Toronto roste a čtvrti, které byly před deseti lety periférií, postupně pohlcuje širší centrum. V jedné takové kdysi proletářské uličce koupil developer, milovník rychlých aut a moderního designu v jedné osobě zchátralý dům ze čtyřicátých let. Architekti Taylor a Smyth ho proměnili ve výstavní rezidenci.

„Představte si stavbu jako velký obraz. Na něm nás zajímá nejen rám a celková kompozice, ale chceme, aby byl dokonalý každý tah štětcem. Aby mezi exteriérem domu a jednotlivými detaily v interiéru existovala jasná a logická vazba. Aby celek fungoval v jednotlivosti,“ komentuje to architekt Michael Taylor. „Zajímají nás především přírodní materiály, přirozené světlo, barvy a textury. A samozřejmě vztah domu k přírodě a okolí, to považujeme za základní kámen každého našeho projektu,“ doplňuje ho Robert Smyth. U rekonstrukcí nebo přestaveb průmyslových staveb – jako byl dům na Bishop Street – je to o to důležitější, protože nezačínáte na listu bílého papíru, u skici nebo nápadu, ale máte před sebou již existující zchátralou stavbu, kterou chcete posunout do nové role, popisují architekti začátek práce nad projektem.

Zbyla jen železobetonová konstrukce

Původně to byla zapadlá průmyslová čtvrť ze čtyřicátých let dvacátého století. „Několikapatrové výrobní prostory, žádný urbanismus, periférie… taková byla lokalita, ve které si náš klient koupil tuto nemovitost,“ říká architekt Michael Taylor.

Majitel domu na Bishop Street, který je povoláním developer a v osobním životě pak obdivovatel moderní architektury, rychlých aut, designu a dobrého vína, věděl přesně, jak při stavbě postupovat a co od architektů chce. Luxus, lifestyle, překvapení. Kdo jiný by si také nechal navrhnout garáž pro své vozy s prosklenou výlohou přímo do zahrady?

Vzhledem k tomu, že dům byl ve špatném stavu, zůstala z něj v podstatě jen železobetonová konstrukce, do níž architekti navrhli nový dům formálně odrážející předchozí život stavby a současně splňující i představy jeho majitele. Tomu odpovídá využití průmyslových materiálů, stejně jako otevřený prostorový koncept uvnitř domu. Uliční fasádu charakterizují architekti jako „asertivní“, jinými slovy šedivý betonový blok opláštěný titanzinkem a anodizovaným hliníkem.

Ve spojení se zahradou

Přízemí domu je koncipované jako obytný interiér propojený rozměrnou výsuvnou stěnou s malou zahradou, bazénem a prosklenou garáží. Zadání pro architekty bylo, aby dům přirozeně absorboval moderní umění, vášeň majitele pro krásné vozy a společenský život. V prvním patře domu je pak kromě dvou pokojů umístěna ložnice a pracovna majitele. Prosklené stěny se mohou pomocí elektroniky zabarvit tak, že do jednotlivých pokojů není vidět. Celý dům byl od začátku navržený jako luxusní obydlí se všemi dostupnými vymoženostmi pro úspěšného muže. Zároveň má demonstrovat možnosti, které takto rekonstruovaná architektura dává.

Na zahradě pak architekti navrhli bazén a garáž, která neslouží jako sklad na gril a auto, ale jako svébytná galerie pyšně ukazující majitelova auta. Po dokončení domu v něm investor několik měsíců bydlel, poté dům prodal a vrhl se do dalšího projektu jen o několik ulic dál od Bishop Street. „Opět s námi, takže je to vlastně náš velmi oblíbený klient. Nebo kolega?“ směje se Robert Smyth. _________________Torontská architektonická kancelář Taylor_Smyth architects, kterou v roce 2000 založili Michael Taylor a Robert Smyth, patří k předním kanadským týmům. V současnosti zde pracuje čtrnáct architektů a specialistů, kancelář se zabývá jak návrhy veřejných staveb, rodinných domů, interiérů, tak krajinnou architekturou.

-var-Foto: Tom Arban