Ke zkrácení dlouhých a často zdánlivě nekonečných prostorů slouží jejich členění a rytmizace. Nejvýraznějšího rozdělení prostoru dosáhneme jeho hmotovým členěním. Není totiž nic nudnějšího než dlouhý, rovný, úzký a zdánlivě nekonečný prostor. Do jeho dlouhých monotónních stěn je třeba vnést vzruch, hravost, kontrast a prvek překvapení. K tomu nám dobře poslouží stavební konstrukce, se kterými je ovšem nutno počítat už v projektu stavby. Výborně vypadá snížený, nebo naopak zvýšený podhled nad některou jeho částí.

Podobný efekt přinese lokální zvýšení nebo snížení podlahy, které ovšem vytváří bariéru v každodenním provozu. Proto je vhodnější orientovat se spíše na práci s podhledem a obvodovými konstrukcemi. Zajímavě působí, pokud se stěny v centrální části chodby plynule rozestupují nebo zakřivují na půdorysu elipsy, a vytvářejí tak pocitově tzv. náměstí. To nám rozdělí cestu dlouhou chodbou na dvě poloviny a dodá přirozenému centru na významu. Pokud do něj ústí množství dveří, můžeme jeho význam provozní křižovatky dále podtrhnout výraznou výmalbou, vzorovanou tapetou nebo centrálním svítidlem. Další rozměr a dojem otevřenosti dodají úzkým a dlouhým prostorům okna. Chodbám uvnitř dispozice proto dopřejme osvětlení zprostředkované střešním oknem, světlíkem nebo alespoň světlovodem.

Optické dělení místnosti

Opticky rozčlenit prostor nám pak opět může pomoci i podlaha. Například podlaha z lepených kobercových čtverců nám v ose chodby pomůže vytvořit řádku kontrastních čtverců, které prostoru dodají řád a rytmus. Výraznějšího efektu dosáhneme s podlahou členěnou na široké příčné pruhy barevně koncipované tzv. „tón v tónu“. Široké možnosti rozvíjení dekorů nabízí např. marmoleum.

Optické dělení na odlišné části sluší také stěnám, které můžeme pojednat hned několika způsoby. Nejjednodušší a nejrychlejší je členění pomocí barevné výmalby. Každá „zóna“ dlouhé a úzké místnosti může mít jinou barvu, nejlépe ve světlém a lehkém barevném odstínu. Do pravidelného prostoru nám pomohou barvy vnést symetrii, která prostoru dodá solidnost a pocit jistoty: Začátek i konec ve stejné barvě vytvářejí rám pro sytou barvu centrálního partu. Architektonický záměr můžeme ve střední části zvýraznit barvou, kterou necháme plynule „přejít“ až na strop. K podobným efektům a optickým hrátkám s prostorem nám výborně poslouží také vzorované tapety nebo fototapety, které se po letech opět vracejí do centra pozornosti.

2x 10 tipů co úzkým prostorům sluší a co už ne

10x ANO

  1. lokální rozšíření, zalomení nebo uskočení prostoru
  2. rozdělení na různé funkční zóny
  3. příčné, šikmé nebo nepravidelné řazení nábytku
  4. dekorativní svítidlo nad funkčně nejvýznamnější částí prostoru
  5. příčné pruhy na podlaze nebo čelní stěně
  6. světlé pastelové barvy bočních stěn
  7. sytá teplá barva čelní stěny
  8. drobné decentní vzory přiměřené dimenzím prostoru
  9. výrazné dekorace: obrazy, plastiky, květiny v roli akcentů
  10. atraktivní čelní stěna s ústředním motivem

10x NE

  1. dokonale pravidelný a strohý půdorys obdélníku
  2. monofunkční prostor
  3. podélně nebo oboustranně řazený nábytek
  4. dlouhá monotónní řada stejných svítidel
  5. podélné pruhy na podlaze nebo podélných stěnách
  6. syté tmavé barvy bočních stěn
  7. světlá chladná barva čelní stěny
  8. příliš velké a výrazné vzory
  9. bezozdobnost a sterilita, absence motivů a dekorací
  10. čelní stěna „zdobená“ nehezkými dveřmi, topným tělesem, rozvaděčem apod.

Nábytek nám při zařizování úzkých a dlouhých prostor může hodně pomoci, ale i uškodit. Jakým chybám se tedy při výběru a umístění nábytku vyvarovat? To nám poradí bytová architektka opět příště.

-Ing. arch. Veronika Haroldová, Dům a zahrada 5/2010-Foto: Ikea, www.profimedia.cz

Tip na další zajímavé články
  • Jak opticky snížit místnosti
  • Jak zařídit dětský pokoj
  • Kuchyňské linky a pracovní desky
  • Tipy a triky, jak financovat rekonstrukci
  • Zahradní nábytek......a dřevostavby jako hlavní téma přináší červnové číslo časopisu Dům a zahrada, které je v prodeji od 19. 5. 2010.