosažení navolené vnitřní teploty kotel vypne a začne znovu vytápět až po poklesu teploty v místnosti) nebo podle vnitřní i venkovní teploty. V druhém případě jde o tak zvanou ekvitermickou regulaci, při které regulátor snímá venkovní i vnitřní teplotu, vyhodnocuje údaje a na jejich základě dává kotli impuls k činnosti. Investovat se dá i do termostatických ventilů na radiátorech, které podobně jako klasický pokojový termostat snímají teplotu místnosti a po dosažení požadované teploty uzavřou přívod topné vodě. Předtím byly na radiátorech jen neregulovatelné kohouty - přívod vody se dal jen otevřít nebo zavřít. Samozřejmostí by se nám pak mělo stát nechat kotel vyčistit buď každé léto, nebo alespoň každé dva roky, především pak v rodinných domech, kde se voda ve vytápěcím systému neupravuje. Napustí se do něj běžná voda obsahující vodní kámen. Vodní kámen se pak usazuje ve výměníku, kde plní funkci nežádoucího tepelného izolátoru, a kotel ztrácí na účinnosti. Kromě vyčištění výměníku nám přivolaný technik nastaví plynové trysky, vyčistí vnitřek kotle od prachu. Takto vyčištěný kotel bude pracovat ekonomičtěji a vydrží déle. Určitě se tedy vyplatí nechávat kotel pravidelně kontrolovat a pročišťovat. Každý výrobce udává, po kolika letech by se kotel měl pročistit a zkontrolovat jeho účinnost. Nové klasické kotle by měly mít účinnost 92 - 93 % a kondenzační 100 % - za předpokladu dobré, ekonomické funkčnosti celého topného systému. Neměli bychom zapomenout ani na kohouty, které se mnohdy zanášejí vodním kamenem, když se s nimi delší čas nemanipuluje. Je tedy s nimi potřeba zahýbat nebo je alespoň jednou za rok promazat. Nepatřete mezi majitele plynových kotlů, kteří často zanedbávají prevenci, a tak zbytečně platí za výměnu součástek, které mohli zachránit pravidelnou kontrolou. -td-