Také se občas rozhlížíte po svém bytě, a i když je zařízen přesně podle vašeho vkusu a aktuálních trendů, máte pocit, že mu pořád něco chybí? Vlastně ani nedokážete říct, čím to je, ale z nějakého důvodu se v něm stále necítíte „jako ryba ve vodě“? Pak by možná právě vám mohl pomoci „florista atd.“, jak sám sebe nazývá přední světový květinový aranžér Menno Kroon, do jehož osobitě zařízeného studia – domu i kanceláře v jednom – jsme tak trochu nahlédli. Menno Kroon, kromě toho, že je předním floristou a odborníkem na hrnkové rostliny, působí také jako bytový architekt a designér. Při své práci se snaží dosáhnout toho, aby si člověk doma připadal jako uprostřed přírody. Toho dociluje použitím pokojových stromů, hrnkových cibulovin, proutěného nábytku a obalů na květináče ze dřeva, kůry nebo lýka. Klade důraz na velké zelené rostliny, které se dají dobře využít třeba jako předěl místnosti a navozují iluzi vstupu do zahrady. „Hlavní důvod, proč si domů pořizovat pokojové rostliny, je to, že si s nimi přinášíte kousek přírody,“ vysvětluje Menno. „Doslova váš domov oživí. Je na ně příjemný pohled a na každé je něco zvláštního. Vhodně zvolená pokojová rostlina vytváří osobitou atmosféru. Někteří designéři se bojí slova „útulný“, ale teplo a přívětivost podle mého k domovu patří. Někdy vidím nádherné interiéry, kterým ale něco chybí. Začnu přesouvat nábytek a přemisťovat rostliny, až vznikne rovnováha a harmonie. U každého je to jiné, protože každý má jiný vkus a jiný životní styl, které musí být vždy na prvním místě. Ale ujišťuji vás, že se správnými rostlinami je vše krásnější a život šťastnější.“ Ohledně výběru rostlin tento odborník radí: „Kupujte si rostliny, ze kterých máte radost. Nepořizujte si něco neuváženě jenom proto, že je to módní, levné nebo pohodlné. Při výběru se musíte do pokojové rostliny tak trochu zamilovat a musíte mít předem dobře promyšlené, kam ji umístíte a k čemu by tam měla sloužit. Jedině tak si do svého domova přinesete něco speciálního a budete se těšit z každodenního soužití s rostlinou, které se u vás dobře daří.“ Zároveň upozorňuje, že rostlin nesmí být příliš mnoho, aby měla každá dostatek prostoru, a začíná nás provázet po svém domě… Mezi jeho květinové oblíbenkyně, které u něho doma nesmí chybět, patří Jatropha, u níž je vše - tvar, list, květ - bizardní a velmi záhadné, a jak sám Menno říká: „U této rostliny pokaždé přemýšlím, jak nejlépe nechat všechnu tuto bizarnost vyniknout.“ Výstřední rostlina, jako je Jatropha, zasluhuje mít okolo sebe dostatek prostoru k růstu a k tomu, aby plně vynikl její tvar. Má hlízu, která může čnít i několik desítek centimetrů do výšky. Z ní vyrůstají silné kožovité listy a malé výrazné kvítky. Tato břichatá rostlina preferuje slunné stanoviště a dobře snáší suchý vzduch, takže může být umístěna i u radiátoru. Jak je vidět, Mennovou velkou láskou jsou kaktusy. „Kaktusy jsou pohodové a veselé. Jeden kaktus snad ani není kaktus – nejlepší je, když je jich více pohromadě.