Dnešní kuchyně je toho důkazem, byla postavena již před dvanácti lety, tedy v době, kdy mnoho materiálů či spotřebičů nebylo zatím běžně k dostání, technologické postupy se nepoužívaly vůbec. Na zajímavosti a nadčasovosti jí dodává nejen prostorové řešení a použité materiály, ale i barvy a zvolené doplňky.

S umístěním kuchyně počítali majitelé již v době, kdy stavěli dům, v dispozičním řešení měla své místo v obytném prostoru spolu s jídelnou a obývacím pokojem. Základním požadavkem byla dostatečná pracovní plocha a současně i dostačující odkládací plocha při vaření. Lednice měla být navíc umístěna účelově na opačné straně než sporák. „Pokud jde o dispozici a konstrukci, vymýšlel jsem kuchyni ve spolupráci s architektem Janem Zákosteleckým,“ říká majitel a pokračuje: „jeho nápad je například ten skleník uprostřed. Chtěli jsme mít v kuchyni malou skříňku, kde budou věci na okrasu, a měl to být geometrický tvar.“ Vznikla tedy prosklená skříňka, která evokuje skleník ve staré kredenci našich babiček, ovšem v ryze moderním, až funkcionalistickém pojetí.

Dekor dřeva s černým akcentem

Na barevném ladění kuchyně zaujme trochu netradiční, avšak v takových prostorech doporučená kombinace hnědé a černé barvy. Ovšem sehnat vestavěné spotřebiče, navíc v černé barvě, nebylo jednoduché, stejně jako černé nábytkové úchyty. „Úchyty jsme viděli na nějakém veletrhu a hrozně se nám líbily, museli jsme je ale pak dlouho shánět a byly také docela drahé.“

Na kuchyni není znát, před kolika lety vznikla, její historie však dokládá, kam se posunula nabídka a služby v této oblasti. To, co je dnes běžné nebo je považováno za mírný nadstandard, bylo tehdy téměř nedostupné zboží. „Korpus je klasický z lamina. Chtěli jsme však dvířka z fóliovaných MDF desek s dekorem dřeva, ale protože se běžně nevyráběla, jeli jsme si pro ně až k Berounu do továrny, a byl tehdy docela problém je přesvědčit, aby nám vyrobili rozměry, které jsme potřebovali, a to i na lednici, myčku a další spotřebiče, které jsme chtěli vestavět.“

Vestavěné spotřebiče jsou další zajímavou kapitolou. Ač se to dnes zdá zvláštní, tehdy v tomto sortimentu zboží nebyl velký výběr a jen málokdo se vestavbami zabýval. Éra integrovaných kuchyní měla teprve přijít. „Vestavba spotřebičů byl tedy jakýsi experiment, kuchyni jsme si pak dělali na míru víceméně sami, tedy za pomoci souseda, který má truhlářské vybavení. Co je zvláštností na dobu, z níž kuchyně pochází, je určitě obložení zadní stěny linky. Tehdy se vlastně všude používaly keramické obklady, nejčastěji rozměru 10 x 10 cm, my jsme chtěli obklad jednotný materiálem i dekorem s pracovní deskou. Sehnat však stejnou desku, jen s tloušťkou 10 mm, byl problém a museli jsme ji dovézt z Německa.“

Kuchyně promyšlená do detailu

Kuchyně je propracovaná nejen designově, ale i technologicky. „Kuchyňská linka je umístěna u téhle stěny proto, že jsem chtěl, aby teplá voda byla od bojleru všude nejdále 1,5 metru. Takže takhle je kohoutek v kuchyni od bojleru půl metru. My jsme ani nepřemýšleli, že by kuchyně byla jinde ani z hlediska ostatních sítí, pro sporák a digestoř jsme navíc udělali zkosený roh, ale teplá voda asi byla jedním z těch nejdůležitějších argumentů,“ říká majitel.

Kuchyňská sestava začíná lednicí s mrazákem, nahoře jsou police pro chléb a pečivo, aby bylo pohodlně při ruce, ve spodní skříňce je nádobí, pak následuje skříňka s nerezovým dřezem, v níž jsou úklidové prostředky a podobně, vedle je myčka. V horních skříňkách jsou tradičně skleničky a hrnky, dole vedle myčky pokračují zásuvky na poklice, příbory a drobné kuchyňské náčiní, a další skříňky. V trojúhelníku je sporák s digestoří s vývodem nahoře, protože je v centru domu. Vpravo je pak další skříňka, kde je umístěný koš a nad ním je mikrovlnná trouba. Linka končí opticky krbem, který ji současně odděluje od obývacího pokoje. „Nemáme spíž, protože se nezásobujeme na měsíce dopředu, spíž nám proto připadala jako zbytečná místnost. A nechtěli jsme ani spížní skříň, která by působila robustně, kuchyně je relativně dlouhá, tak část skříněk slouží k ukládání víceméně pohotovostních potravin.“

Dobré světlo

I když dnes existuje mnoho kuchyňských studií a ateliérů, kde poradí, jak si kuchyni vybavit, je při výběru dobré vědět, co od ní očekáváme my sami. „My jsme byli tenkrát hrozně opatrní, pokud jde o výběr spotřebičů. Tehdy nám radili, že myčka na nádobí není třeba nebo že stačí jen poloviční, a pro mikrovlnku že se někde najde místo až nakonec. Dneska jsem rád, že máme všechny spotřebiče od začátku.“

Za pozornost zde stojí i osvětlení, nejsou tu takzvané podlinky, veškeré osvětlení pracovní desky zajišťují bodová světla umístěná v liště za stropním překladem. „My jsme o tom přemýšleli, a nakonec jsme usoudili, že bodovky budou stačit. Díky nasměrování osvětlují celou plochu linky, aniž by si člověk stínil. Běžně používaná světla pod horními skříňkami se mi nelíbí, protože nejsou příjemná pro oči, nebo alespoň tenkrát nebyla, takhle je světlo přirozenější,“ zakončuje vyprávění o své kuchyni majitel.

Text a foto: Dana D. Daňková