Na úpatí Monte Maddalena s krásným výhledem do okolí a zároveň kousek od centra italského města Brescia dostali architekti Giuseppe Agata Giannoccari a Sonia Facchin možnost přeměnit část bývalého pivovaru na rozlehlé lofty. „Především historické centrum jasně ovlivnilo rozhodnutí, že v pivovaru vzniknou byty,“ říká Sonia o náročné a několik let trvající rekonstrukci.

Giuseppe Agata Giannoccari (1957) vystudoval u profesora Marca Zanusa, v letech 1983 - 1987 pracoval v kanceláři CentroKappa, v roce 1987 začal spolupráci s Gregotti Associati. Sonia Facchin (1962) vystudovala také u Marca Zanusa, zabývá se především interiérovým designem. Společnou architektonickou kancelář AG&F architetti založili v roce 1990. Pracují na rozličných projektech jak v Itálii, tak v zahraničí.

Pro začátek velké dělení

Celkem architekti z kanceláře AG&F architetti dostali za úkol v pivovaru na 1.600 čtverečních metrech vytvořit tři obytné jednotky. Jedním z jejich klientů byli i majitelé tohoto sedmisetmetrového loftu. Ti po dobu čtyř let, kdy technicky i finančně náročný projekt vznikal, nechali architektům v podstatě volnou ruku. Mladý pár od architektů chtěl atraktivní bydlení s terasami, perfektními materiály a provedením. A s oddělenými zónami pro hosty a pro vlastní obytné zázemí.

Výška podlaží, nosné sloupy a prázdný prostor byly hlavními prvky, jež Giuseppe a Sonia při navrhování dvojpatrové rezidence zdůraznili. „Hlavně jsme odkrývali a čistili. Nechtěli jsme vytvářet žádný falešný industriální jazyk, který podle nás příliš nefunguje ve spojení s bydlením v bývalé průmyslové stavbě. Neměli jsme ani minimalistické ambice. Chtěli jsme především vytvořit příjemný obytný prostor,“ dodává Giuseppe.

Záchytné body pro orientaci

Působivé interiéry se snažili členit tak, aby vznikla jasně čitelná vnitřní hierarchie. Soustředili se, jak sami říkají, na záchytné body, podle nichž se v rozlehlém prostoru orientujete.

Dvě třetiny ze sedmisetmetrové výměry jsou určeny pro „veřejnou“ denní část. Tady je nejen poslechová místnost, ale i jídelna. Ta ale není propojená s kuchyní, jak je dnes obvyklé, ale je v prostoru oddělena pomocí masivních rezavých plechových bloků.

„Pro každé z obou pater loftu jsme volili jiný výraz. Horní má intimnější charakter, je zde použito víc dřeva. Navrhli jsme tady prostornou koupelnu a z ložnice se jde rovnou na terasu. Naproti tomu spodní patro je určeno pro návštěvy, má syrovější charakter a poslechová místnost je vyloženě něco jako black and white obraz,“ popisuje Giuseppe Agata.

Když si v podvečer na terase tohoto obrovského loftu otevřete nějakou dobrou láhev italského frizante, musíte obdivovat, jak se podařilo Giuseppovi a Sonie citlivě prostor rekonstruovat.

-var-Foto: Andrea Martiradonna