“ A skutečně u Menna snad v žádné místnosti nechybí kaktusy, které jsou sesazené do skupinek. U kaktusů, z kterých často míváme dojem, že jsou neforemné a že se s nimi obtížně zachází, najednou, jsou-li sesazené do skupinek, vyniknou zajímavé tvary, ozdobné trny, pestře zbarvené květy. Přičteme-li k tomu i celkovou nenáročnost na péči, hned není lepší rostliny. Menno si s nimi skutečně vyhrál, seskupil kaktusy různých velikostí, stejně jako v přírodě, a dosáhl tak velmi zajímavého efektu. „Kaktusy snášejí přímé slunce, milují suchý vzduch v prostorách s ústředním vytápěním a potřebují jen velmi malé množství vody. No nejsou báječné?“ Rozplývá se nad svými miláčky Menno. V zimní zahradě, místu pro odpočinek a relaxaci, vévodí velké bílé křeslo, ve kterém se báječně lenoší u velkého krbu, stůl z masivního dřeva s proutěnými židlemi a samozřejmě květiny. Ty celkově syrově vyhlížejícímu prostoru, jehož „syrovost“ podtrhuje pilinobetonová podlaha v šedomodrém odstínu a stěny omítnuté stěrkovou omítkou, vdechují život, energii a vlídnost. „Snažil jsem se tento prostor zařídit tak, abych se v něm cítil jako venku, samozřejmě se vším pohodlím. Myslím, že se mi to pomocí „hrubých“ materiálů a rostlin podařilo.“ V blízkosti krbu Menno umístil Cocos luciferu – kokosovou palmu, která evokuje bílé pláže Karibiku. „Úžasný, hrubý ořech, tvrdý jako kámen, ze kterého vyrůstá stonek a svěží zelené listy. Když jdete okolo, list se pohybuje s vámi, a to je to pravé pro takto zařízenou místnost. Vysoká a štíhlá palma je ideální tam, kde není k dispozici mnoho místa na zemi, ale dostatek prostoru do výšky. Chce-li si někdo této rostliny užít a zdárně ji pěstovat, musí pro ni zvolit světlé a teplé stanoviště, pravidelně rosit a zalévat tak, aby substrát nikdy nevyschl, ale zároveň, aby kořeny nestály ve vodě,“ popisuje nám nároky této rostliny florista a vede nás k dalšímu zelenému pokladu, který má umístěný na robustním stole. Tím pokladem jsou orchideje Paphiopedilum – střevíčníkovec se skvrnitými listy a pouze jedním květem na stonku, sesazené na vrstvě vlhkého štěrku v mělké proutěné misce s vodou. „Tato květina je krásná svými kontrasty: jeden stonek a jeden květ, dekadentní a zároveň mírný vzhled, zejména v bílé barvě. Je elegantní, neodolatelná a sexy a aby taková zůstala, musí mít více tepla a světla než jiné orchideje.“ Nepřehlédnutelnou součástí tohoto prostoru navozující v interiéru atmosféru deštného pralesa je pak mohutná Alocasia calidora, umístěná v pozadí. Rostlina s tuhým kmínkem, z něhož vyrůstají velké zelené listy. „Vyžaduje polostín a pravidelnou zálivku, ale kořenový bal nesmí zůstávat trvale vlhký. Listy je možné otírat vlhkým hadříkem. Vyhovuje jí pokojová teplota mezi 18 a 22 stupni Celsia. Rosení listů zvýší relativní vlhkost vzduchu a udělá jí dobře, na rozdíl od umístění v blízkosti topení. Nejlepší zálivka je měkkou nebo dešťovou vodou. Tato exotická rostlina vyžaduje světlé místo, ale ne na přímém slunci. Přihnojování každých čtrnáct dní postačí, během zimy je potřeba zálivku a přihnojování omezit,“ dodává jedním dechem Menno. Ale to už sestupujeme po dřevěných schodech do prostorné vstupní haly, kde rovněž květiny nechybí. Výrazným prvkem je zde kromě květin podlaha, lustr a stůl z tmavého dřeva, na němž trůní v robustním keramickém květináči Aloe vera - jednoduchá, výrazná a elegantní. „Aloe vera jako pokojová rostlina se vymyká všem kategoriím, zejména v takové majestátní podobě jako v tomto případě. Svědčí jí světlé stanoviště, mírná zálivka a dostatečný prostor, aby se mohla plně rozrůst.