Ikony XX. století IV.: Daniel Libeskind

Ikony XX. století IV.: Daniel Libeskind

Příběh úspěchu architekta Daniela Libeskinda je jedním z mnoha miliónů „amerických snů“, které se splnily. Malý mužík s...

Příběh úspěchu architekta Daniela Libeskinda je jedním z mnoha miliónů „amerických snů“, které se splnily.

Malý mužík s charizmatickým úsměvem žabáka se narodil v polské Lodži v roce 1946. Původně studoval hudbu v Izraeli a USA, kde také ve svých devatenácti letech získal občanství. „První dojem, který si z New Yorku pamatuji, byla Socha svobody a obrovské mrakodrapy na Manhattanu. Jako jeden z miliónů přistěhovalců jsem jako teenager přijel do tohoto města. Nikdy na ten pohled nezapomenu. A přesně o tom je můj návrh na nové budovy Světového obchodního centra,“ vzpomínal Libeskind při prezentaci svého vítězného návrhu na WTC. Jeho téměř nejvyšší stavba světa nazvaná Základy paměti vyhrála v nejsledovanější architektonické soutěži posledních let. Ani známá Alexandrijská knihovna, k jejímuž ztvárnění se přihlásilo více než 2.500 architektů z celého světa, nemohla konkurovat americkému mnohanásobnému „nej“. Nejvyšší, nejsledovanější, nejdražší, nejúžasnější… to je jen několik adjektiv, kterými se – přesně v duchu „amerického snu“ – bude pyšnit New York poté, co skončila soutěž na dostavbu „velké díry“. Porota vybralaNávrh na novou budovu World Trade Center k realizaci zakázky století mistra šoku, nekonformního muže s výraznými černými brýlemi a nepřehlédnutelným rukopisem plným ostrých linek.

Do té doby ho nikdo neznal: vystudoval hru na tahací harmoniku a klavír a nikdy nic nepostavil. Poprvé na sebe upozornil až v roce 1989, kdy vyhrál soutěž na rozšíření Židovského muzea v berlínském Kreuzbergu. Libeskindův koncept této stavby je natolik plný významů, že jeho ostře řezanou křivku lze označit téměř za konceptuální umění. Sám o sobě často tvrdí, že inspiraci pro svoji tvorbu čerpá z židovského talmudu. „Města nejsou z kamene a dřeva, ale především z emocí lidí, kteří v nich žijí,“ poeticky dodává. Ostatně po berlínském úspěchu přišly další prestižní zakázky: židovské muzeum v Kodani a v San Franciscu, rozšíření Historického muzea v Osnabrücku, dostavba muzea v Denveru… Tak výrazné obrysy a Centrum umění, návrh, USAdramatické domy nestaví snad nikdo jiný. Libeskindovy domy jsou hyperintelektuální vpád do okolí. Nepřehlédnete je. Budou vás provokovat. Psychicky méně odolní jedinci se jich budou bát. Anebo vás budou inspirovat. Jejich autor má rád protiklady, rád přitahuje pozornost a jeho stavby jsou téměř vždy předmětem ostrých polemik.

A jaká má být výšková stavba, která nahradí zničené World Trade Center? Na jedné straně tiché kontemplativní místo, které by připomínalo tragickou smrt tisíců lidí, na straně druhé téměř nejvyšší mrakodrap světa plný kanceláří. A v jejím konceptu je opět obsažena spousta významů: vrcholek věže bude přesně ve výšce 1776 stop, což odpovídá datu vyhlášení nezávislosti, symbolu demokracie a svobody. Na Židovské muzeum v Berlíně vrcholu bude zahrada. Proč proboha, ptáte se? „Protože zahrady pro mne znamenají trvalou připomínku života. Výšková budova, kterou navrhujeme, vyrůstá na kořenech svých předchůdců. Chci, aby byla svobodná a krásná. Chci vytvořit ikonu, která bude svou vitalitou znít proti hrozícímu nebezpečí. Chci postavit optimismus proti tragédii, která se udála. Chci vítězství života,“ komentuje to architekt. Výškovou budovu vysokou 540 metrů má překonat pouze o dvacet metrů vyšší mrakodrap ve Spojených arabských emirátech. Libeskindův ateliér dnes zaměstnává kolem stovky lidí a sám mistr se kdysi zařekl, že kvůli honorářům rozhodně nebude dělat kompromisy. Není to tak zcela pravda, kromě respektovaných staveb, jako je již zmiňované Židovské muzeum v Berlíně, realizoval také některé stavby, které mu kritikové dodnes vyčítají: například obchodní dům Kauhof v Drážďanech.

Model zástavby World Trade Center V americkém Denveru dokončil stavbu galerie umění. Rozšíření původní galerie od italského architekta Gia Pontiho, které Libeskind navrhl, nese pracovní název Oko & křídlo. Otevřena bude příští rok a opět na nás útočí spousta významů, které architekt do svých domů vkládá. Titanový plášť galerie trčí z ulice jako přerostlý krystal a pro chodce i návštěvníky muzea rozehrává dramatickou choreografii. „Napětí, dialog a stavba jako ready-made,“ jsou slova, kterými Daniel Libeskind charakterizuje svoji koncepci. O architektuře říká: „Architekti musí být rychlí a optimisté… Budují lepší svět a krásnější místa. Musejí přiložit ucho k zemi a pochopit, jak znějí.“ Architektura je podle něho akustické umění. Musí znít jako rychlá tahací harmonika. 

-var-
Foto archiv a kancelář Daniela Libeskinda
Více o tvorbě Daniela Libeskinda na http://www.daniel-libeskind.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce bezbariérová koupelny, Celková rekonstrukce bytu, Celková rekonstrukce bytu 80m2 3kk.