Když paní Alena hledala po rozvodu bydlení pro sebe a své dvě děti, uvažovala zprvu o koupi bytu. Ceny však byly příliš vysoké, a protože vlastnila pozemek, rozhodla se pro stavbu domu.

Dům, nebo byt?

Její rozhodování usnadnila i skutečnost, že je z oboru. „Kluci byli zvyklí bydlet v domě a jeden je navíc kutil, pořád něco vyrábí, za žádnou cenu do bytu nechtěl.“ V bytě bydlela paní Alena s dětmi v podnájmu, než byl dům hotový, a měla možnost si ověřit, že volba byla správná. Navíc byty nabízené ke koupi byly často ve třetím či čtvrtém patře bez výtahu, což by výhledově snižovalo komfort bydlení. Ve vzdálenějších lokalitách paní Alena bydlet nechtěla. „Nechtěla jsem se stěhovat nikam daleko kvůli škole.“ Dalším argumentem pro stavbu domu byla skutečnost, že ceny bytů byly dost vysoké. „Pozemek po rozvodu připadl mně, takže jsem se pustila do stavby. Původně jsem měla vyhlédnutou firmu, která nabízela stavbu domu za pro mě přístupnou cenu, ale protože jsem z oboru, pustila jsem se nakonec do stavby sama. Dům je navržený podle mých představ, kluci mají každý svůj pokoj, já také. Kuchyně je spojená s obývacím pokojem, protože se mi nelíbí, když ten, kdo je v kuchyni, nemá kontakt s okolím.“

Malý, ale praktický

Při navrhování domu majitelka přemýšlela nejen o dostatku prostoru a dispozicích, ale také o vynaložených finančních prostředcích. Praktickými rozhodnutími ušetřila čas i peníze, ovšem ne za každou cenu. Zděné části domu jsou z Ytongu, stropy dřevěné, mezi trámy je vložena 16cm izolace, vnitřní obklady stropů tvoří sádrokarton, na stěnách je tenkovrstvá omítka. Podlahy jsou plovoucí, původně to mělo být PVC, ale vznikl by příliš velký prořez, nakonec je tedy v obytném prostoru s kuchyní desková plovoucí podlahovina, v dětských pokojích je koberec a PVC.

Domek je přízemní, protože rodině v současné době takto plně dostačuje. Postaven je ale tak, aby bylo možné kdykoli udělat podkrovní vestavbu. Projekt domu s touto eventualitou počítá, v chodbě je místo pro schodiště, strop i krov jsou příslušně dimenzovány.

Kuchyně je centrem domova, na jejím výběru a vybavení velmi záleží. „Obešla jsem několik kuchyňských studií, měla jsem nějaké návrhy, ale s žádným z nich jsem nebyla spokojená. Nakonec jsem si vybrala kuchyni z Jamallu, tam byl šikovný pán, který udělal kuchyni podle mých představ. Chtěla jsem varnou sklokeramickou desku a troubu umístěnou o něco výš, abych se nemusela ohýbat, a výsuvnou digestoř.“

Kuchyně byla navržena podle rozměrů místnosti. Požadavkem majitelky bylo také ponechání původní lednice a mrazáku a kuchyni měl od obývacího pokoje opticky oddělovat pult, v němž by byly navíc také další úložné prostory. Za pozornost stojí dvířka v pultu ze strany obývacího pokoje, která usnadňují využití obvykle špatně přístupné rohové spodní skříňky v lince. „My jsme měli tuhle skříňku v původním bytě, nahoře byl dřez a do skříňky byl špatný přístup. Měla jsem tam věci, které jsem v podstatě vůbec nepotřebovala, byly tam jen odložené. Tak jsem si tady vymyslela tahle dvířka. Je to pohodlné, mít po ruce potřebné věci například na nákup a podobně. Dříve jsem je mívala v rohové lavici s úložným prostorem, tu tady ale už nemám.“

Dobře vymyšlená kuchyně

Dvířka kuchyňské linky jsou z laminovaných MDF desek v barvě buku, korpus je z lamina, stěna za linkou je obložena fóliovanou dřevotřískovou deskou v barvě šedého mramoru, majitelka si nepřála dlaždičky kvůli spárám, zvolila proto vzhledově stejný materiál i barvu, jako je i pracovní deska. Vpravo vedle dveří stojí samostatně lednice a mrazák, vedle nich jsou vstupní dveře do zděné spíže. Linka samotná začíná vysokou skříňkou, v níž je vestavěna ve zvýšené pozici pečicí trouba, nad ní je police pro mikrovlnnou troubu. Vedle trouby je na pracovní desce zhruba půlmetrová odkládací plocha, pak následuje sklokeramická varná deska. Vedle varné zóny je vestavěná myčka a rohový dřez. Až k oknu kopírují spodní řadu horní skříňky, jednolitá linie je narušena prosklením některých dvířek a otevřenými poličkami.

Text a foto: Dana D. Daňková