Ikony XX. století III.: Tadao Ando

Ikony XX. století III.: Tadao Ando

Japonský architekt Tadao Ando říká: „Nemyslím si, že by architektura měla příliš promlouvat. Měla by zůstat tichá a nechat mluvit...

Japonský architekt Tadao Ando říká: „Nemyslím si, že by architektura měla příliš promlouvat. Měla by zůstat tichá a nechat mluvit přírodu v podobě slunečního svitu a větru.“ Jeho stavby udivují celou svou prázdnotou a surovými materiály.

Dnes patří Tadao Ando k světovým ikonám japonské architektury. Jeho cesta k úspěchu připomíná trpělivou buddhistickou cestu. Podobně jako Adolf Loos nebo Mies van der Rohe i Tadao Ando se vzdělával sám. Nikdy nestudoval architekturu, v mládí se v tesařské dílně učil pracovat se dřevem. Kreslil a skicoval v japonských rezidencích, čajovnách, chrámech a svatyních, které často navštěvoval. Pečlivě hledal a poznával pravidla „velkého“ stavitelského umění: obkresloval si a zkoumal plány slavných architektů. V letech 1962 - 1970 cestoval po USA, Evropě a Africe, aby se osobně seznámil se stavbami Le Corbusiera, F. L. Wrighta, Miese van der Roheho nebo Louise Kahna. Jako osmadvacetiletý zakládá v roce 1969 v rodné Ósace vlastní architektonickou kancelář.

Andův přístup k architektuře a navrhování staveb vychází z pochopení vnitřní logiky a celkových podmínek, ve kterých dům vzniká. „Andova architektura je jako Beethovenova symfonie. Nikdy ji docela nevychutnáte napoprvé. Musíte ji vyslechnout mnohokrát a vždy objevíte něco nového. Tvorba a porozumění architektuře se podobá hře. Není to něco, co se uskuteční v jednom okamžiku. Báseň je následností slov. Je to jako v lásce,“ říká o jeho tvorbě Renzo Piano. Do detailu promyšlený přístup k architektuře představuje jeho Row House v Sumiyoshi (1975 - 1976) v Ósace. Ten Tadaa Anda vynesl nahoru, v roce 1979 za tuto stavbu dostal cenu Japonského architektonického institutu. To mu otevřelo dveře na světovou scénu. Zatímco do poloviny osmdesátých let Tadao Ando navrhoval pouze pro soukromou klientelu vesměs rodinné domy a obchody, velké veřejné zakázky – muzea, chrámy a galerie – přišly na začátku devadesátých let. V roce 1995 dostal Tadao Ando Pritzkerovu cenu. Porota prestižní soutěže ocenila jeho citlivý přístup a hledání vlastní, neprobádané cesty k architektuře.

Kompozici prostoru, založenou na surových materiálech: především dřevu a betonu, Ando uplatňuje v průběhu osmdesátých let při realizaci větších veřejných zakázek v Tokiu a Ósace. Ne, v jeho stavbách nehledejte dekor, zdobnost nebo rozmařilou barevnost. Prázdné prostory z neomítnutého betonu často osvětluje dlouhými škvírami. Takový je například Chrám vody v Hokkaido z let 1985-8. „Mým cílem není spojení s přírodou jako takovou, ale spíš změna jejího smyslu za pomoci architektury. Dojde-li k zabstraktnění přírody skrze architekturu, člověk k ní může objevit nový vztah,“ komentuje Ando svoji metodu. Ta se v průběhu let stala často napodobovanou a dnes můžeme klidně prohlásit, že Tadao Ando položil základy novému stylu. Jak se bude jmenovat, těžko říct, ale jedno je jisté: minimalismus a přirozenost, s nimiž Ando nakládá s prostorem a oprošťuje ho od všeho zbytečného, má dnes řadu učenlivých žáků a následovníků nejen v Japonsku. Jeho rafinované prostorové kompozice s překvapivými světelnými průhledy a často až hmatatelnou prázdnotou jdou proti konformizmu a zdobnosti postmoderní architektury. Podle Tadaa Anda jsou pro architekturu důležité tři hlavní věci. Za prvé: původní materiály, což je v jeho případě především pohledový beton a dřevo. Za druhé: příroda zpracovaná člověkem. Ta společně s třetím elementem, kterým je chaotická, původní příroda, tvoří architekturu. Architekturu jako výsostné umění měnit prostor.

Tadao Ando býval lokálním patriotem a většina jeho staveb z osmdesátých let se nachází v rodné zemi. S postupující pověstí architektonické hvězdy ale navrhoval i stavby mimo Japonsko. Jeho první realizací v USA byl interiér galerie japonského umění v Art Institute of Chicago. V letech 1989 - 1993 vytvořil konferenční a výukové středisko Vitry ve Weilu nad Rýnem. Opomenout ale nemůžeme ani jeho působivou Fabricu, tedy Benetton Art School for Applied Arts v italském Trevisu a také meditační prostor v areálu UNESCO v Paříži. Hledáme-li v současné architektuře někoho, kdo prostor povýšil na mysterium, pak je Tadao Ando první, koho nelze minout.

-var-
Foto archiv
Více o tvorbě Tadaa Anda na www.tadaoando.org.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

dovolenaRetro

Doporučujeme

Hledáte dobrou firmu na návrh a realizaci interiéru?

Zadejte si poptávku v kategoriích: návrhy a realizace interiérů.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Návrh interiéru novostavby - kuchyň a obývací pokoj, Nábytek do dětských pokojů, Studie - Interier bytu v Brně-Lesné.