Podařená rekonstrukce: Dva štíty vzájemně vzdálené 25 metrů a 450 let

Podařená rekonstrukce: Dva štíty vzájemně vzdálené 25 metrů a 450 let

Dnes zavítáme na návštěvu do Ratejny - společenského a kulturního centra, kde se potkávají dva štíty, vzájemně vzdálené 25 metrů a 450 let...

Řepice u Strakonic patří mezi menší obce, v listopadu zde však otevřeli Ratejnu, společenské a kulturní centrum, které stojí za pozornost nejen z hlediska architektonického, ale i z pohledu historie a vzniku.

Multifunkční stavba

Ratejna před rekonstrukcíCelý projekt vznikal osm let, první návrh se datuje do roku 2001. Hned na počátku obec žádala o dotace, ale přišly povodně, a finanční prostředky nezískala. V dalších letech bylo třeba zajistit všechna potřebná povolení, související s vlastnictvím, stavbou, památkovým úřadem, zpřesňovaly se plány využití budovy a její návaznost na stávající objekty, současně bylo nutné obstarat finanční prostředky.

Autorem návrhu stavby je ing. arch. Jan Zákostelecký: „Náš úplně základní koncept stavby byly dva štíty, které od sebe dělí 25 metrů a 450 let. Když jej hodnotíme zpětně po letech, lze říci, že zcela původní koncept zůstal stejný. V návrhu budovy jsme se inspirovali historií obce, například hlavním motivem, který se opakuje, jsou modifikované šupiny kapra, kterého má Řepice ve znaku. Na počátku spolupráce byly určité rozpaky, chaos a nedůvěra, které však pominuly, a všichni zúčastnění - investor, stavební firma i architekt - si věřili, což hodnotím velmi pozitivně. Výsledná stavba je Ratejna po rekonstrukcitak trochu kompromis z hlediska funkcí, měla by „umět“ různorodé věci, být tělocvičnou a divadelním sálem, a to se, myslím, podařilo. Akustika je zde slušná a sportovat se tu také dá.“

Ve vnitřních štítech sálu je výtvarně znázorněno seno, které se kdysi do podkroví na zimu ukládalo. Tento motiv doplňuje přírodní materiál vnitřního obložení stěn a krovu. „Jsem vždycky rád, když se do projektu může zapojit i jiný umělec,“ pokračuje architekt Zákostelecký, „pro zvýšení kvality díla by se na něm vždy měl podílet i někdo další, architektura není jen řemeslo, za vzor v tomto směru považuji architekturu v období první republiky.“ Vnitřní štíty jsou dílem akademické malířky Pavly Gregorové, která s architektem nespolupracovala poprvé.

Živo jako v ratejně

Ve vnitřních štítech sálu je výtvarně znázorněno senoPotřeba podobného centra vzešla jednotně od obyvatel obce i jejích zástupců. Velké množství sportovních, kulturních, společenských i vzdělávacích aktivit bylo možné donedávna provozovat pouze v omezené míře nebo jen v létě, chyběl dostatečně velký prostor.

„Během doby, kdy bylo potřeba vše vyřídit a sehnat peníze, byl projekt mnohokrát změněn, ovšem pro dobro věci. Je dobře, že jsme nesehnali peníze hned na začátku, stavba by určitě nebyla tak zdařilá, jako je teď. V Ratejně bude určitě hrát ochotnický spolek divadlo, už máme domluvena také hostování ochotnických divadel z Jihočeského kraje, a také zajímavé koncerty,“ říká starosta obce ing. Martin Vysoký a dodává: „Navíc tu už léta děláme přednášky, školení, workshopy a semináře, ale dosud jsme měli k dispozici jen velmi malý prostor, takže na ně rozhodně nemohli jít Interiér Ratejnyvšichni, kdo měli zájem. Sál je využíván samozřejmě i pro sportovní aktivity, nejčastěji pro volejbal. Dosud tu bývalo tak 60 společenských akcí do roka, nyní by se jejich počet mohl ještě zvýšit.“

Stavbu v hodnotě 16 miliónů korun by obec celou ze svých prostředků financovat nemohla. „Vlastní sál Ratejny byl postaven z prostředků Programu rozvoje venkova, což jsou peníze z Evropských fondů. Na zázemí, bar a infocentrum jsme získali část prostředků z Ministerstva pro místní rozvoj za umístění v soutěži o Vesnici roku, a také byly použity prostředky Jihočeského kraje. Řepice se letos umístila v soutěži o Vesnici roku na druhém místě, v předešlých letech získala Modrou a Bílou stuhu a nějaká uznání. Ale všechna tato ocenění povzbuzují lidi k další činnosti, mají z nich radost.“

