Předchůdce dnešních klimatizačních systémů vznikl počátkem 20. století. Ty dnešní jsou sice složitější, avšak pracují na stejném principu. I ony odebírají z místnosti teplo a vlhkost a předávají je do vnějšího vzduchu. Všeho s mírou 
Klimatizované interiéry se i v našich zeměpisných šířkách pomalu stávají standardem, za což vděčíme stále příznivější ceně klimatizačních zařízení. Má to jistě své výhody. Pobyt v rozpálené místnosti není nic příjemného, o neschopnosti soustředit se v dusném horku na práci ani nemluvě. Pokud to však s ochlazením kanceláře nebo bytu přeženeme, koledujeme si minimálně o rýmu. Princip Jako chladicí látka se v klimatizačních systémech používají obvykle plyny. Klimatizace v podstatě funguje jako chladnička. Pouze je rozdělená na dvě části, vnitřní a venkovní, které spojuje měděné potrubí přivádějící chladicí látku. Venku se nachází kompresor, kondenzátor a další 
komponenty. Vnitřní jednotka se skládá z ventilátoru a výparníku. Důležitá je rada S výběrem i s instalací by měl vždy pomoci odborník, v tom případě je nutné kromě ceny za pořízení počítat i s poplatkem za instalaci. Za vyšší pořizovací cenu však získáte jistotu, že bude klimatizační jednotka nastavena na optimální výkon. K jeho určení je důležitá nejen velikost místnosti, ale i její orientace na světové strany, tepelné vlastnosti obvodových zdí, množství prosklených ploch, počet osob v domácnosti i další zdroje tepla. Typy Klimatizační jednotku můžeme pořídit za patnáct, ale i padesát tisíc korun, a to podle toho, jestli si pořídíme mobilní, nebo dáme přednost pevné. Mobilní je levnější, pevná tišší a účinnější. Mobilita 
Její největší výhodou je snadná instalace i následná posezonní demontáž. Pro správnou funkci potřebuje průchodku do okna či zdi, kudy připevněnou ohebnou hadicí odvádí teplý vzduch z kondenzátoru do venkovního prostoru. Mobilní jednotka připomíná na první pohled radiátor, což může být někdy vnímáno jako nevýhoda. Nelze ji totiž přehlédnout a v okolním interiéru může působit rušivě. Nevýhodou je i vyšší hlučnost, ta však závisí na konkrétním typu. Pevná jednotka Pro silně zatěžované místnosti je lepší použít klimatizaci dělenou, která se skládá z oddělené vnitřní chladicí a vnější kondenzační části. Obě části jsou pak spojené pomocí měděných trubek malého průměru. Vnitřní část se instaluje přímo v místnosti, na zeď, strop 
nebo pod okno. Venkovní část je umístěna na střechu nebo boční část budovy. Výhodou je trvalé zakomponování klimatizace do místnosti, snížení hluku, protože hlučnější kondenzační část je umístěna mimo obývací prostor. Některé typy umožňují nejen vzduch ochlazovat, ale i ohřívat. Pozor! Lidský organismus je schopen adaptovat se bez potíží na teplotní změnu v rozmezí pěti, maximálně osmi stupňů. Velkými teplotními výkyvy se oslabuje imunitní systém a snadněji prochladneme.
-das-Foto: Archiv