Byt jako z anglické detektivky...

Dnešní návštěva je jako z anglických detektivek: nechybí houpací křeslo, dýmka položená na stole s rozečtenou knihou a klid podvečerní atmosféry, kdy za okny tušíme pomalu zacházející slunce. Nejsme někde na venkově, ale v centru města, kde si zahraniční majitelé tohoto bytu nechali navrhnout klidný a decentně laděný interiér. Dnešní návštěva je ve znamení tlumených barev a lehce retro stylu. „Interiéry by měl navrhovat někdo, kdo tomu opravdu rozumí. Kdo ví, co a jak zkombinovat, aby výsledek byl takový, jako opravdu chceme. Proto jsme měli jasno, že se do vybavování a dalších interiérových úprav nebudeme pouštět sami,“ říká na úvod našeho setkání u šálku čaje (ostatně jak jinak) paní domu. S manželem oslovili jedno z interiérových studií, na které dostali dobrou referenci od přátel. „Věděli jsme, jaké věci dělali našim přátelům, a tak jsme měli jistotu, že vše dokončí ve stanoveném čase a pevně daném rozpočtu,“ pokračuje pán domu, původní profesí lékař.

Reference rozhodlyReference a zkušenosti s podobně laděnými interiéry byly hlavním kritériem, na základě kterého manželský pár oslovil vybranou firmu. Oba měli poměrně jasnou představu, podpořenou knihami a časopisy o bydlení. Několik měsíců strávili zaškrtáváním a vlepováním barevných papírků do různých odborných publikací a magazínů, takže pak přišli k interiérovým architektům poučeni a s jasně stanovenými prioritami. „Klidné barvy, spíše decentní ladění do béžova, přírodní dřevo, rozhodně žádný nerez, skla a kovy, které jsou dnes tak módní u mnoha lidí,“ vypočítává přesně paní domu základní zadání. A jak se pokračovalo dál? Rekonstrukce bytu, který má sto metrů čtverečních, trvala čtyři měsíce, z toho asi dva se dolaďovaly vyloženě dekorace: textilní věci, závěsy, potahy na nábytek. Manželé zároveň věděli, že si v tomto interiéru mohou dovolit utratit pouze přesně danou sumu. „To se nakonec plus / minus povedlo. I když k navýšení rozpočtu v objemu asi deseti procent přece jen došlo. Ale bylo to naší vinou, protože jsme si navymýšleli spoustu dalších věcí, které v našem původním plánu nebyly,“ směje se paní domu při vzpomínce na rekonstrukci a zařizování, které s manželem podstoupili před několika lety, těsně před odchodem do důchodu. Dnes do tohoto přívětivého a starosvětsky klidného bytu jezdí na návštěvy děti se svými rodinami, po parketách se prohání několik vnoučat a klid odpolední kávy neruší prakticky nic. „Tím, že byt je ve vyšším patře, nedoléhá k nám hluk z ulice, která je jinak poměrně rušná. Pochopitelně v létě při otevřených oknech vnímáme ruch na ulici. Ale to je daň za to, že žijeme v centru města. Na druhou stranu to máme všude blízko a autem jezdíme jen na víkendy nebo o dovolené, takže parkování není pro nás tak strašné,“ přibližuje dále paní tohoto milého bytu.

-var- Foto: Iveta Kopicová