Na návštěvě: Kuchyně pro vozíčkáře

Na návštěvě: Kuchyně pro vozíčkáře

Dům, potažmo i kuchyně pro vozíčkáře zdaleka neznamenají zjednodušeně „jen“ bezbariérové bydlení. I drobnosti mohou být velkou překážkou.

Hlavní náplní práce designéra Jana Jiránka jsou návrhy takzvaných prostředků na podporu prodeje, to znamená stojanů na zboží do supermarketů a značkových prodejen, například na nápoje, fotoaparáty, mobilní telefony a podobně. Jeho soukromým projektem je návrh vlastního domu, jehož součástí je samozřejmě i kuchyně.

Základem je podlahová plocha

Dům i kuchyně se však trochu liší od běžných projektů. Jan Jiránek je v důsledku autonehody od svých dvaceti let upoután na invalidní vozík. Ovšem dům, a potažmo i kuchyně pro vozíčkáře však zdaleka neznamenají zjednodušeně „jen“ bezbariérové bydlení. Člověk, jenž chodí, si většinou ani neuvědomí, že i zdánlivé drobnosti mohou být pro vozíčkáře velkou překážkou. Dnešní kuchyně je součástí projektu, který Jan Jiránek nazývá „pasivní dům pro aktivního vozíčkáře“.

„Bydlím na vesnici a představoval bych si dům zahrnutý částečně zeminou, to znamená porostlý trávou, s bočním otevřením - velkými prosklenými stěnami. Nejvíce jsem se zatím věnoval kuchyni, kde jsou pohyblivé pracovní a odkládací plochy. Ve skříňkách umístěných výš, než kam vozíčkář dosáhne, by měly být mechanismy, které se vysunou dopředu a dolů tak, aby byl jejich obsah snadno přístupný.“

Základem takové kuchyně je více než v jiných případech podlahová plocha. „V první řadě není vhodná úplně malá kuchyně, je třeba počítat s prostorem potřebným pro to, aby tam vozíčkář mohl zacouvat a otočit se,“ vysvětluje Jan Jiránek, „na druhé straně není dobrá ani příliš rozlehlá místnost, protože každá manipulace s nádobím či potravinami je přece jen trochu komplikovanější. Jde zde také o bezpečnost, neboť všechny věci, s nimiž vozíčkář v kuchyni manipuluje, musí převézt na klíně, v případě horkých hrnců je co nejkratší vzdálenost určitě namístě i z tohoto důvodu.“

Všechno je jinak

Z dispozičního hlediska začíná kuchyně zprava lednicí a skříní s integrovanou troubou a myčkou, dále navazují úložné prostory na nádobí a přístroje, potřebné při vaření. Jan Jiránek je levák, pracoviště jsou tedy orientována tak, aby mohl vše ovládat levou rukou. Všechny ukládací skříňky jsou umístěny ve velkém panelu v jedné části místnosti. Pod pracovními deskami žádné skříňky totiž být nemohou, aby bylo možné pod ně vjet s vozíkem, zde by mohly být pouze vysouvací pojízdné boxy či odkládací stolky.

„Mezi horními a spodními ukládacími skříňkami je výsuvná odkládací plocha, kam je možné naskládat to, co v tu chvíli ze skříněk potřebuji, a odtud to pak převážet k pracovní desce. Odkládací plocha je navíc ve stejné výši, jako trouba, takže na ni lze položit i pekáč s připravovaným pokrmem během pečení,“ doplňuje ještě Jan.

Roh kuchyně vyplňuje skříňka v horní části uzavíratelná roletou a dole vybavená otočným karuselem, aby byl maximálně využit její prostor. Dále následuje pracovní plocha, mycí centrum, malá odkládací plocha a varná deska. Plocha s varnou deskou a dřezem je polohovatelná a ohraničená odkládacím prostorem na servírované jídlo či použité nádobí. Kolmo k lince je v této části přisazen jídelní stůl. Protože je kuchyně součástí obytného prostoru, je možné stůl v případě potřeby otočit o devadesát stupňů, aby se k němu vešlo více lidí. „Nad varnou deskou je digestoř, která je umístěna v takové výšce, abych na ni pohodlně dosáhl,“ vysvětluje majitel, „to znamená asi 160 cm. Je třeba také brát v úvahu, že by měla být asi 60 až 70 cm nad varnou plochou, pokud by toto nesplňovala, je možné zvolit i výškově nastavitelnou digestoř, případně typ s dálkovým ovládáním.“ V pohodlně dosažitelném místě může být vybavení kuchyně doplněno závěsným systémem na uložení doplňků a kuchyňských pomůcek. V tomto případě není možné řídit se určitými rozměry a čísly, vždy je třeba vyzkoušet, jaké umístění vyhovuje konkrétní osobě.

Na co ergonomie nestačí

V každé příručce o ergonomii v kuchyni se dočteme, že myčka by měla být situována co nejblíže dřezu, tedy tam, kde se shromažďuje špinavé nádobí, a současně jsou zde skříňky, kam se ukládá nádobí čisté. V naší dnešní kuchyni ji tak umístit ale nelze. Vozíčkář potřebuje totiž volný prostor pod pracovní deskou, aby tam mohl zajet, navíc má pracovní plocha z praktických důvodů nastavitelnou výšku. Současně je třeba vzít v úvahu, že skříňky, do nichž se čisté nádobí ukládá, jsou právě na opačné straně kuchyně, autor návrhu a majitel v jedné osobě tedy zvolil kompromis – myčku umístil pod troubu, tedy do boxu mezi lednici a ukládací skříňky. Manipulaci se špinavým nádobím je možné vyřešit pojízdným vozíkem, na nějž ho u dřezu naloží a převeze do myčky, uklízení čistého nádobí z myčky pak už bude jednodušší.

Za pozornost stojí v této kuchyni spíž. Jde o samostatnou místnost tak, jak to bývalo běžné v dobách našich babiček, ovšem dostatečně prostornou, aby se v ní mohl pohybovat vozíčkář.

V kuchyni pro handicapované je třeba domyslet všechny detaily, třeba i uklízení pracovní plochy. Šířky pracovních ploch i hloubka spodních zásuvek musí být taková, aby bylo možné všude pohodlně dosáhnout. Nikde by neměly být spoje či jiná místa, kde se hromadí nepořádek, který by se obtížně odstraňoval. Spodek linky je třeba opatřit ochrannou páskou, která zabrání padání drobečků k okraji dolní lišty. Velmi praktickým pomocníkem zde může být centrální vysavač, díky němuž je úklid všudypřítomných drobinek mnohem jednodušší.

-Text: Dana D. Daňková-
Návrh a vizualizace: Jan Jiránek

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Interiéry
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,kuchyně.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Kompletní rekonstrukce bytu, Rekonstrukce showroomu zdravotnických přístrojů, Návrh a realizace podkrovního bytu.