Dětský pokoj nebo alespoň malý výhradní prostor určený dítěti je dříve či později přirozenou součástí každého bytu. Jeho umístění a vybavení bychom měli věnovat velkou pozornost, je to vlastně další samostatný malý byt v tom našem, protože plní funkci ložnice, odpočinkové místnosti i pracovny zároveň.

Dětský koutek

V malém bytě je tento úkol ještě těžší, protože zde obvykle není místnost, kterou by bylo možné dítěti věnovat. Bývá tedy začleněn do jiné místnosti, tedy obývacího pokoje či ložnice. Často je nutné vytvořit dětský koutek i v garsonce, to v případě, že rodiče ještě nemají možnost pořídit si větší byt či dokonce rodinný dům. Při prvotním zařizování je třeba brát v potaz také skutečnost, že dítě roste, a tento prostor bude tedy nutné čas od času měnit. Navíc, batole má jiné nároky než malý školák či teenager. Závisí také na tom, zda jde o chlapce, či dívku.

Když se dítě narodí, „bydlí“ přibližně do svých dvou let obvykle v ložnici rodičů, protože vyžaduje péči i v noci. Pak je vhodné vytvořit mu koutek, který bude určen jen jemu. Nemusí být velký, tvoří ho zprvu vlastně jen postýlka a poličky a boxy s hračkami, případně je zde ještě nějaký z mnoha typů dětských koberců. Ten ale samozřejmě neurčuje místo vymezené dítěti, protože to zpravidla využívá ke hrám celý prostor bytu. Z toho důvodu vybíráme podlahovinu hladkou, ne však kluzkou, která se dobře udržuje. Samozřejmostí by měla být její zdravotní nezávadnost. Nepříliš vhodná je laminátová podlaha, protože je i při použití podkladové tepelné izolace studená. V kobercích se zase drží prach. Plovoucí podlaha dřevěná či korková, případně masivní dřevo je už vhodnější volbou.

Zprvu dítě nepotřebuje mnoho nábytku, ale jak roste, zvyšují se i nároky – časem je nutné pořídit k policím na hračky také malou knihovnu, prádelník, psací stůl, židli. Aby zbylo v malém bytě nejen místo na dětské hry, ale i pro ostatní členy rodiny, přijde nejčastěji ke slovu zvýšená postel nebo celá kompaktní dětská nábytková sestava.

Byteček v minibytě

Nejjednodušším řešením je zvýšená postel, pod níž je buď prostor pro hry, případně pod ni umístíme psací stůl, židli a poličku na učebnice a sešity. Jestliže se rozhodneme pro nábytkovou soustavu, můžeme vybrat některý z typů, které jsou na trhu, případně ji nechat vyrobit na míru. Obvykle jde o velkou skříň, která nese postel. Jeden z boků tvoří šatní skříň, vedle ní je vysoký kontejner s hlubokými zásuvkami, které díky plnovýsuvům lze využívat v plném rozměru. V druhé části sestavy je pak psací stůl a poličky na knihy. Protilehlá bočnice je volná, aby byl ke stolu zajištěn přístup denního světla. Prostor pro psací stůl a skříň a zásuvky je samozřejmě možné variabilně měnit.

Výše uvedená varianta vybavení ale již nestačí, když dítě doroste do teenagerovského věku. V této době je totiž už nutné dopřát mu určité soukromí - často by bylo vděčné i za komoru bez oken, hlavně aby byla jen jeho.

Kromě soukromí je důležité i vybavení určeného místa. Nezbytností bývá v této době psací stůl, jeho rozměry by měly být dostatečné pro psaní úkolů, ale i pro umístění počítače, který neslouží zdaleka jen ke hrám, ale už i ke studiu.

Z dalšího vybavení klademe důraz také na kvalitní postel, protože dítě v této době rychle roste. Tento prostor by měl patřit výhradně dítěti. Měli bychom se tedy smířit s tím, že zde budou stěny s plakáty idolů, případně vlastnoručně vyvedená umělecká díla. I proto (a kvůli soukromí potomka) je nutné tuto část místnosti nenásilně oddělit. Do malého bytu se nehodí pro předělení jakékoli zdi, i když jde o pouhé lehké příčky, vhodnější jsou průhledné policové stěny, v nichž jsou sem tam rozmístěny plné skříňky. Další možností jsou japonské stěny či ratanové rolety, případně velký paraván, díky nimž je možné zakrýt alespoň lůžko.

-Dana D. Daňková-Foto: www.profimedia.cz, Ikea, TV Prima - pořad Jak se staví sen