Od historie až po současnost

Interiér Ratejny„Co bylo na místě dnešní novostavby, přesně nevíme,“ vysvětluje Martin Vysoký, „ale za knížete Windisch-Graetze, který ke konci 19. století rekonstruoval celý střed obce a hlavně hospodářský dvůr, s nímž stavba sousedí, sloužila budova jako ratejna. Tedy jako velká místnost, kde byli ubytovaní nejčastěji chudí námezdní dělníci i se svými rodinami, každá z nich měla jen takový kout, kde spali a měli společnou kuchyni i jídelnu. V ratejně to zkrátka žilo. Tato symbolika se nám docela líbí - také je tam pořád živo a pořád se tam něco děje, takže jsme dali po dlouhých diskuzích celému objektu znovu název Ratejna.“

Řepice byla v polovině 16. století stejná vesnice, jako jakákoli jiná v okolí, ale v roce 1552 ji po tehdejších majitelích - dědičkách Adama Řepického - spolu s dalšími osadami koupil Jan starší z Hodějova, velmi vzdělaný člověk, který v té době zastával funkci místosudího Království českého. Po opuštění svého úřadu v roce 1555 se v Řepici natrvalo usadil a obec v jeho rukách jen vzkvétala.

Štít Ratejny „Dodnes se ze staveb z této doby dochovalo jen málo,“ pokračuje Martin Vysoký, „ale tehdy se o Řepici mluvilo jako o kulturním a společenském centru Čech, protože on tady kromě jiného vytvořil zázemí a jako mecenáš sponzoroval a povzbuzoval skupinu umělců, ať už to byli malíři, básníci, kartografové a podobně. Postavil tu renesanční zámek, první botanickou zahradu ve střední Evropě, špýchar a mnoho dalších staveb. Z doby Hodějovských z roku 1552 pochází i takzvaný poplužní dvůr se čtyřmi štíty - dnešní č. p. 1 a jediný zachovalý štít na bývalé ratejně. A nám přišlo hezké alespoň se pokusit na tuto tradici navázat.“ Při rekonstrukci se na místě našly zbytky starých maleb, zdí i základů - pozůstatky obnovy toho domu z 19. století.

Ze starší doby byla kromě původního štítu nalezena jen torza základů původní stavby z 16. století, po zrestaurování jsou přístupné veřejnosti.

Ratejna je první krok

OsvětleníUrčitě bychom chtěli celý původní dvůr knížete Windisch-Graetze, který přiléhá k Ratejně a k budově obecního úřadu, a také blízké okolí - hlavně ten bývalý zámek, přepracovat v nějaké hezké centrum obce. V místo, kde se budou zase moci setkávat lidé, provozovat všechny možné aktivity stranou od komunikací, ale zase dostatečně v centru vesnice. Protože co je v Řepici výjimečné a co je především také důvodem, že tu ten sál stojí, jsou lidé, kteří tady žijí, kteří se na všech těchto aktivitách hodně podílejí a vlastně tlačí na obec, aby jim k tomu vytvářela podmínky. Musím říct, že jsou za to zase zpětně vděční. Kulturní dům nebo hřiště samozřejmě stojí leckde, ale ta skupina lidí, kteří něco chtějí a něco dělají hodně nezištně, je tady na to, jak je ta vesnice malá, výjimečná. A kdybych měl zhodnotit svůj nejsilnější pocit, tak je to určitě hrdost a čest, že mohu tuhle komunitu reprezentovat,“ uzavírá starosta Martin Vysoký.

Základní údaje o stavbě:

Střecha RatejnyCelková užitná plocha sálu: 310 m2
Obestavěný prostor sálu: 1600 m3
Hlavní konstrukční řešení: ocelové příhradové vazníky, ŽB sloupy, keramické vyzdívky, dřevěné obklady
Technické vybavení: vzduchotechnika, podlahové topení, akustika, nazvučení
Architektonický návrh: ing. arch. Jan Zákostelecký
Stavebně-technické řešení: ing. Václav Martan
Výtvarná spolupráce: grafik Petr Kolář, ak. mal. Pavla Gregorová
 
Text a foto: Dana D. Daňková

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte dobrou firmu na návrh a realizaci interiéru?

Zadejte si poptávku v kategoriích: návrhy a realizace interiérů,rekonstrukce.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Knihovny s masivní policí ve výklenku, návrh dětského pokoje, Návrh interiéru.